Válka na Ukrajině hned tak neskončí. Trumpových 24 hodin bylo jen heslo

Válka mezi Ruskem a Ukrajinou v nejbližších týdnech ani měsících neskončí, domnívá se Švamberk. „Americký prezident Donald Trump už nehovoří o příměří do dvaceti čtyř hodin, ale o šesti měsících, což nám to odsouvá někdy na léto. A jak známe veškerá mírová jednání, tak se ta se vždycky vlečou,“ uvedl redaktor.

„Čtyřiadvacet hodin je samozřejmě nesmysl, šest měsíců je realističtější odhad. Myslím si, že tomu, že by ukončil válku do čtyřiadvaceti hodin, nevěřil ani Donald Trump, pokud neměl na mysli jadernou apokalypsu a konec planety, což si myslím, že neměl,“ opáčil Mikulecký.

„Můj komentář se nezměnil od doby před prezidentskými volbami v USA. V předvolební kampani se musejí používat zkratkovitá hesla. Z jeho strany jsem to vnímal jako nějakou zkratku poselství, které chtěl dát lidem – že dosavadní způsob průběhu války na Ukrajině je rozplizlý a ze strany svobodného světa nejsou jasné cíle, v čem chce Ukrajinu podpořit,“ vysvětlil.

Analytik s lehkou ironií okomentoval i současné dění: „V tuhle chvíli jsme svědky toho, že se najednou všichni na poslední chvíli probouzejí a snaží se slíbit co největší pomoc Ukrajině předtím, než Donald Trump nastoupí do Bílého domu. Nejsem si úplně jistý, jestli to, co se tam přijalo na sezení Ramsteinské skupiny, bude ještě schopna americká strana realizovat.“

Mikulecký odmítl přehnaná očekávání od mírové dohody, která bude nutně pro Ukrajinu bolestná. Přitom na Ukrajině by tato dohoda mohla být akceptována, mnozí jsou tam dlouhou a velkou válkou už vyčerpáni.

„Je řada Ukrajinců, kteří dokážou věci vnímat střízlivě, že vlastně ať to dopadne, jak to dopadne, hlavně, že už bude nějakou formou konec. Což je děsivé, protože Ukrajina by si zasloužila za všechny ty oběti v nevyprovokované válce, aby mohla fungovat v celé své rozloze bez toho, že by Rusové okupovali jakoukoliv část ukrajinského území. Jenže realita dnešního světa je taková,“ vysvětlil Mikulecký.

Vadí mu však, že se jen čeká, co zařídí nově zvolený šéf Bílého domu. „Neustále se mluví o tom, co Trump, co Amerika. Ukrajina je v Evropě. Je to evropský problém. To, že si Rusko mohlo dovolit zaútočit na Ukrajinu, je primárně díky zbabělosti, servilitě a touze evropských zemí, jako Německo a Francie, po penězích. Celá řada lidí tady upozorňovala na ruské nebezpečí,“ nebral si servítky Mikulecký.

Analytik připomněl Trumpův negativní postoj k plynovodu Nord Stream II: „Říkal Evropě – přikládáte si ruskou pistoli ke své hlavě. Tehdy se všichni pokrokoví novináři smáli. a tleskali Angele Merkelové, že odmítá Trumpa a jeho pohled na svět. Ukazuje se, že americký pohled byl mnohem realističtější než evropský.“

Poslední výpad Ukrajinců v Kurské oblasti redaktor a analytik nepřeceňují. „Myslím, že jsi to vystihl úplně přesně jako průzkum bojem. Mluvil bych o něm v minulém čase,“ řekl Mikulecký.

„Nesouhlasím s některými komentátory, že to byl geniální strategický plán ze strany Ukrajiny a že slibuje rozsáhlejší operace. Na ty nevidím na ukrajinské straně dostatek sil a prostředků. Dodnes nevidím přínos celé kurské operace. Ale nemám všechny informace, které má k dispozici ukrajinské velení. Je taky potřeba přiznat, že oblast, kterou Ukrajinci obsadili na území Ruské federace, je oproti maximu nyní zhruba poloviční, než byla. Ukrajinci tam jsou v defenzivě,“ uvedl analytik.

Operace v Kurské oblasti úplně neodmítá. Rusům totiž odčerpávají síly a prostředky: „Vnímám to tak, že Ukrajina se pokusila zase změnit situaci na bojišti. Teprve čas nám umožní posoudit, kolik vojenského materiálu tam ztratila Ukrajina, kolik Rusko a pro koho ta operace vlastně vojensky vychází líp.“

Dodal, že zároveň je třeba si uvědomit, že všichni ukrajinští vojáci i zahraniční dobrovolníci, kteří v Kurské oblasti bojují, odvádějí s relativně malými prostředky neuvěřitelnou práci.

