Bílkoviny ani sacharidy to nejsou, Čechům až fatálně chybí jiná složka stravy

Doporučené množství vlákniny, které by člověk měl každý den přijmout, je 30 až 35 gramů. Jenže jak upozorňují například odborníci z organizace STOB, Češi zkonzumují jen zhruba poloviční množství. Proč to může znamenat problém?

Nejčastěji bývá vláknina spojována se správným zažíváním. Urychluje totiž přechod trávené potravy střevy a přispívá k jejich normální funkci. Zvětšuje objem trávené potravy a prodlužuje tak pocit sytosti. Nerozpustná vláknina prochází střevem, čistí ho a pomáhá v prevenci proti nádorovým onemocněním tlustého střeva, která patří mezi nejčastější nádorová onemocnění Čechů. Rozpustná vláknina se rozkládá až v tlustém střevě prostřednictvím střevních bakterií, kterým slouží jako potrava – je tedy výživou pro přátelskou střevní mikroflóru. Kromě toho vláknina snižuje hladinu cholesterolu v krvi a ovlivňuje rychlost vstřebávání živin. Diabetikům pomáhá udržet si stabilnější hladinu cukru a obecně pomáhá proti obezitě.

Kde tedy Češi dělají chybu, kvůli níž je jejich jídelníček na vlákninu tak chudý? „Problém je především v nedostatečné konzumaci celozrnných výrobků a luštěnin, ale také zeleniny nebo ovoce,“ říká odbornice na stravování a kvalitu potravin Karolína Fourová. Jenže dokonce i když víme, co bychom měli jíst, často se domníváme, že myslet v každodenním shonu na dostatečný přísun těch správných potravin je prakticky nemožné.

„Kvůli vytíženosti si lidé málokdy stihnou připravit do práce jídlo do krabičky a sklouznou pak k nepříliš vhodnému obědu z nejbližší restaurace, případně celý den hladoví a večer doma sní cokoli jim přijde pod ruku, ale už příliš nemyslí na složení jídla,“ popisuje častý prohřešek Karolína Fourová.

Přitom zařadit do jídelníčku luštěniny je velmi snadné a jít na to můžete hned několika způsoby. „Pro spoustu lidí představuje práce s luštěninami složitější přípravu, kdy je potřeba luštěniny namáčet předem. Na trhu je naštěstí řada výrobků předvařených nebo je možné vybrat luštěniny, které dlouhé namáčení předem nevyžadují, jako je červená čočka, černá čočka beluga nebo hnědá horská čočka. Výhodou jsou také luštěniny konzervované, které lze ihned konzumovat,“ vysvětluje Karolína Fourová.

Luštěniny, ale i zelenina, která se konzervuje nebo mrazí, prochází procesem zvaným blanšírování. Na krátkou chvíli se zahřejí ve vodě nebo v páře, aby se zastavily přirozené zrací enzymy uvnitř plodu a ten déle vydržel v té nejlepší kondici. Pokud zvolíte konzervovanou zeleninu nebo luštěniny, které byly blanšírované ve vodě, obsah živin bude prakticky stejný, jako když je připravíte ve vodě doma. Blanšírování a celkově příprava surovin v páře je šetrnější. Neztrácejí se vitaminy rozpustné ve vodě, ale zachová se i lepší chuť.

Pak je tu ještě jedno, a to vůbec nejjednodušší řešení. Rychlým a efektivním způsobem, jak do jídelníčku přidat luštěniny, a tím pádem i vlákninu, a přitom se v jídle neodbývat, je sáhnout po novince Good Lunch od Bonduelle. Jde o hotové a dochucené jídlo s vyváženou směsí luštěnin, obilovin a zeleniny, která je k dostání ve třech různých variantách.

Červená je směs bulguru, černé čočky, lilku, červené papriky a cherry rajčat s rozmarýnem. Oranžová obsahuje bílou a červenou quinoou, cizrnu, kukuřici, mrkev a tymián. Zelená je směs špaldy, černooké fazole, rajčat, paprik, zelených oliv, hrášku a bazalky. Každé balení Good Lunch v průměru obsahuje osm až devět gramů vlákniny, tedy téměř třetinu doporučeného denního množství. Bonduelle novinku stačí buď minutu ohřát v mikrovlnce nebo dvě minuty na pánvi, ale je možné si ji vychutnat i za studena.