ZBYTEČNÁ VÁLKA: Americko-britský úder proti povstalcům v Jemenu

Mikulecký podotkl, že sice útoky Húsíů na lodě rada bezpečnosti odsoudila, ale její rezoluce nedala mandát k útoku na Húsíe: „Bohužel se nepodařilo získat mandát pro vojenské nasazení. Že USA a Británie zasáhly, vyplývá z jiných mezinárodních norem a dohod na právo svobodné plavby a boj proti pirátství.“

Mikulecký zdůraznil, že Húsíové nejsou žádní bosí bojovníci s kalašnikovem, ale mají k dispozici vyspělé íránské zbraně včetně balistických raket a protilodních střel. Mluví se o nich jako o povstalcích, ve skutečnosti jde ale o proxy válku mezi dvěma regionálními mocnostmi - šíitským Íránem, podporujícím Húsíe, a Saúdskou Arábií, jež podporuje sunnity.

„Poslední konflikt se rozhořel v roce 2014 po nešťastném arabském jaru, kterým si Západ rozvrátil celý Blízký východ, a za to teďka sklízíme odměnu v podobě milionů migrantů. Došlo k vypuknutí občanské války, do které se ihned zapojil Írán. A protože Saúdská Arábie se začala oprávněně obávat o svoji bezpečnost, protože žádné dohody, které byly mezi Húsíi a legitimní jemenskou vládou uzavřeny, nebyly nikdy naplněny, tak se do té občanské války vložila koalice vedená Saúdskou Arábií, která zahrnovala některé další sunnitské země z oblasti Arabského zálivu, ale i Egypt,“ řekl Mikulecký.

Analytik připomněl, že zapojení Íránu rostlo: „Na území Jemenu, které hnutí kontroluje, operují íránské revoluční gardy. Írán začal zásobovat Húsie i svoje jednotky skutečně sofistikovanými zbraněmi a začal ostřelovat Saúdskou Arábii a Spojené arabské emiráty.“

Saúdská Arábie se sice loni pokusila uzavřít mírovou dohodu s Húsií, ale dosud k tomu nedošlo. Situace se pak přiostřila po teroristickém útoku Hamásu na Izrael. Když na ni Izrael odpověděl, začali Húsíové odpalovat střely s plochou dráhou letu na Izrael a také ostřelovat lodě v průlivu Báb al-Mandáb, což je vstup do Rudého moře z Indického oceánu, kudy prochází 15 procent světového obchodu.

„Útoky na lodě samozřejmě nemají s Palestinci vůbec nic společného, to jsou kecy,“ uvedl Mikulecký.

Írán se takto snaží zasahovat Západ. Pokud lodě nemohou plout do Evropy z Asie Rudým mořem, cesta se prodlužuje o dva týdny. To znamená nejen vyšší náklady, a tedy zdržení, ale hlavně se přestává dostávat lodního prostoru. Přes Rudé moře se přitom z Asie dovážejí nejen trička z Pákistánu a Bangladéše, ale také léky z Indie, ocel z Číny a čipy z asijských zemí.

„Jedna z továren firmy Tesla v Německu musela pozastavit výrobu, protože právě kvůli krizi v průlivu Báb al-Mandáb neodstává součástky, které jsou nezbytné ke smontování auta,“ zmínil analytik.

Vydávat útoky za podporu Palestinců má jiný efekt: „Írán tím zavřel arabským zemím v regionu dveře pro nějakou větší akci, kdyby Egypt teď začal bojovat proti Húsíům, tak se dostane pod tlak vlastní arabské ulice.“

Mikulecký se nejvíce obává právě dopadu útoků na lodě na Egypt, protože tím přichází o příjmy z tranzitu lodí: „Jakákoliv nestabilita může znamenat, že se zvednou skupiny nelegálních migrantů, kteří v případě, že ekonomická situace v Egyptě nebude dobrá, zamíří do Evropy.“

Mikulecký také uvedl, že reakce na útoky ukazuje, že vzniká nová osa zla tvořená Íránem, Hizballáhem, Severní Koreou, možná Sýrií a somálskými piráty. Švamberk upozornil, že tato koalice ale nemá žádné jednotné řízení z Moskvy nebo z Pekingu, protože všichni sledují své vlastní zájmy, i když je spojuje nenávist k Západu a USA.

„Stabilita by byla v zájmu Číny, která do oblasti nedávno poslala na zdvořilostní návštěvu flotilu, protože čínská ekonomika na tom není dobře. Po realitním trhu má teďka velké problémy bankovní sektor v Číně. Čína dlouhou dobu investovala hodně peněz a úsilí do té nové Hedvábné stezky, která měla jít právě taky přes Jemen,“ uvedl Mikulecký k postoji Číny.