TÉMA: Vraždy v havlíčkobrodské nemocnici

Používal k tomu lék heparin, který zabraňuje srážení krve, a lidé tak de facto vykrváceli. Žádný z pacientů přitom neměl lék předepsaný. Rozsáhlé vnitřní krvácení, které způsoboval, ale mohlo být průvodním projevem zdravotních problémů, s nimiž lidé na jednotce leželi.

Zelenka se k podávání heparinu přiznal. V polovině února 2008 ho soud poslal na doživotí do vězení. Uznal ho vinným ze sedmi vražd a deseti pokusů o ni.

Jeho právník se na místě odvolal. Tvrdí, že Zelenka je psychicky nemocný a snaží se soud přesvědčit, aby provedl jeho kompletní psychologické vyšetření.

Soudce se ale ztotožnil s obžalobou, že Zelenka věděl, že podáním léku může člověka zabít. Třicetiletý muž své jednání zdůvodnil tím, že chtěl, aby se na oddělení něco dělo. "Věděl jsem, že když podám heparin, přijde lékař a bude akce," řekl Zelenka. Pozůstalým po obětech se omluvil.

Velké množství obětí vyvolalo na oddělení šetření. Primář Pavel Longin zjistil, že to může být právě Zelenka, kvůli němuž lidé umírají. Na konci září s ním nemocnice ukončila pracovní poměr dohodou. Nevydala však žádné varování a Zelenka v listopadu nastoupil do nemocnice v Jihlavě. Tam ho také policisté 1. prosince zatkli.

Nemocnice podala trestní oznámení, a nejvyšší špičky policie šetřily, zda místní oddělení něco nezanedbalo. Oznámení policii dorazilo 23. října. Kriminalista, který věc dostal na starosti, ale oznámení nepovažoval za závažné. Na tři týdny onemocněl a začal se mu věnovat až poté. Policii se přihlásil sám primář Longin a den po jeho výpovědi byl Zelenka zatčen.

Policisté a nemocnice svalují vinu jeden na druhého. Trestní oznámení bylo totiž formulováno vágně a nebylo z něj poznat, že věc je tak závažná. Nezmiňovalo například to, že kvůli podezření mohl někdo zemřít. Celý text trestního oznámení najdete ZDE.

První personální obětí případu byl ředitel nemocnice Josef Pejchl. Hejtman kraje Vysočina ho odvolal kvůli tomu, že jej o případu informoval pozdě. Kraj je zřizovatelem nemocnice.

Zelenka se k činu přiznal, co jej k zabíjení vedlo, ale zatím není jasné.

Stejný počet obětí mají na svědomí dosud nejbestiálnější pachatelé v československých a později českých dějinách kriminalistiky. První, s kým je spojen počet osmi mrtvých, je Olga Hepnarová. V roce 1973 jako dvaadvacetiletá úmyslně vjela s nákladním autem na zaplněnou tramvajovou zastávku v Praze 7. Zabila osm lidí, 11 dalších zranila. Svůj čin vysvětlovala tím, že nenáviděla svět, v němž žije. V roce 1975 byla popravena.

Osm mrtvých mají na svědomí také manželé Jaroslav a Dana Stodolovi. V letech 2001 až 2003 napadali hlavně starší a bezmocné lidi. Pachatelé chtěli jejich majetek a peníze, před smrtí oběti týrali. Jejich řádění napomáhal i liknavý přístup policie, která případy násilností často uzavírala jako sebevraždy nebo nešťastné náhody. Za sérii vražd dostali Stodolovi v roce 2004 shodně doživotní tresty.