ZBYTEČNÁ VÁLKA: Část íránských raket pronikla izraelským štítem

Írán vypálil v úterý večer na rozkaz svého vůdce ajatolláha Chameneího 181 balistických raket, které mířily na tři vojenské základny. „Čekal jsem, že přijde nějaká reakce ze strany Íránu, ale opravdu jsem nečekal, že to proběhne tímhle způsobem, že Írán sáhne hlouběji do svého arzenálu oproti útoku, který jsme zažili v dubnu. Nasadil mnohem dražší, sofistikovanější zbraně, které byly pro izraelskou protivzdušnou obranu mnohem tvrdším oříškem, což jsem nečekal. Nicméně to, že dojde k eskalaci toho konfliktu, jsem čekal. Nevím však, jestli je to skutečně reakce na vstup, či spíše na oficiální potvrzení vstupu izraelských pozemních jednotek na území Libanonu,“ řekl Mikulecký.

Analytik potom mluvil o důvodech, proč Írán vypálil rakety na Izrael: „Důvodů k íránskému útoku a k tomu, kdy proběhl a že proběhl tak, jak proběhl, bylo víc. Blízký východ je hodně o symbolech a masivní útok na Izrael přišel v předvečer jednoho z významných židovských svátků, na začátek židovského nového roku Roš ha-šana. Írán potřeboval reagovat na eliminaci nejenom Hasana Nasralláha a v podstatě celého vedení Hizballáhu i některých vysokých důstojníků íránských revolučních gard. Den před útokem měl izraelský premiér Benjamin Netanjahu projev, který byl určený íránskému obyvatelstvu, kdy on v podstatě řekl - víme, že vy jako Íránci s námi válčit nechcete, že vlastně nechcete válčit s nikým, ale že jste ve spárech šílenců, kteří převzali násilně vaši zem. A v Íránu jsou v posledních letech skoro každý rok nepokoje, ať už to bylo kvůli vraždám dívek, které si nedostatečně zahalily vlasy, nebo etnických skupin u hranic s Pákistánem.“

Naprostou většinu raket vypálených Íránem se podařilo s pomocí USA zlikvidovat, jedinou známou obětí se stal Palestinec ze Západního břehu Jordánu. Dva Izraelci byli zraněni. „Při tom prvním se Íráncům podařilo vyvraždit kuřecí farmu a při druhém útoku se jim podařilo zabít Palestince, což - pokud chceš zničit Židy - není úplně nejlepší výsledek,“ komentoval to Mikulecký. Podle premiéra Netanjahua íránský útok selhal: „Byl odvrácen díky systému protivzdušné obrany Izraele, který je nejvyspělejší na světě.“

Analytik však upozornil: „Tento útok ale byl úspěšnější. Zatím nemáme prokázané žádné velké škody na vojenských instalacích, nicméně na okraji Tel Avivu došlo k výbuchu raket, které nebyly sestřeleny. Některé střely prošly a dopadly vcelku. To znamená, že se je nepodařilo zasáhnout interceptory. To je velký vykřičník pro Izrael. Írán je schopen, pokud by chtěl, nasadit ještě řádově větší množství balistických raket. Znovu dostal velké varování, co by se mohlo stát, pokud by ajatolláhové z Teheránu dokončili svůj velký sen a vyrobili jadernou zbraň, protože oni nebudou mít takové skrupule jako válečný zločinec Vladimir Putin, mají stupeň lhostejnosti k osudu své země a možná i sebe samých úplně jinde.“

Netanjahu také varoval Teherán, že udělal „velkou chybu a zaplatí za ni“. Upozornil, že Írán nepochopil, jak je Izrael odhodlán bránit sám sebe. Dodal, že to nepochopili ani vůdci Hamásu a Hizballáhu, z nichž mnoho z nich za to zaplatilo životem. I náčelník štábu Izraelských obranných sil (IDF) Herzi Halevi po večerním hodnocení řekl, že Izrael na íránský útok odpoví: „Budeme reagovat na místě a v čase, které si zvolíme, ukážeme naše přesné a překvapivé útočné schopnosti.“

„Izrael na tento útok bude muset zareagovat. Izrael velice rozumně řekl, že čas a místo své odpovědi si řekne sám,“ řekl Mikulecký. „Cílem bude íránský jaderný program a očekávám, že to bude kombinace vzdušných úderů a i operací zpravodajců, případně speciálních jednotek.“ Švamberk dodal, že zřejmě dojde i k úderům v kyberprostoru.

Podobný útok ale nebude podle analytika lehký: „Iránská jaderná zařízení budou tvrdý oříšek. Myslím si, že budou chráněna lépe než Nasralláh, který byl jen loutka.“ Právě proto, že jsou hluboko pod zemí, je menší nebezpečí radioaktivního zamoření, a to bude rozhodně menší než v případě odpálení íránské jaderné bomby.

Švamberk pak uvedl, že jde o jeden z největších konfliktů, který připomíná ty z šedesátých a sedmdesátých let, kdy Izrael bojoval s několika zeměmi. Nyní bojuje v Pásmu Gazy s Hamásem, v Libanonu s Hizballáhem, ale i s jemenskými Húsíi. Mikulecký upřesnil, že bojuje s osou teroru, která se soustředila okolo Íránu. Ta nemá podporu ve většině muslimského světa: „Rozhodně nemají žádnou podporu v Saúdské Arábii, ve Spojených arabských emirátech, v Bahrajnu. Domnívám se, že i Katar, který v minulosti a bohužel asi ještě i v současnosti některé teroristické skupiny přímo i nepřímo podporuje, tak z tohoto vývoje nemá žádnou velkou radost.“

Mikulecký spekuloval i o možnosti útoku na íránská ropná zařízení, ale varoval před nimi: „Dává to logiku, protože to poškodí íránskou ekonomiku, která je z velké části stále závislá na příjmech z ropy, současně to poškodí celosvětovou ekonomiku, což není v zájmu nikoho, zvlášť teď před americkými prezidentskými volbami. A poškodí to obyčejné Íránce. A já doufám, že Izrael pochopil, že nechce vést žádný konflikt, který by Íránce, kteří jsou dneska v opozici vůči ajatolláhům, přiměl si uvědomit, že na prvním místě jsou Íránci a budou bojovat i za to zlo. To znamená to, co se stalo po islámské revoluci a po iráckém útoku, kdy Saddám Husajn měl pocit, že nyní po svržení šáha přišel ten správný okamžik, aby Irák ukousl kus Íránu. A on vlastně dokázal to, co se nepodařilo těm ajatolláhům - sjednotit všechny Íránce.“

Oba se shodli, že Írán slábne. „Ajatolláhové z Teheránu jsou na sestupné ose, ale ještě budou kousat, ještě mají čím, a až odejdou jednoho dne, tak svět se zachvěje. Když bych chtěl nějakou analogii, aby si ji mohli lidé snadno představit, tak jsou jako Německo v červnu roku 1944. Ještě to bude stát hodně krve a hodně nevinných životů,“ řekl Mikulecký.

Oba pak probírali možnost, že by roli Íránu jako ochránce Palestinců převzalo Turecko. „Turecko má jeden jediný problém, Recep Tayyip Erdogan nemládne tak jako nikdo z nás. A v Turecku nevidíme žádnou silnou politickou figuru, která by měla jeho charisma, jeho inteligenci a schopnost plánování apod. A druhá věc je turecká ekonomika, která nestíhá rozvoj Turecka, jež se skutečně mění před očima v moderní společnost, jenomže za cenu oslabování turecké liry a ohromné chudoby.“