Oficiální limitovaná ražba k 80. výročí osvobození Československa zdarma

Československo se rozpadlo hned na začátku německé okupace v roce 1939. Vznikly Protektorát Čechy a Morava a Slovenský štát, který byl satelitem německé říše. Od počátku okupace mnozí Češi i Slováci bojovali proti nacistům doma i v zahraničí, ale domácí ani zahraniční odboj nemohl zvítězit bez podpory silné pravidelné armády.

„K poctě všem, kdo se na boji proti okupaci podíleli, vydává společnost Bohemia mincovna unikátní výroční ražbu k 80. výročí osvobození Československa. Motivem se staly oslavy vítězství a euforie, kterou v roce 1945 sdílelo celé tehdejší Československo,“ říká Luboš Krčil, ředitel Bohemia mincovna.

„Po změně válečné situace, kdy Německo začalo prohrávat na obou frontách, svitla naděje na osvobození i Československu. Prvním osvobozeným územím Československa v předválečných hranicích se stala Podkarpatská Rus, kterou ale náš stát fakticky ztratil již po Mnichovské dohodě,“ připomíná část dějin Libor Veselý, ředitel společnosti Moje mincovna CZ. Další na řadě bylo Slovensko, k němuž postupovala ze severovýchodu Rudá armáda. V roce 1943 se začala na Slovensku měnit situace ve prospěch hnutí odporu. Došlo ke sjednocení odbojových skupin a nově vzniklá Slovenská národní rada začala od jara 1944 připravovat povstání. Jeho cílem bylo ukázat, že se slovenský národ distancuje od dosavadní proněmecké politiky.

Povstání mělo vypuknout až ve chvíli, kdy se Rudá armáda přiblíží k hranicím Slovenska. Protože slovenská loutková vláda přestávala situaci zvládat, začaly Slovensko obsazovat německé vojenské jednotky. To urychlilo zahájení povstání, přestože nebylo ještě dobře připraveno a nebyla dojednána součinnost s Rudou armádou. Němci tak rychle odzbrojili dvě východoslovenské armádní divize, které měly zajistit karpatské přechody pro Sověty. Hned v prvních dnech se výrazně zmenšilo povstalecké území, jehož centrem byla Banská Bystrica.

Rudá armáda zahájila 8. září 1944 karpatsko-dukelskou operaci, která měla odbojným Slovákům pomoci. Svého cíle však nedosáhla i kvůli tvrdému odporu Němců, kteří využívali výhodu horského terénu. Německé jednotky mezitím díky technické i početní převaze na začátku října dobyly Banskou Bystrici a donutily povstalce k přesunu do hor a přechodu k partyzánské formě války. Němci za pomoci Hlinkových gard a četnictva rozpoutali na Slovensku teror s cílem potrestat povstalce a ty, kdo jim pomáhali. Rudá armáda s řadou československých vojáků za cenu vysokých ztrát nakonec přes hranice pronikla. Prvními velkými osvobozenými městy byly v lednu 1945 Košice a Prešov, v dubnu pak následovala Bratislava.

Na české území postupovali Sověti od slovenského hlavního města a přes Ostravsko. České území osvobozovali také Američané, kteří v dubnu vstoupili do protektorátu ze západu, kde jako první dobyli Cheb. Na konci dubna se Američané dohodli se Sověty, kteří mezitím obsadili část Moravy včetně Brna, že americká armáda postoupí na osu Karlovy Vary – Plzeň – České Budějovice, kde se zastaví.

Na začátku května už padl Berlín, nicméně německá armáda měla na našem území stále velmi silnou a zkušenou armádu. V květnu proto vypuklo české národní povstání, které začalo v Přerově a postupně i v dalších městech včetně Prahy.

Nejsilnější povstalecké boje zuřily v hlavním městě, kde se bitva s Němci označuje jako Pražské povstání. Obří německá skupina armád Střed, která čítala skoro milion vojáků, ustupovala z Královéhradeckého kraje do amerického zajetí. Na nejkratší cestě přes Prahu však stáli povstalci. Povstání v Praze připravovaly zbytky gestapem těžce zdecimovaného domácího odboje. Odbojáři se chtěli v první fázi opřít především o českou policii, četnictvo, hasičské útvary, tramvajáky a železničáře.

Navzdory původním plánům vypuklo v Praze povstání proti třicetitisícové německé posádce z řady důvodů nejméně o dva dny dříve, 5. května 1945. Nacisté byli zprvu zcela paralyzováni a večer prvního dne povstání tvořilo povstalecký tábor asi 16 000 bojovníků. Ti ovládli většinu mostů, budovu rozhlasu, který vysílal žádosti o pomoc, a některé celé čtvrti, Němci ale drželi velkou oblast na levém břehu Vltavy. Mimo to na pravém břehu řeky stále ovládali opevněné body.

První kolo boje sice vyhráli Pražané, čekalo je ale tvrdé střetnutí s dobře vycvičenou a vyzbrojenou přesilou. Nacisté byli odhodláni pokračovat v bojích až do konce, proto také při útoku na Prahu nasadili letectvo a dělostřelectvo. Bojovalo se o každou ulici, o každou barikádu. Povstalci volali na pomoc spojenecké armády. Od 6. května bojovali na straně povstalců takzvaní Vlasovci, které ale Spojenci neuznávali. Brutální boje, při nichž se především jednotky SS neštítily ničeho a masakrovaly i ženy a děti, vrcholily 8. května. Velké ztráty zaznamenávaly obě strany. Pozdě odpoledne došlo k dohodě mezi českou exilovou vládou a německou armádou, a boje se zastavily.

Povstání skončilo morálním a do jisté míry i vojenským vítězstvím českých barikádníků. Zhatilo německé plány na další vedení války a pomohlo donutit Hitlerova nástupce admirála Karla Dönitze k jednání o bezpodmínečné kapitulaci. Ráno 9. května přijely do Prahy první sovětské tanky, do 11. května docházelo k likvidaci posledních ohnisek německého odporu na československém území.

Oficiální výroční ražbu k 80. výročí osvobození Československa získáte ZDARMA, pouze za poštovné a balné ve výši 99 Kč, exkluzivně prostřednictvím společnosti Moje mincovna CZ, výhradního distributora Bohemia mincovny v České republice, na www.osvobozeni80.cz nebo na telefonním čísle 226 522 555.