Ukrajina není žádná černá díra, říká konzul ve Lvově David Nový

„Rozhodně Ukrajina není černá díra, kde by něco zahučelo. My se snažíme identifikovat konkrétní potřeby, aby materiální i zdravotnické potřeby cílily tam, kde je to potřeba, kde to Ukrajinci teď nebo ve střednědobém horizontu využijí. A až skončí válka, tak příležitosti pro obnovu, obchod a rekonstrukci Ukrajiny tady budou,“ uvedl Nový.

Popsal i podobu pomoci Ukrajině ze strany konzulátu: „Podíleli jsme se na výstavě modulových městeček v Černivcích a v Ternopylu pro vnitřně přesídlené osoby. Spolupracujeme s lvovskými nemocnicemi, kde se snažíme zprostředkovat dodávku nového zdravotnického vybavení. Řadě zdravotnických zařízení jsme v zimě pomohli dodávkami velkých generátorů, aby nemocnice mohly fungovat i při výpadcích elektřiny a tepla, což bylo v zimních měsících pravidlem.“ Zmínil, že jeden dodaný generátor byl schopen zajistit provoz celé porodnice ve Lvově.

Dodal, že se konaly i podnikatelské mise do Rivně, Ivano-Frankivsku a do Lvova. „Nejde jen o pomoc okamžitou,“ poznamenal s tím, že jde i o rekonstrukce a obchod.

Nový popsal, že život za války ve Lvově nebo v jakémkoli městě na západní nebo střední Ukrajině vypadá na první pohled relativně normálně: „Po městech se pohybuje velké množství lidí, otevřené jsou restaurace i kavárny, obchody jsou zásobované zbožím. I zahraniční turisty potkáte. To se může změnit každým okamžikem, kdy jsou vyhlášené letecké poplachy.“

„Poplachy jsou vyhlášeny – ať už v jednotlivých oblastech, nebo nejčastěji po celé Ukrajině – nepravidelně, ale s železnou pravidelností několikrát týdně,“ upřesnil konzul s tím, že jednou v srpnu to bylo i šestkrát. „To si uvědomíte, že válka je ve Lvově, je v Rivne, je v Ternopylu, protože poplach může znamenat skutečné riziko a nebezpečí, že přiletí rakety, íránské drony.“

Připomněl, že i města na západě Ukrajiny jsou terčem ruských útoků: „I Lvov byl v červenci a v srpnu dvakrát zasažen ruskými raketami, zasažena byla civilní infrastruktura, byly zničené budovy, byty a bohužel došlo i k obětem na životech civilistů. Situace je z jedné strany relativně poklidná, život funguje, ale to nebezpečí, že se stane něco tragického, visí ve vzduchu každý den. Nebezpečí a riziko si člověk, který tam nežije, neuvědomí, dokud nezažije první letecký poplach, dopad a výbuchy raket. Samozřejmě situace v týlových oblastech není tak složitá a nebezpečná jako ve východních částech Ukrajiny blízko fronty.“

Situace s kryty je podle Nového dobrá, není je potřeba složitě hledat: „Protiletecké kryty ve Lvově i v jiných městech najdete téměř na každém kroku, v každé ulici. Měly by být v každém domě, kde je více bytů. Když někam jdeme, víme, kde je nejbližší kryt. Kdo se chce schovat při poplachu, tak tu možnost má.“

Konzul také vysvětlil, proč někdy lidé hned do krytů nezamíří. Rozhodují se podle toho, kvůli čemu byl vzdušný poplach vyhlášen, jestli kvůli tomu, že v Rusku nebo v Bělorusku vzlétla letadla, nebo už letí rakety.

Podotkl, že Rusové občas zvedají letadla jen proto, aby byl na Ukrajině vyhlášen poplach a podlomilo to morálku Ukrajinců. To se ale prý okupantům nedaří, defétismus se neprojevuje: „Když se pohybujeme ve městě, rozhodně není cítit poraženecká nebo špatná nálada. Lidé jsou odhodlaní. Optimismus, že Rusa vyženeme z Ukrajiny, je tam cítit. Je vidět chuť do života a snaha nepřipouštět si hrůzy války, ač nikdo nepodceňuje, že je ve válce.“

Konzul zmínil, že na západ Ukrajiny přicházejí stále další lidé: „Část Ukrajinců se posunula z východu na západ po odpálení Kachovské přehrady. Teď je i Charkov v ohrožení, takže ten proud lidí na západ (Ukrajiny) tady je, ne tak silný, ale lidé pořád migrují.“

Nový upozornil, jak velké množství lidí žije v týlových oblastech: „V západních oblastech Ukrajiny žijí od začátku války desítky tisíc a někde až stovky tisíc vnitřně přesídlených.“ Zmínil, že vlna návratů ze Západu už pominula. „Větší část Ukrajinců se vrátila do země v průběhu loňského roku do podzimu, kdy to bylo i viditelné.“