Hlavní obsah

Výbuchy vysílaček a pagerů jsou ranou pro Hizballáh. Byly jako z bondovek

Libanonský Hizballáh utrpěl vážnou ránu, když výbuchy vysílaček a pagerů zabily asi 40 jeho příslušníků a zranily zřejmě tři tisícovky, řekl v podcastu Zbytečná válka analytik Milan Mikulecký. Zmínil nejen přímý, ale i psychologický dopad explozí. Přičítá je Izraeli, byť ten se k ničemu nepřihlásil.

Zbytečná válka: Výbuchy vysílaček a pagerůVideo: Novinky

Článek

„Těžko bychom hledali nějakého jiného hráče v regionu, který by měl takový zájem takovou operaci provést a který by měl takovou představivost, protože je to téměř z říše pohádek pro dospělé typu Jamese Bonda,“ řekl Mikulecký. „Je to úžasná ukázka precizního útoku. Myslím si, že se nikdy v historii lidstva nepodařil cílený hromadný útok, který by dokázal eliminovat takové množství nepřátel, v tomto případě teroristů, aniž by došlo k významným vedlejším škodám v podobě úmrtí nevinných osob, a to ani v případě válek mezi nepříteli,“ dodal analytik.

Civilních obětí, mezi nimiž jsou i dvě mrtvé děti, je jen pár. „Těm se nedá nikdy vyhnout,“ komentoval to Mikulecký a dodal, že jich bylo „naprosto mizivé množství“. „Mně je líto každého zmařeného života člověka, který je nevinný. Nicméně pokud by bylo zapotřebí zlikvidovat nebo minimálně zranit tři tisíce teroristů a dělalo by se to konvenčními prostředky, tak těch vedlejších škod více,“ dodal.

Další exploze v Libanonu. Po pagerech vybuchly vysílačky

Blízký a Střední východ

Ohradil se proti tomu, že se mluví o 3000 obětech: „Chtěl bych zdůraznit to, že útok byl cílený na teroristy, protože se bohužel v západních médiích objevilo, že bylo zasaženo tři tisíce lidí, ne tři tisíce teroristů.“ A nebyli to žádní pěšáci: „Pagery nedostávali řadoví příslušníci Hizballáhu. To bylo mířené na úzkou špičku, která velela.“

Hizballáh svírá strach

Výsledky útoku jsou však širší než jen desítky zabitých. „Máme tady mnoho teroristů, jejichž schopnosti jsou brutálně snížené, přišli o části končetin, jsou těžce zranění. To jsou přímé ztráty. Pak je tu panika u protivníka. Jednak dostane strach používat jakákoliv zařízení, jednak je jeho schopnost působit ochromena,“ dodal Mikulecký. Přes pagery se předávaly rozkazy.

„Objevila se celá řada vtipů o tom, že Hizballáh se bojí používat i rychlovarné konvice a mikrovlnné trouby. Nemusí to být tak daleko od pravdy, protože vynalézavost je velká a závislost i blízkovýchodních teroristů na moderních technologiích velmi vysoká,“ řekl Mikulecký a jedovatě podotkl: „Možná jim Izrael tímhle způsobem umožní splnit jejich sen, to znamená návrat do středověku se vším všudy.“

Dopadů je však ještě více, doplnil analytik: „Útok umožnil Izraeli identifikovat celou řadu lidí, o kterých nemusel vůbec vědět (že jsou členy Hizballáhu). Když někdo začne po včerejšku chodit po Libanonu a chybějí mu kusy prstů, tak je snadno poznatelný jako příslušník teroristické organizace. U dalších zase může přiřadit jména ke tvářím.“ Izrael má své agenty v nemocnicích: „Když vezou zraněné do nemocnic, tak si může doplnit do svojí skládanky tváře ke konkrétním lidem. A poslední, co je přínosné pro toho, kdo stál za operací, je fakt, že Hizballáh musí přehodnotit veškerá svoje bezpečnostní opatření. To sníží jeho schopnosti nejen v krátkodobém horizontu.“

Hustá informační mlha

Podrobnosti o útoku jsou kusé a zřejmě se jich moc nedozvíme, což vede k řadě spekulací. Mikulecký zmínil některé z nich: „Napřed se mělo Izraeli podařit přehřát dálkově baterku a v pageru vybuchla. Potom se objevila informace o umístění zhruba třiceti gramů výbušnin v pagerech a pak spekulace, že výbuch bylo možné iniciovat přehřátím baterie. Další informace hovořila, že to bylo prostřednictvím zaslané zprávy. Potom se začalo objevovat, že Izraelci pronikli do výroby pagerů na Tchaj-wanu. Následně se objevila maďarská krycí firma, aby se ukázalo, že to byla prázdná skořápka. A následovaly výbuchy vysílaček členů Hizballáhu, které byly naplněné ještě větším množstvím výbušnin, takže i když jich bylo míň, došlo k významnějším ztrátám, protože byly naplněné větším množstvím výbušnin.“