Mikuleckému je líto, že síly Ukrajinci nevrhli raději na sever charkovské oblasti: „V závěru loňského roku byla možnost vyčistit části území, které Rusové okupují právě v charkovské oblasti. Jsou to místa, odkud Rusové můžou škodit ne přímo Charkovu, ale jeho blízkému okolí za pomoci konvenčních dělostřeleckých zbraní. Je velká škoda, že tam Rusové stále mají předmostí. Obávám se, že pokud Rusové dosáhnout svých cílů v té Doněcké a Luhanské oblasti, tak spíš než by útočili na jihu, soustředí úsilí na charkovské směru.“

K pokračujícímu ruskému postupu uvedl, že Rusové se z minulých bojů poučili. Velká města, kde je – jak zjistili – postup extrémně drahý, se snaží obejít přes místa, která se hůř brání. To představuje pro Ukrajince riziko, že se ocitnou v obklíčení.

Švamberk však upozornil, že v místech, která jsou pro ně důležitá, bojují Rusové klidně o každý blok domů, jako v Torecku, odkud by mohli dál postupovat na Kramatorsk .

Mikulecký zmínil i ruské aktivity v Baltském moři, kde lodě spuštěnými kotvami ničí datové i silové kabely. Víta tvrdý postoj, jaký zaujaly Helsinky: „Po prvních případech, kdy se ty lodě nechaly odplout nebo mohly odplout po nějaké kontrole, tuto Finové zatím zadržují. A jak správně asertivně řekl na tiskové konferenci představitel finské strany na dotaz novináře, jestli už kontaktoval ruskou stranu, tak ne, protože není důvod. Není o čem se s Rusy bavit. Ta loď není registrovaná v Rusku. Tečka.“ Rusko se k lodi oficiálně nehlásí, protože je registrovaná někde jinde.

Analytik připomněl, že obě nezamrzající moře, kde mají Rusové přístavy, jsou téměř vnitrozemská a vyplutí z nich lze snadno kontrolovat. „Kdybychom chtěli Rusům za škodit alespoň z jednoho procenta tak, jak škodí oni nám, tak by se jim uzavřela plavbu z Baltském moře,“ uvedl Mikulecký. To je samozřejmě komplikované, protože právo vyplout z něj je garantované, ale rozhodně by to šlo Rusům zkomplikovat. „Stejně tak by bylo hrozně jednoduché uzavřít pozemní přístup do Kaliningradu, ať si tam všechno dopravují letecky, nebo námořní cestou. K tomu, abychom nechávali jezdit ruské vlaky a ruská nákladní auta přes území zemí EU a NATO, není skutečně důvod,“ dodal Mikulecký.

„Rusy vždy bolelo, že neměli přístup na světové oceány. Starali se o otevírání severních cest tak, aby mohli vyplouvat celoročně z Murmansku a Archangelsku, protože Baltské i Černé moře jsou vlastně uzavřené rybníky. A proto taky tak stojí o přístav v teplých mořích,“ řekl Mikulecký. Redaktor ale podotkl, že o ten v Sýrii zřejmě přijdou.

„Vzhledem k tomu, že Rusové ve velkém evakuují veškerý svůj vojenský materiál ze Sýrie, tak to na pozitivní výsledek vyjednávání s novou syrskou vládou nevypadá,“ souhlasil Mikulecký, což nutí Kreml hledat jiná řešení. Dodal, že jim patrně zbývá pouze Libye.

„Přesuny ruského námořnictva ve Středozemním moři začínají spíš než co jiného připomínat hru na schovávanou, kdy Rusové hledají místo, kde by spočinuli. Což jako z mého pohledu je fajn, protože je dobré držet Rusa pod tlakem,“ zhodnotil situaci analytik.

„Na druhé straně růst vlivu Turecka ve mně nevyvolává nic pozitivního, co by to přispělo k stabilitě. Když se podíváme na poslední tureckou výzvu směrem ke Kurdům, že by měli odejít z kurdských území, tak se mi svírá srdce, protože svět zase nechá Kurdy vybíjet někým, kdo nemá žádné skrupule,“ dodal. Proturecké milice by rovněž mohly osvobodit tábor Al-Hal, kde je uvězněna řada bojovníků z řad Islámského státu.

O přístupu Rusů podle něj svědčí i situace v Moldavsku, respektive v separatistickém Podněstří, které se po uzavření tranzitu plynu přes Ukrajinu, ocitlo bez energií, i když by ji mohlo dostávat jižní cestou přes Moldavsko: „Rusové tam nechají zmrznout svoje lidi, jen aby umožnili vítězství nějakého svého kandidáta ve volbách v Moldavsku.“

Celý díl si můžete přehrát v úvodu článku nebo podcastových aplikacích.