Hlavní obsah

Tři aspekty ukrajinského útoku

Ukrajinci před týdnem vpadli do Kurské oblasti a už týden se tam drží. Jaký to má význam a co to může Kyjevu přinést, probírali v podcastu Zbytečná válka bezpečnostní analytik Milan Mikulecký a redaktor Alex Švamberk. Zaměřili se také na vývoj situace na Blízkém východě, kde se čeká íránská odveta za likvidaci politického vůdce Hamásu Ismaíla Haníji.

Zbytečná válka: Tři aspekty ukrajinského útokuVideo: Novinky

Článek

„Je to poprvé od roku 2014, kdy Rusko rozpoutalo válku proti Ukrajině, kdy boje probíhají na území Ruské federace v hranicích definovaných mezinárodně, a nikoli tím, jak se zrovna v Kremlu někdo vyspí,“ zdůraznil Mikulecký.

„Operace je zajímavá, protože dodává novou dynamiku tomu, co se děje na bojišti. V uplynulých měsících, přestože vidíme ohromné nasazení a hrdinství na ukrajinské straně, tak Ukrajina ustupuje, případně drží frontu. Ne že by se Rusům někde podařil jakýkoliv průlom, nicméně celá řada ukrajinských jednotek na linii dotyku má personální problémy, má hluboký podstav a únava z války je znát,“ dodal analytik.

Foto: Novinky, Mapy.cz

Ukrajinský postup na ruské území

Vůbec první ukrajinský vpád na oficiálně uznávané území Ruské federace má podle Mikuleckého tři aspekty - propagandistický, politický a vojenský. Nejsnáze rozklíčovatelný je první, řekl Mikulecký: „Propagační - dát ochutnat Rusům, jakým způsobem oni od roku 2014 ničí Ukrajinu.“

Počty mobilizovaných se nedaří naplnit, stejní lidé jsou potřeba ve výrobě

Zbytečná válka

Dopad na Rusy je jasný, dodal analytik. „Rusové pochopili, že nejsou na svém území bezpeční poté, co roky vedou válku proti sousední zemi. Může to být pro ně šok. Rozhodně to není něco, co by mělo vést k pádu ruského režimu, ale je to pro ruský režim nepříjemné a je to nepříjemné i z pohledu logistiky zásobování ruských vojsk na frontě v jiných oblastech,“ uvedl Mikulecký.

Pozvednutí morálky

Propagandistický dopad však má útok i na Ukrajinu: „Ukrajina je unavená, vidí, že jí každý den umírají civilisté následkem ruských útoků na civilní cíle v hloubce Ukrajiny. A Ukrajinci potřebovali nějaký úspěch, vidět, že i Ukrajina má šanci se někam posunout.“ Podotkl: „Padla další nepřekročitelná ruská červená linie - pokud někdo vstoupí na ruské území a použije u toho západní zbraně, tak vytáhneme atomovku. Zase se nestalo nic.“

Švamberk zmínil propagandistický dopad ve světě: „I země podporující Rusko vidí, že Rusko není zdaleka tak silné, jak o sobě samo rádo tvrdí, když tam Ukrajinci můžou vniknout.“

„A je to skvělá reklama v uvozovkách na kvalitu ruských zbraní, ke kterým se upínají některé režimy, které by chtěly nebo jsou donuceny spolupracovat s Ruskem, protože nikdo normální se s nimi bavit nechce,“ řekl ještě Mikulecký.

Tápeme ve tmě

„Pokud by se Ukrajincům podařilo obsadit území, které by bylo dlouhodobě udržitelné, tak je to karta pro vyjednávání s Ruskem,“ zmínil analytik jeden z možných cílů operace.

„Pokud by na ukrajinské straně dospěli k závěru, že válka nemá vojenské východisko v podobě, že Ukrajina osvobodí to, co jim Rusové okupují, tak by to mohlo být fajn. Vy se stáhnete od nás, my se stáhneme z Ruska,“ vysvětlil, jakou by to mělo potenciální roli.

I Mikulecký přiznal, že vojenský význam operace zatím jasný není: „Tady skutečně tápeme ve tmě.“

„Ukrajincům je třeba přiznat vysokou profesionalitu. Použili zásady Rusy tolik využívané a příznivci Ruska vynášené maskirovky, tedy souboru opatření, která mají zmást protivníka o vašich úmyslech. Ukrajincům se to podařilo. Utajit v dnešní době, kdy opravdu každý trouba má mobilní telefon s kamerou a sdílí to na všechny možné sociální sítě, ohromný pohyb lidské síly, materiálu a zásob na místo, odkud je útok vedený, je opravdu majstrštyk,“ ocenil Mikulecký ukrajinskou armádu.

Švamberk podotkl, že utajení svědčí o neschopnosti ruské rozvědky, protože útok byl podniknutý v místech, odkud už dříve útočili ruští dobrovolníci. „Jsem úplně ten poslední, kdo by se chtěl zastávat Rusů, ale na druhou stranu právě to, že se vždycky v minulosti jednalo o dvou, třídenní nájezdy, mohlo v Rusech vyvolat dojem, že tam nic horšího nehrozí,“ podotkl Mikulecký.

„Ani Rusko nemá nevyčerpatelné síly, aby mělo dostatek lidí pro tajné služby, pro rozvědku, která bude monitorovat všechno, co se na Ukrajině děje. Rusko nemá dostatek lidí, kterými by mohlo obsadit celou linii fronty. Bavíme se o naprosto nepředstavitelných rozměrech, o frontě, která jako kdyby se táhla polovinou Evropy, “ dodal analytik.

