V Moskvě bez velvyslance? Diplomata s protestem přijme leda uklízečka, upozorňuje Hladík z ministerstva zahraničí

„My jsme ministerstvo zahraničí a jsme placeni za komunikaci. V případě, že máme komunikovat efektivně, tak k tomu potřebujeme mít otevřené kanály. Neříká to vůbec nic o našem vztahu k režimu či o vztahu mezinárodního společenství k tomu režimu,“ řekl Hladík.

Jako host podcastu byl vybrán záměrně, protože v oblasti Blízkého východu má Česko několik ambasád v zemích, jejichž režimy nám nejsou nakloněné, a na příkladu ambasád v Íránu a Sýrii se dá dobře posoudit význam velvyslance v takovém státu.

V případě Teheránu, kam se obtížně prosazoval návrat velvyslance, zmínil Hladík jeden důležitý fakt:„Oni mají velvyslance tady, my máme velvyslance v Teheránu. V diplomacii zásadně platí reciprocita a snahou nás diplomatů je reciprocitu udržet.“

Hladík také vysvětlil, proč je potřeba mít v dané zemi právě velvyslance: „V Orientu obecně a v Íránu obecně diplomat na nižší úrovni, který je pouze pověřen spravováním záležitostí, což je překlad chargé d’affaires, není přijímán na té nejvyšší potřebné úrovni,“ řekl Hladík.

Uvedl i příklad, kdy se vysoké zastoupení hodilo. „V Teheránu není delegace EU. Když jsme měli předsednictví, tak Česká republika vykonávala v Teheránu roli lokálního předsednictví, protože společné evropské zastoupení tam fyzicky není a je tam česká ambasáda.“

Od velvyslance také druhá strana jinak přijímá protesty. „Když chcete proti něčemu protestovat, tak pokud bychom byli zastoupení na úrovni chargé d’affaires, tak tomu se dostane přijetí, teď to přeženu, u uklízečky ministerstva zahraničí. Když tam máme velvyslance, tak je šance, že kvůli diplomatickým zvyklostem bude přijat na odpovídající úrovni, tedy ministrem nebo náměstkem nebo vrchním ředitelem,“ uvedl Hladík.

Oba se Švamberkem podotkli, že to, že má velvyslanec mnohem větší váhu, platí i v dalších zemích a nejen na Blízkém východě. Týká se to i zemí bývalého Sovětského svazu.

Hladík také zmínil, k čemu je potřeba mít komunikační kanál s Íránem, který je podezřelý z výroby jaderných zbraní a dodávek dronů šáhid do Ruska, které je využívá k útokům na Ukrajinu.

„Kanál je důležitý, abyste mohl sdělovat naše stanoviska a aby se naše stanoviska a postoje dostávaly ke správným uším. I v případě íránské spolupráce s Ruskem je potřeba, abychom my jako Česká republika a člen EU předávali nějaké poselství, a to se vám může podařit jen v případě, že na druhé straně najdete partnera, který má místo v rozhodovacím procesu,“ podotkl Hladík.

Zdůraznil, že se s protistranou často musejí probírat věci, které ještě nejsou veřejně známé, jako je otázka íránského jaderného programu.

Švamberk poukázal i na význam působení naší ambasády v Sýrii.

„Primárním úkolem našich zastupitelských úřadů je hájit naše zájmy, ale když zmiňujete Damašek, tak úhelným kamenem je, že od roku 2012 tam plníme roli tzv. ochranné mocnosti Spojených států amerických,“ upozornil Hladík.

„Česká republika na základě dohody s USA hájí i zájmy americké. V tomto případě jsme nejen komunikačním kanálem bilaterálním, ale pomáháme i našemu hlavnímu spojenci. Naše velvyslankyně Eva Filipi tam navíc zůstala na této úrovni i v rámci Evropské unie, takže naše velvyslanectví začasto jedná i v zájmu dalších spojenců v Evropské unii,“ doplnil Hladík.

Není to však jediná činnost. Velvyslanectví také pomáhá uprchlíkům v oblasti, což přispívá ke zmírnění migračního tlaku. „Máme rekonstrukční a stabilizační program pro Blízký východ,“ uvedl Hladík.

Program je určen na zlepšení situace šesti milionů vnitřních uprchlíků v zemi.

„Musíme pomáhat těmto lidem. V případě, že jim nedostane základních potřeb, jako je elektřina, zdravotní péče, voda, tak riziko, že se posunou dál, je nezanedbatelné. Přesto, že je naší prioritou ruská agrese na Ukrajině, je důležité, abychom nezapomínali na tyto oblasti a nepřestávali s pomocí přímo na místě,“ řekl Hladík.

Ambasáda pak může přímo na místě zjišťovat potřeby a kontrolovat využití pomoci, aby poslané peníze nebyly rozkradeny nebo použity jinak, podotkl Hladík.

Taková pomoc navíc může pomoci i exportu českého zboží. „Hrozně často slýchávám, že naši sportovci dělají pro povědomí o České republice více než vy diplomati. Já odpovídal jednoduše - nejenom že Jordánci neznali Jardu Jágra, oni ani nevěděli, že se hraje lední hokej,“ poznamenal Hladík.

„Když tam přijelo čtrnáct lékařských týmů z České republiky, kteří operovali nejen Syřany, ale i nízkopříjmové Jordánce a odléčili tam ročně tisíc pacientů, tak jsme se dostali do podvědomí. Když byl potom vypisován tendr na dodávku podvozků pro jordánskou armádu, tak byla vybrána Tatrovka,“ uvedl jako příklad, jak se může také pomoc vyplácet.

V podcastu se se Švamberkem nakonec oba věnovali Iráku, kdy zazněl další případ, jak se rozvíjí spolupráce: „V Iráku je 12 strojů L-159. Když jsme někam schopni prodat letadlo, tak je to spolupráce ne na pět let , ale minimálně na generaci.“

Uvedl, že Iráčané nyní mají zájem o vybudování rafinérie, aby tento vývozce ropy nemusel dovážet zpracované ropné produkty.