Pagery a vysílačky s výbušninami dodal Izrael. Vymyslel si kvůli tomu maďarskou firmu

Svět

„Fascinuje mě okamžité rozpoutání informační mlhy. Vyslání celé řady mnoha protichůdných informací, aby protivník, v tomto případě Hizballáh a další na něj navázané teroristické entity i státní aktér za ním, tedy Írán, který chod Hizballáhu významně ovlivňuje, a hlavně ho podporuje finančně i materiálně, obtížně identifikoval, jakým způsobem byla operace provedena, jak hluboce bude muset sáhnout do svých struktur, nakolik jsou infiltrované Izraelem. Vyvolává to neklid, spekulace, kde všude mohou mít Izraelci připravené výbušniny, které bude moci v případě nějakého většího konfliktu použít proti uživatelům těch zařízení.“

Analytik zmínil, že jasné není ani načasování útoku: „Opět jsme uvnitř informační mlhy. Co vedlo toho, kdo útok provedl, aby ho podnikl zrovna teď? Vysvětlení může být celá řada, ale výkladů se objevilo tolik, že bude velice obtížné se hromadou písku probrat a najít ta správná zrníčka, která nám řeknou, kde je ta pravda. Jestli hrozilo prozrazení téhle operace, nebo Izrael vyhodnotil, že je nejvyšší čas to použít, protože hrozí něco, co bezprostředně může Izrael ohrozit? Jestli mají pravdu levicoví novináři a aktivisti, kteří tvrdí, že to je snaha Benjamina Netanjahua eskalovat konflikt a vyvolat velkou válku Hizballáhem, k čemuž jsem silně skeptický. Ale člověk musí pracovat se všemi variantami.“

Nejde o eskalaci

Mikulecký se odhradil slovům, že Izrael nebezpečně eskaluje situaci: „Co může Hizballáh udělat víc, kromě toho, že odpaluje tisíc raket denně na izraelské území, jako to dělá už téměř rok? Začínám být silně alergický na slova eskalace a deeskalace, protože se z nich stal nový appeasement. Tak jak používal Neville Chamberlain slovo appeasement, že je třeba za každou cenu zabránit válce, a ve finále jsme z toho měli válku světovou s desítkami milionů mrtvých, tak stejní užiteční idioti, jako byl Chamberlain v roce 1938, dneska používají to slovo deeskalace. A pokud ho budou používat stejně intenzivně a budou se jím řídit stejně jako on, tak se bojím těch následků. Se zlem je nutné bojovat v okamžiku, kdy je ještě slabé a my ho necháváme růst. A na rozdíl od Británie, která nacistickému Německu neposílala humanitární pomoc, tak jsme ještě takoví hlupáci, že si toho nepřítele ještě vykrmujeme.“

Mikulecký upozornil, že v Izraeli roste nespokojenost s premiérem Benjaminem Netanjahujem nejen kvůli dlouhé operaci v Gaze: „Jak je možné, že Izrael nezasáhne a nevyřeší to, že jeho území je rok každý den ostřelováno. A nebavíme se o cíleném útoku na důstojníky izraelské armády. Stačí si vzpomenout na 12 zavražděných drúzských dětí, které zavraždila raketa Hizballáhu. Neznám žádnou jinou zemi světa, která by měla nějaký vojenský potenciál a která by si nechala tohle líbit. Představte si, že nějaká teroristická skupina, která bude operovat na území Mexika, bude rok ostřelovat raketami Texas a americká vláda udělá jen to, že vyklidí půlku Texasu. To je absurdní.“ Za jedinou eskalaci Mikulecký považuje případný útok po zemi, ale na ten podle něj nemá Hizballáh sílu.

Řehka: Musíme se připravit i na scénáře velké války. To není strašení

Zbytečná válka

Mikulecký však byl velmi kritický k pokračující operaci v Pásmu Gazy, odkud 7. října zaútočili teroristé na Izrael, povraždili stovky lidí a další unesli: „Operace je vedena způsobem, ke kterému jsem silně kritický. Co vím na základě rozhovorů s izraelskými vojáky, tak jejich představa o vedení operace byla naprosto odlišná. Operace mohla být rychlá, mohla ještě zachránit některé unesené izraelské rukojmí, což je s každým dnem stále měně pravděpodobné. Mohla taky vystavit na mnohem kratší dobu utrpení palestinské civilisty v Pásmu Gazy, ale jsou tu bohužel politické ohledy na Spojené státy jako největšího spojence a ohledy na veřejné mínění, které vedly k tomu, že Izrael odkládal operaci, která zajistila kontrolu Filadelfským koridorem, pásmem podél hranice mezi Egyptem a Gazou, kudy po celou dobu proudily dodávky zbraní, lidí apod. To všechno se mohlo stát v prvních dnech a dneska už jsme nemuseli o Gaze slyšet.“

Mikulecký nekritizuje vojáky, ale domnívá se, že se politické vedení Izraele nechalo vmanévrovat do této situace. Podle něj však válka vyhovuje i některým extremistickým elementům. „Ve finále trpí civilisté jak na izraelské, tak na palestinské straně,“ podotkl, k čemu to vede.