Zmínil ještě, že za pohraničníky byli branci, které Rusko zatím neposílá na frontu, aby nenastala situace jako za dob války v Afghánistánu, kdy tam byli posílaní branci a vyvolávalo to nespokojenost.

Postup do velké hloubky Ruska je nereálný

Představy, že by Ukrajinci mohli útok dále rozvinout a proniknout do vetší hloubky, třeba ke Kursku nebo k tamní jaderné elektrárně, považuje Mikulecký za nerealistické sny: „Rozvíjení útoku někam do nekonečna by všechny dosavadní úspěchy shodilo.“

Jednotky je potřeba zásobovat a s postupem se zvětšuje vzdálenost, do které se zásoby dopravují. „V dnešní době, která je nasycená průzkumnými, ale i útočnými prostředky, jako jsou velké bezpilotní letouny nebo FPV drony, je to ohromný problém,“ vysvětlil Mikulecký.

Oba se věnovali i otázce, nakolik útok oslabil pozice ruské armády, kdy po ukrajinském vpádu Putin pohledem sjížděl náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova, jenž mu tvrdil, že dočasný útok byl odražen, zatímco Ukrajinci postupovali.

„Evidentně to nahlodává Putinovu důvěru v armádu. Putin vedením operace, která má za cíl vytlačit Ukrajince z ruského území, nepověřil armádu, ale tajné služby. Nemám rád laciné analogie z historie, ale tohle jsme viděli u celé řady autoritářských režimů, které přestávaly věřit klasickým ozbrojeným silám, začali víc věřit stranickým jednotkám nebo tajným službám apod.,“ řekl Mikulecký a přiznal, že může docházet k přeskupování sil v mocenské sféře.

Írán a Hizballáh musejí reagovat

Oba se věnovali i otázce Blízkého východu, kde se stále čeká na odvetu Íránu za atentát na politického vůdce teroristického hnutí Hamás Ismaíla Haníju, který byl spáchán u Teheránu v rezidenci íránských revolučních gard.

„Írán ví, že musí reagovat. Ví, že nemůže reagovat moc, protože nechce naštvat Izrael, protože ví, že v tomto sporu by tahal za kratší konec provazu. Takže s velkou pravděpodobností Írán použije svoje proxy skupiny k tomu, aby maximálně zahltil izraelskou obranu a potom použije některé zbraně ze svého území, aby mohl říct - my se toho malého Satana nebojíme,“ řekl Mikulecký.

Dodal, že útoky spojenců Teheránu dávají smysl ještě z jednoho důvodu: „Útok vedený z Iránu dává delší reakční čas izraelské obraně, aby se připravila a většinu toho, co poletí, sestřelila. Ale v okamžiku, kdy by se zapojili Hizballáh a další teroristické franšízy, tak v tu chvíli zahltí izraelskou protivzdušnou obranu.“ Navíc rakety a drony letí po kratší trajektorii, takže jsou blíž cíle a Izrael má menší čas na jejich likvidaci.

Mikulecký upozornil, že za íránským režimem nestojí všichni obyvatelé: „Máme tady čerstvou rezignaci jednoho z íránských ministrů, který prohlásil, že Íránci jsou víc propalestinští než sami Palestinci. Vzápětí rezignoval, ale i tak to naznačuje, že nespokojenost v íránské společnosti je skutečně hluboká.“

Oba diskutující se neshodli na podobě zapojení Hizballáhu. „Hizballáh reagovat bude,“ řekl Mikulecký. Izraelcům se totiž podařilo eliminovat Fuáda Šukra. „To nebyl nějaký hej počkej. To byl vysoce postavený člen Hizballáhu, pěknej šmejd se spoustou krve na rukou, mimochodem, i americké. Byl jedním z lidí, kteří se podíleli na pumovém útoku na kasárny americké námořní pěchoty v Bejrútu,“ uvedl Mikulecký.

„Při dvou pumových útocích na kasárny amerických a francouzských mírových sil v Bejrútu bylo zabilo 307 lidí včetně 241 Američanů,“ řekl Mikulecký. „Pokud se Írán k něčemu nerozhoupe, tak Hizballáh nějaký útok provede sám.“

I Mikulecký ale přiznal, že vůdce Hizballáhu Hasan Nasralláh ví, že odvetu nesmí přehnat, protože na izraelské straně taky nesedí mírové holubice. Zmínil, že válka vyhovuje i izraelskému premiérovi Netanjahuovi, kterému hrozí stíhání za korupci a vyšetřování okolností teroristického útoku ze 7. října. „Dokud se válčí, tak Netanjahu může říkat - bojujeme o přežití, nechte mě být,“ uvedl analytik.

„Jsme ve velice zajímavé situaci, kdy na všech stranách vidíme snahu, aby válka neskončila, ale současně nikdo ji nechce rozpoutat tak, aby byla moc velká, protože by to mohlo pro spoustu aktérů mít velmi nepříznivé osobní důsledky,“ shrnul vývoj Mikulecký.

Věnoval se pak ještě situaci v Bangladéši, kde byla při protestech svržena premiérka Šajch Hasana Vadžídová. Mikulecký upozornil, že protesty měly islamistické pozadí a že už dochází k pronásledování a masakrům menšinových hinduistů.

Nepravidelný podcast, který nabízí nejrůznější pohledy na válečný konflikt na Ukrajině a další současné konflikty. Debaty redaktorů zahraniční sekce Novinky.cz a vybraných expertů naladíte také na Spotify, Apple Podcasts nebo platformě Podcasty.cz.

Poslechněte si také naše další podcasty:

Výběr článků

Načítám