SPECIÁL: Co změní daňová a sociální reforma

Přinášíme přehled hlavních změn, údaje, co se pro kterou skupinu obyvatel změní.

Daň z příjmu fyzických osob by se podle nové koaliční dohody měla příští rok snížit tak, jak s tím počítala původní vládní předloha. Činila by tak 15 procent ze superhrubé mzdy (23,1 procenta reálného zdanění). V roce 2009 by ale měli lidé platit daň z příjmu 12,5 procenta (zhruba 19 procent reálného zdanění).

Snižovat se budou také daně u právnických osob. Z nynějších 24 procent klesnou v roce 2008 na 21 procent, o rok později na 20 procent a v roce 2010 na 19 procent.

Sazba bude jednotná, platit ji budou všichni bez ohledu na příjem. Dosud se podle výše příjmu uplatňují sazby 12, 19, 25 a 32 procent.

Nejvíce měsíčně ušetří lidé s nízkými a vysokými příjmy. Lidé s průměrnou mzdou, tedy kolem 20 000 korun měsíčně, na výplatní pásce změny téměř nepoznají. Ušetří kolem 40 korun. Naopak ti s příjmem kolem 75 000 budou mít měsíčně na páskách o 3500 více.

V roce 2009 by sazba měla být 12,5 procenta, sníží se ale slevy na dani. Celkové snížení proto v roce 2009 nebude tak výrazně jako v roce 2008. To vadí některým politikům v ODS. Je pravděpodobné, že koalice tuto část reformy v průběhu příštího roku změní.

Reforma se výrazně liší od té, kterou před volbami slibovala ODS. O jednotné daňové sazbě nemůže být ani řeč. Sjednotila se pouze daň v příjmů fyzických osob. Původní myšlenka rovné daně, jak ji zavedli například na Slovensku, nebyla po chuti koaličním partnerům z řad KDU-ČSL a zelených.

Takže ačkoliv v ODS reformu původně připravoval bývalý ministr financí první Topolánkovy vlády Vlastimil Tlustý, autorem té nové je především nynější šéf resortu Miroslav Kalousek

Analytici změny hodnotí jako dobrý, ale příliš opatrný krok. Na růst ekonomiky nebude mít podstatný vliv. Nejdůležitějším krokem je to, že lidem, kteří odmítají pracovat, protože dávky jsou pro ně výhodnější, se značně zkomplikuje situace. Místo peněz budou dostávat poukázky.

Radovat se z nižších daní z příjmů by ale bylo předčasné. Proti jejich poklesu a zrušení některých majetkových daní na druhé straně stojí zvýšení dolní pětiprocentní sazby DPH na devět procent.

Vyšší daň by se dotkla mnoha výrobků, bez nichž se žádná rodina v každodenním životě neobejde. Jde o potraviny, léky, zdravotnické pomůcky, knihy, noviny a časopisy, městskou a ostatní veřejnou dopravu, dětské pleny, dodávky tepla, vodné a stočné, vstupné na kulturu, poplatek za rozhlas a televizi, stravování ve školních jídelnách a jiné. Největší dopad by mělo nesporně zvýšení DPH u potravin a léků.

Měsíční výdaje rodin stoupnou o 76 až 155 korun na jednoho člena domácnosti v závislosti na výši jejích výdajů. Podle vládního materiálu si ale po započtení efektu ze snížené daně z příjmů rodiny celkově i tak polepší.

Změnu znamená novela i pro návštěvy u praktického lékaře, pediatra, zubaře, ambulantního specialisty, psychologa či logopeda. Lidé u nich budou za každou návštěvu platit 30 korun.

Stejnou sumu dají i za každý lék na receptu. Poplatky se ale nebudou týkat preventivních prohlídek. Platit nebudou ani dlouhodobě nemocné děti.

Platby spolu s doplatky na léky by ročně neměly přesáhnout 5000 korun. Do sumy se ale nebudou započítávat poplatky za hospitalizaci v nemocnici, pobyt v léčebnách dlouhodobě nemocných nebo doplatky za léky k podpůrné léčbě, například za vitamíny.

Za den hospitalizace v nemocnici se bude platit 60 korun. Za návštěvu pohotovosti 90 korun.

Platit se samozřejmě nebude při odběru krve, plazmy nebo kostní dřeně

Od ledna příštího roku kabinet počítá s řadou sociálních škrtů. Sníží se porodné o 4760 korun, zredukuje se přídavek na dítě a omezí se počet rodin s nárokem na něj. Reforma v této části ve velké míře ruší dávky, které zavedl kabinet předchozí.

Zruší se i tisícikorunový příspěvek prvňákům.

Zcela změnit se má i výplata rodičovského příspěvku. Matky či otcové by mohli volit jak dlouho budou s dítětem doma a podle toho by pak dostávali příspěvek od 11 400 Kč do 3800 korun měsíčně. Rodiče, kteří budou doma déle, budou dostávat nižší sumu. Ti, kdo se rychleji vrátí do práce, dostanou v kratší době peněz více.

Pohřebné chce vláda vyplácet jen těm rodinám, kterým zemře nezletilé dítě nebo jeho rodič. O nárok na tuto pětitisícovou dávku by tedy přišli například důchodci.

Bohatší rodiny mají od ledna přijít o přídavek na dítě. Zatímco dnes mají nárok na dávku rodiny s příjmem do čtyřnásobku životního minima, od ledna by měl být nárok omezen příjmem na úrovni 2,4násobku životního minima.

Například pro čtyřčlennou rodinu se dvěma dětmi šest a osm let by to znamenalo, že zatímco dnes dostane přídavky až do příjmu 36 160 Kč čistého měsíčně, od ledna by jí přídavek náležel jen do příjmu 21 696 Kč.

Místo dosavadních tří úrovní dávek má existovat pouze jediná, odstupňovaná podle věku dítěte. Zmizet má zvýšený přídavek 576 až 810 korun vyplácený nejchudším rodinám i snížený přídavek 256 až 360 korun určený movitějším.

Od ledna by rodiny s dítětem do šesti let dostávaly jednotnou dávku 500 Kč měsíčně, rodiny s dítětem ve věku 6 až 15 let 610 Kč a rodiny s dítětem 15 až 26 let 700 korun. Snížit se má i počet rodin s nárokem na sociální příplatek. Zatímco dnes má nárok na dávku rodina s příjmem do 2,2 násobku životního minima, od ledna by to byl jen dvojnásobek.

Peněžitá pomoc v mateřství v délce 28 týdnů by měla od ledna náležet nejen vdaným matkám jako dnes, ale i osamělým matkám. Ty mají dnes nárok na mateřskou po 37 týdnů. Sedmatřicet týdnů mateřské hodlá vláda ponechat jen ženám, kterým se narodí najednou více než jedno dítě.

Důležitou změnou jsou i škrty v nemocenských dávkách. Za první tři dny nemoci by zaměstnanci neměli dostávat žádné peníze, naopak při dlouhodobějším nemoci by sumy narostly.