Přehled pravicových radikálních hnutí v Česku

Patří k nejtvrdším ultrapravicovým skupinám. Vznikl v roce 1999 a jeho buňky působí v mnoha velkých městech. Jde o neonacistickou organizaci, která je součástí mezinárodního nacistického hnutí. Jeho příznivci se otevřeně hlásí k myšlenkám Adolfa Hitlera. Pouze jeho teze o nadřazenosti Němců považují za překonané. Spolupracují s neonacistickou Národnědemokratickou stranou Německa (NPD). Z Německa získávají finance. Organizace má podle odhadů nejméně pět stovek aktivních příznivců a další stovky pasivních.

Členové uskupení, které má organizovat dnešní pochod pražským židovským městem, často pocházejí z Národního odporu. Také oni vyznávají ideologii "nadřazenosti bíle rasy". Jejich název je překladem obdobné německé organizace spojené s NPD. Stojí za nimi mimo jiné Patrik Vondrák, který údajně organizoval pochody radikálů židovskou čtvrtí i v minulosti. Další představitel hnutí, Erik Sedláček, měl organizovat shromáždění na podporu popírače holocaustu Ernesta Zündela.

Jejich ideologii označuje zpráva ministerstva vnitra za mix neonacismu a nacionalismu. Úzce spolupracují s Národním odporem. Národní korporativismus a jeho předseda Jiří Petřivalský třeba pro Národní odpor založili AKI - Antikolaborantskou iniciativu. V podstatě provádí čistky mezi mladými neonacisty a hledají případné zrádce či policejní konfidenty. Národní korporativismus vznikl v roce 2004. V současnosti má přes dvě stovky členů v patnácti pobočkách v Čechách a na Moravě.

Je považována za zastřešující organizaci různých neonacistických uskupení. Vznikla ze skinheadských struktur. Podle ministerstva vnitra se členové Vlastenecké fronty často účastnili veřejných akcí spolu s již neaktivní skinheadskou fašistickou organizací Blood and Honour (Krev a čest), známou fyzickými útoky na své odpůrce po celém světě.

Je stranou, která vyšla z Vlastenecké fronty. Letos v září několik desítek jejích členů demonstrovalo proti "zelené totalitě". Přišel mezi ně i bývalý policista Tomáš Čermák, který musel sbor opustit kvůli loňskému zásahu proti současné poslankyni zelených Kateřině Jacques. Pozdvižení mezi politiky v roce 2005 vyvolala zpráva, že si prezident Václav Klaus prostřednictvím svého tajemníka Ladislava Jakla s touto stranou dopisoval. Podle Jakla šlo o běžnou reakci na slušný dopis.

Vystupuje na obranu národních zájmů proti menšinám, přistěhovalcům a homosexuálům. Program strany se poněkud vymyká z běžné rétoriky nacionalistických stran. Má totiž silný sociální akcent. "Myslím, že náš čas určitě přijde," je přesvědčen předseda Tomáš Vandas. Svou kariéru začínal u Sládkových Republikánů jako asistent poslance. Jeho strana má dnes přes dvě stovky členů. Nejvíce prý spolupracuje se stranou Právo a spravedlnost. Veškeré kontakty však přerušili s rozpadajícími se sládkovci a Národní stranou.

Hnutí inspirované v názvu známou polskou stranou vzniklo ze Sdružení důchodců ČR. Před posledními parlamentními volbami se k nim přidala Dělnická strana a Národní sjednocení. Má okolo sta členů. Klade důraz na tradiční konzervativní hodnoty a katolicismus.

Hlásí se k národoveckým a konzervativním hodnotám, oficiálně se distancovala od neonacistů. V lednu 2006 na sebe upozornila později odstraněným "památníkem" na místě bývalého romského koncentračního tábora v Letech u Písku. Členové Národní strany genocidu v bývalém táboře zpochybňují.

V roce 2005 předsedkyni Národní strany Petru Edelmannovou s jejím prvním místopředsedou přijal tehdejší šéf ODS Mirek Topolánek. Ten popřel, že by mluvili o spolupráci.

Strana, která je od léta ve fázi vzniku, se hlásí k českému nacionalismu. Věří, že bude právě tou, která vystoupí z nacionalistického ghetta, porazí svou konkurenci a stane se i stranou parlamentní. Stojí za ní stálice ultrapravicové scény, student Jan Kopal, který začínal v patnácti letech mezi republikány, pak vstoupil do Vlastenecké republikánské strany, z níž se vyvinula Pravá alternativa a Národně sociální blok. Chtěl svého času pod sebe spojit nacionalistické organizace dohromady včetně Národního odporu.