Speciál: Válka v Izraeli - Významná místa

Město v judejských horách s historií sahající téměř 4000 let do minulosti. Jméno města v hebrejštině zní Jerušalajim (יְרוּשָׁלַיִם‎‎) a jeho původ je nejasný. Tradiční vysvětlení, že souvisí s hebrejským souslovím ‘ir šalom (město míru), je sporné. Už v egyptských textech z 19. století př. n. l. se objevuje pod názvem Rašlamam. Arabové ho nazývají prostě Al-Kuds (القدس).

Podle Bible bylo původně obýváno Jebúsejci, než je pro Izrael dobyl král David a učinil je hlavním městem své říše. Jeho syn Šalomoun v něm pak v 10. století př. n. l. vystavěl monumentální chrám zasvěcený Hospodinu. Od té doby je centrem židovského náboženství. Ve starověku bylo město několikrát zbořeno a opět vystavěno, Židům je z rukou na dlouhou dobu definitivně vytrhli Římané, když během židovské revolty v roce 70 n. l. Jeruzalém zcela vyplenili, chrám kromě západní opěrné zdi zbořili a Židy vyhnali. Poté mu postupně vládli Římané, Byzantinci, Arabové, křižáci i Turci. Celý Jeruzalém se Židům navrátil až v roce 1967, kdy Izrael během šestidenní války dobyl i východní část města s Chrámovou horou, na níž ale ve středověku vyrostly muslimské svatyně Skalní dóm a mešita Al-Aksá.

V současnosti je Jeruzalém fakticky spojen do jediné aglomerace, židovská západní část města přechází plynule do východní arabské části a turista pozná, že přešel na druhou stranu až podle převažujícího obyvatelstva a nápisů na obchodech. Izrael považuje Jeruzalém za své hlavní město, které je nedělitelné. Jako se svým budoucím hlavním městem ale s Jeruzalémem, resp. jeho východní arabskou částí, počítají také Palestinci. Vzhledem k nevyjasněnému statutu Jeruzaléma z hlediska mezinárodního práva má drtivá většina států svá velvyslanectví v Tel Avivu.

Na Chrámové hoře před třemi tisíci let král Šalomoun vystavěl Hospodinův chrám, po jeho zboření Římany v roce 70 n. l. bylo na místě smetiště a Židům už nebylo povoleno svatostánek, který býval jejich chloubou a nejsvatějším místem na Zemi, znovu vystavět. Po vpádu Arabů vyrostla na jižním okraji Chrámové hory mešita s názvem Al-Aksá (Nejvzdálenější) odkazující na geograficky nespecifikované místo zmíněné v Koránu, odkud měl prorok Muhammad vykonat cestu do nebe na koni Burákovi. Přibližně na místě někdejšího chrámu pak vyrostl tzv. Skalní dóm.

Pro muslimy je mešita Al-Aksá třetím nejposvátnějším místem po Mekce a Medíně. Její posvátnost ale začali zdůrazňovat až po roce 1967, kdy Izraelci dobyli celý východní Jeruzalém i se svatými místy a připojili ho ke zbytku země. Izrael se po dobytí místa rozhodl nejitřit náboženské city muslimů a ponechal celý prostor pod správou muslimské rady Waqf, která je částečně odpovědná jordánskému králi. Podle dohody je v určitých hodinách umožněn vstup na Chrámovou horu nemuslimům za podmínky, že se tam nebudou modlit.