Hlavní obsah

TÉMA: Rusové volili nástupce Vladimira Putina

MOSKVA

Z prezidentské funkce odešel v květnu jeden z nejmocnějších mužů světa. Vladimir Putin strávil v úřadě osm let a za tu dobu vrátil Rusku jeho někdejší prestiž na mezinárodní scéně a pozvedl zemi ekonomicky. O nástupnictví usilovali ve volbách 2. března čtyři kandidáti. Zvítězil Putinem protežovaný vicepremiér Dmitrij Medveděv.

Foto: Ondřej Lazar Krynek, Novinky

Článek

Medveděv s Putinem úzce spolupracuje už 17 let a jeho drtivé vítězství se očekávalo. Prezident Putin mu navíc veřejně koncem loňského roku vyslovil podporu.

"Jestliže nyní občané Ruské federace projeví důvěru Dmitriji Medveděvovi, tak já budu připraven prodloužit naši společnou práci, v tomto případě jako předseda vlády Ruské federace," řekl na sjezdu strany Jednotné Rusko.

Na Putina Rusové dají, což dokázali i při loňských listopadových parlamentních volbách, v nichž prezidentem vedené Jednotné Rusko vyhrálo na plné čáře.

Rusku se dařilo

Ruská ekonomika vykazovala za Putina stabilní růst. V uplynulých letech se na něm nejvíc podílely vysoké světové ceny ropy, plynu a dalších surovin. Chronickým problémem zůstává vysoká inflace.

Putin dokázal zviditelnit Rusko i v oblasti zahraniční politiky. Tvrdě prosazoval například svůj nesouhlas s plánovaným umístěním amerického protiraketového štítu v ČR a Polsku.

Kritici zároveň ovšem hovoří o Putinově Rusku jako o zemi oligarchů a represí vůči opozičním názorům.

Kritici zároveň ovšem hovoří o Putinově Rusku jako o zemi oligarchů a represí vůči opozičním názorům.

Rusko také loni odstoupilo od Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě. Odtržení Kosova od Srbska ale Moskva svým nesouhlasem nezabránila.

Jeden plus tři kandidáti

O nejvyšší úřad v Kremlu se vedle Medveděva (42) ucházeli také zakladatel Komunistické strany Ruské federace Gennadij Zjuganov (63), nacionalista Vladimir Žirinovskij (61) a předseda neparlamentní Demokratické strany Ruska Andrej Bogdanov (38).

Původní kandidaturu stáhli bývalý šachový velmistr Garry Kasparov a opoziční předák Boris Němcov. Bývalému sovětskému disidentovi Vladimiru Bukovskému kandidaturu zamítla volební komise - nesplnil podmínku žít v Rusku nejméně deset let; a expremiérovi Michailu Kasjanovovi úřady neuznaly petiční podpisy na podporu jeho nominace.

Ruské prezidentské volby

Prezident je volen všelidovým hlasováním občanů starších 18 let na čtyři roky (pouze první volba prezidenta v roce 1991 byla na pět let). Tuto funkci může vykonávat jedna osoba nejvýše dvě období po sobě. K vítězství v prvním kole musí získat kandidát více než 50 procent hlasů, jestli se to žádnému kandidátovi nepodaří, postupují dva nejúspěšnější kandidáti do druhého kola, které se koná za tři týdny.

- Aby byly volby platné, musí volební účast přesáhnout 50 procent. V prvním i ve druhém kole umožňuje volební zákon hlasovat nejen pro jednotlivé kandidáty, ale i "proti všem".

- Vítězem druhého kola se stane ten z dvojice kandidátů, který získá prostou většinu hlasů. Musí ale obdržet více hlasů, než bylo odevzdáno proti oběma kandidátům. Jestliže tolik hlasů nezíská, volby se opakují, a to nejpozději do čtyř měsíců.

PRAVOMOCI RUSKÉHO PREZIDENTA: - Prezident má od roku 1993, kdy byla přijata nová ústava, téměř veškerou moc v zemi. Ruský prezidentský systém je svou silou srovnáván s americkým. - Ruský prezident navrhuje parlamentu premiéra, na jeho doporučení jmenuje členy vlády. - Může odvolat vládu. - Státní dumě doporučuje jmenování či odvolání předsedy centrální banky. - Radě federace, horní komoře parlamentu, navrhuje jmenování ústavních a nejvyšších soudců a generálního prokurátora. - Jmenuje a odvolává vrchní velení armády. - Podepisuje a vyhlašuje zákony, řídí zahraniční politiku a schvaluje vojenskou doktrínu. - Prezident má také právo rozpustit parlament, jestliže ten třikrát po sobě neschválí jeho kandidáta na premiéra, či pokusí-li se dvakrát během tří měsíců vynutit si hlasování o důvěře vládě. Téměř neproveditelný je také proces vedoucí k sesazení prezidenta.

Související témata:

Výběr článků

Načítám