Co dělat, když nás navždy opustí čtyřnohý přítel aneb Proč je důležité se rozloučit

Pro většinu majitelů domácích mazlíčků je děsivá představa, že by svého chlupatého přítele měli nechat u veterináře, odkud jej odvezou do kafilérie a průmyslově zpracují. Podle organizace Fediaf „byly v roce 2023 v Česku chované zhruba 2 miliony psů a 1,4 milionu koček. Celkově je ale v evropských domácnostech chováno více koček než psů, a to konkrétně 106 milionů koček versus 87 milionů psů.“ Naštěstí se lidé mohou celoročně obrátit na specializované firmy, které se o důstojný odchod a pohřbení pejska či kočičky postarají. A to s empatií a pietou.

Zvířata jsou odpradávna součástí našich životů. Děti se díky zvířatům učí empatii, soucitu, pochopení potřeb jiných i zodpovědnosti. Naopak pro starší a zejména osamělé lidi se pes nebo kočka stávají věrným přítelem a společníkem, parťákem pro život a důvodem, proč ráno vstát. „Psi bývají velice často vynikajícími psychoterapeuty. Dokážou se vcítit do nálady člověka, poskytnout útěchu a pomoc,“ vysvětlila psycholožka Ludmila Haňková.

Zvíře je většinou plnohodnotným členem rodiny a má v ní své nezastupitelné místo. Vztah domácího zvířete a člověka je vztah jako jakýkoliv jiný. Bohužel zvířecí život je mnohem kratší než lidský a každý chovatel musí počítat s tím, že tu jeho mazlík nebude věčně. „Většina lidí prožívá úmrtí milovaného zvířete velmi intenzivně. Z psychologického hlediska jde o velkou ztrátu důležitého vztahu a nelze ji podceňovat. Ve své psychoterapeutické praxi se běžně setkávám s klienty, kteří přišli o milované zvíře a potřebují pomoci, aby se se ztrátou mohli vyrovnat. Zažívají většinou různě dlouhá období smutku, vzteku a opuštěnosti. Situace se ještě zhoršuje, pokud je úmrtí předčasné, způsobené nemocí nebo nehodou,“ popisuje z praxe psycholožka.

Rituál rozloučení s milovanou bytostí pomáhá ke snazšímu vyrovnání se se ztrátou. To platí samozřejmě i o pohřbívání milovaného zvířete. Pohřeb pomáhá přejít do fáze smíření se se situací. „Mazlíček už není mezi živými, ale má v tomto světě své místo – urnu, hrobeček, o který se mohou jeho páníčci starat. Rituálem kremace a následným pohřbíváním prokazujeme nejenom poslední hezkou službu svému zvířeti, ale také pomáháme sami sobě vyrovnat se se ztrátou a udělat definitivní tečku za obdobím, které nám náš mazlíček daroval,“ vysvětluje důležitost rozloučení Ludmila Haňková.

Záleží na tom, kde zvíře zemře, a dokonce i v jakém ročním období. Jednou z možností je nechat je u veterináře, odkud je odvezeno do kafilérie, kde je průmyslově zpracováno. Další možností je ostatky pohřbít na vlastním pozemku. To má ale svá přísná pravidla a v zimních měsících to navíc komplikuje zmrzlá půda. Třetí možností je obrátit se na specializované firmy, které se o důstojný odchod a pohřbení zvířátka postarají a zařídí jeho kremaci.

Ke zpopelnění ostatků dojde ve speciální peci a pozůstalí poté dostanou popel ve vybrané urně. Tato forma posledního rozloučení je vhodná zejména pro ty chovatele, kteří nemají možnost zvíře pohřbít na svém pozemku nebo pro ty, kdo se touží s mazlíčkem rozloučit pietně a chtějí mít na něj památku doma. „Lidé se u nás nejčastěji loučí se svými pejsky, kočičkami a králíčky,“ uvádí spolumajitel Krematoria zvířat Praha, Krematoria zvířat Ostrava a předseda Asociace zvířecího pohřebnictví, Jan Šípek.

„Mnoho chovatelů má obavu, aby bylo s jejich zvířátkem zacházeno pietně, a chtějí mít jistotu, že vždy dostanou popel svého zvířátka a nedojde k záměně. Proto jsme vyvinuli systém Garance. Ten klientům zajistí, že dostanou vždy pouze popel svého zvířete. Každou kremaci navíc nahráváme na kameru, a pokud si to klient přeje, záznam mu můžeme zaslat zdarma e-mailem,“ vysvětluje průběh kremace Jan Šípek a dodává: „Poskytujeme kremaci všech domácích mazlíčků neboli veškerých zvířátek, která jsou chována jako domácí mazlíčci. V našich krematoriích vždy každé zvířátko před kremací vyjmeme ze speciálního vaku, ve kterém je uloženo v chladicím boxu, a samotná kremace tak probíhá bez něj. To bohužel konkurence nedělá.“

V celém Česku již funguje řada zvířecích krematorií a pohřebních služeb pro zvířátka, kde jsou připraveni poskytnout chovatelům pomocnou ruku ve smutné chvíli. Pro důstojné rozloučení se svým zvířátkem si lidé mohou vybrat zvířecí hřbitov, nebo právě zmíněné krematorium zvířat.

V případě kremace se jedná o podobnou službu jako u kremace lidské. Dojde ke zpopelnění ostatků zvířátka a vy poté dostanete popel buď ve vybrané urně, nebo část popela zatavenou do skla či vsypanou do smutečního šperku. Na výběr je mnoho možností, jak památku na svého mazlíka uchovat. „Nejčastěji si lidé vyberou nějakou pěknou urničku, kterou pak mají doma. Popel lze ale také vsypat do šperku, zatavit do skla nebo z něj můžeme nechat vytvořit památeční diamant,“ doplňuje Filip Poloch, manažer z Krematoria zvířat Ostrava.

Tip: Krematoria a jejich pobočky – pohřební služby pro zvířátka – lze většinou kontaktovat nonstop a zvířátko k nim lze buď přivézt, nebo si pro něj pracovníci přijedou sami k vám domů či do veterinární ordinace.

Rozhodnutí o ukončení života milovaného zvířátka je jedno z nejtěžších, kterému musíme v životě čelit. Eutanázie je proces, který může představovat milosrdný konec pro zvířátko trpící chronickými bolestmi nebo nevyléčitelným onemocněním.

Abyste nemuseli pejska či kočičku v tomto stavu nikam převážet, je možné zavolat přímo do krematoria. To ke klientovi domů vyšle partnerskou veterinární záchrannou službu s veterinářem, který zvířátko uspí tam, kde to mělo rádo. Pejsek či kočička tak odchází v klidu doma mezi svými nejbližšími.

Přehled zvířecích krematorií a pohřebních služeb naleznete zde.