Osobně je skeptický k porážce Hamásu: „Hamás je hluboce prorostlý do palestinské společnosti v Pásmu Gazy.“ Nepopírá, že i na palestinské straně jsou lidé, kteří usilují o mír, lidé, kteří nebudou nikdy Izrael milovat, ale kteří jsou schopni přijmout, že budou vedle něj žít: „Ale tihle lidé jsou buď kvůli Hamásu a dalším teroristickým organizacím mrtví, anebo žijí v exilu. Většinová palestinská společnost by určitě chtěla žít v míru, ale do jejich DNA se zažraly desítky let nenávistné kampaně, že Žid je nepřítel a až všechny Židy vybijeme, tak nastane ráj na zemi,“

Osa Teherán-Moskva-Pchjongjang

Mikulecký připomněl, že se Írán angažuje nejen na Blízkém východě, ale také dodávkami zbraní a munice pomáhá Rusku v jeho válce na Ukrajině: „Pojďme si říct, že Severní Korea a Írán se staly součástí nové osy zla. A přestaňme se s Íránem mazat a naskakovat mu na jeho líbivější tvář, že chtějí mír a obchodní výměnu. Pojďme se s nimi bavit jako s nepřáteli.“

Právě miliony dělostřeleckých granátů dodaných do Ruska ze Severní Koreje pomohly spolu s drony z Íránu pokračovat Rusku v útocích: „Tady musí být člověk vděčný i za takové věci, jako je česká muniční iniciativa, která skutečně pomohla v kritických okamžicích Ukrajině dodat tolik potřebnou munici, která sice nevyrovnala, ale alespoň snížila ten deficit poté, co ruské straně plynou dodávky munice ze Severní Koreje a z Íránu.“

„Rozčiluje mě, když nejsme schopni Ukrajincům povolit, aby se bránili ve válce adekvátně zbraněmi, které jim dodáváme. Taky mě trápí, že se stále nejsme schopni se poučit z války, když v průběhu bojů v Kurské oblasti mnoho ztrát na ukrajinské straně bylo způsobeno tím, že tam mohly poměrně nerušeně operovat ruské bitevní vrtulníky. V Doněcké oblasti zase působí ruské bitevní letouny Suchoj Su-25. To by se v oblasti, která by měla zajištěnou dostatečnou protivzdušnou obranu, nikdy nestalo.“

Mikulecký ocenil, že se Ukrajincům daří držet dobyté území v Kurské oblasti: „Rád bych viděl obranu víc vyztuženou a víc připravenou, ale my úplně nevíme, co Ukrajina skutečně má nebo nemá k dispozici, protože naše sliby, sliby svobodného světa o tom, co všechno dostanou, z velké části stále zůstávají sliby. Ukrajina nemá k dispozici bezedný rezervoár lidských sil. Dobrovolníci došli dávno, zahraniční dobrovolníci už taky nepřibývají. A ti, kteří podléhají odvodům, ti chtějí spíš přežít než zvítězit ve válce, což je naprosto logické. Takhle to má nastavené každý člověk. Nevidíme do plánování ukrajinských operací a nezbývá nám než věřit, že ukrajinské velení ví, co dělá. Občas to tak nemusí vypadat podle toho, že se soustředili například na úsilí budování nových jednotek, pro které ale nemají zdaleka výzbroj, protože ta ze Západu stále nepřichází. Ukrajina překvapuje a stále umí překvapit nejenom provedením operací, o kterých bychom možná my ani neuvažovali v rámci našich doktrín, ale i použitím technických prostředků. Ale to všechno nehovoří o armádě jako celku. Stále je v ukrajinské armádě velká část důstojnického sboru staré sovětské školy.“

Nepravidelný podcast, který nabízí nejrůznější pohledy na válečný konflikt na Ukrajině a další současné konflikty. Debaty redaktorů zahraniční sekce Novinky.cz a vybraných expertů naladíte také na Spotify, Apple Podcasts nebo platformě Podcasty.cz.

Poslechněte si také naše další podcasty:

Výběr článků

Načítám