Článek
Už tento měsíc zkušený diplomat Vítězslav Pivoňka odletí do Damašku, kde povede tamní český zastupitelský úřad jako chargé d’affaires. V Sýrii bude působit ve složitém období po svržení diktátora Bašára Asada. Povstalci zde kontrolují jen část země, severovýchod dále ovládají Kurdové. „Po Sýrii se ještě nějakou dobu budou toulat různá teroristická uskupení,“ říká Pivoňka, který byl v letech 2018 až 2024 velvyslancem v Moskvě.
Jak Rusko destabilizuje Moldavsko?
Jaká je nyní situace v Sýrii, když formace Haját Tahrír aš-Šám, která svrhla Asadův režim, nekontroluje celé území země a svádí boje s kurdskou milicí?
Po změně moci jsme v situaci, které říkáme humanitárně stabilizační fáze. Teď je důležité odstranění sektorových sankcí, aby se stát mohl ekonomicky nadechnout a převzít postupně kontrolu podpory, kterou Sýrie očekává. Dnes už můžeme hovořit o tom, že Damašek je klidným městem a přechodná vláda dělá první kroky vnitřní i zahraniční politiky. Ovšem pořád je zde velmi specifická situace, protože začínáme spolupracovat s vládnoucí garniturou, která se stále ještě etabluje.
A co bude dál?
Nové vedení v Damašku má ambici postupně získat kontrolu nad celým územím. Už vyzvalo všechny skupiny, jak povstalecké, tak ty další, aby složily zbraně nebo se staly součástí nových silových struktur. To je buď armáda, nebo ministerstvo vnitra. Tento proces už probíhá. Hlavní heslo, které zaznívá i v rámci zahraničních návštěv, je jednotná Sýrie, jednotný syrský národ. Situace je složitá, protože na území Sýrie máme většinové sunnity, menšinové šíity, křesťanskou komunitu. Je tam i kurdská menšina, která je většinová v oblastech, kde žije. Klíčové je, aby k sobě získaly vzájemnou důvěru.
Kurdům se ovšem nechce odevzdávat zbraně. Ale není v našem zájmu, aby si je nechali, když kurdské milice hlídají věznice, kde jsou teroristé z Islámského státu?
Sýrie není v geopolitickém vakuu. Po čtrnácti letech občanské války je v situaci, kdy jsou na jejím území jednotky ne přímo turecké, ale opoziční jednotky podporované tureckou stranou, které bojují s Kurdy. Na teritoriu Sýrie jsou i jednotky Spojených států a Izraele.
Kurdové jsou velký národ, na který se nikdy nedostala řada, aby získal svoji samostatnost a svrchovanost, kterou dějinně, kulturně a nábožensky požaduje. Dnes se to týká Iráku, Íránu, Turecka a Sýrie. Spojené státy stejně jako Západ poskytovaly kurdským milicím podporu v boji s islámskými teroristy.
Nový americký prezident či jeho administrativa bude dříve nebo později projednávat celou geopolitickou situaci, kam nebude spadat jenom Sýrie. V současné době můžeme mluvit o třech konfliktech – na Ukrajině, v Sýrii a Libyi. To všechno může být součástí vyjednávání. Sýrie je současně pod velkým vlivem regionálních hráčů.
Na území Sýrie jsou stále ruské základny, přístav Tartús a letiště Hmimím. Co s nimi?
Jejich osud bude jedním z rozhodnutí nové syrské vlády. Rusko ztratilo reputaci, a teď nemyslím velmocensky, ale tím, koho v Sýrii podporovalo a jakým způsobem. Nová vláda dávala najevo, že ruská přítomnost není vítaná, protože ruské síly bombardovaly právě ji.
Bude muset balancovat zájmy všech velkých hráčů – Spojených států, Ruska, Turecka, Íránu, Izraele, Saúdské Arábie, Kataru a dalších, i když s pádem Asada skončil vliv jak Ruska, tak Íránu a rozboural se kruh ohně okolo Izraele, který Írán dlouhodobě vytvářel.
Nekomplikuje vyjednávací pozici nového syrského vedení minulost některých představitelů, i když se od ní snažili oddělit? Za teroristickou je označovaná Fronta an-Nusrá, z níž vznikla skupina Haját Tahrír aš-Šám.
S tím je spojena i otázka sankcí, protože máme dvoje sankce. Jedny byly ekonomické na Asadův režim. Druhé jsou spojeny právě s terorismem a s tím, kdo je na seznamech teroristů – jako organizace nebo jednotlivec. První ofenzíva bude vedena k tomu, aby hlavní představitelé Damašku mohli cestovat a být přijímáni.
Uskutečnila se návštěva hlavního představitele současné Sýrie Ahmada Šary v Turecku. To byla jeho první zahraniční cesta, což nám něco ukazuje o syrské zahraniční politice, jako když vrcholní představitelé České republiky jedou na první návštěvu na Slovensko. Návštěva Turecka říká, kdo bude v prvních letech hlavním partnerem vlády v Damašku.
Stává se Turecko klíčovým hráčem?
Přináší to nárůst vlivu Turecka nejenom v Sýrii, ale v regionu. Objevují se už první signály o tom, že dříve nebo později se hlavní a nejsilnější rivalové Turecko a Izrael budou muset nějak domluvit a vyjednat novou realitu, která v Sýrii je.
A je tu i princip územní celistvosti, aby Sýrie byla v původních hranicích, ve kterých dneska není.
Může nastat i libyjský scénář, kdy se země rozdělila na dvě části a každá funguje samostatně?
Vycházíme z pozitivnějších scénářů, že se podaří národnostní i náboženské skupiny spojit a vytvořit syrský národ. Budeme doufat, že šance, která se teď naskytla syrskému lidu, bude využita. Zásadní je teritoriální celistvost, svrchovanost a stabilizace.
Vítězslav Pivoňka:
Český diplomat Vítězslav Pivoňka byl v letech 2018 až 2024 velvyslancem v Moskvě. Předtím působil ve stejné funkci i v Ázerbájdžánu. V letech 2002 až 2005 zastával post generálního konzula ČR v Košicích a pak byl zástupcem velvyslance v Kyjevě.
Samozřejmě že se po Sýrii ještě nějakou dobu budou toulat různá teroristická uskupení. V Sýrii proti sobě nestáli pouze občané Sýrie, kteří se rozdělili na dvě skupiny. Je tam spousta bojovníků ze Střední Asie, z kavkazských ruských republik, z Afriky a ti buď přijmou občanství a stanou se součástí syrských silových složek, nebo si vyberou jiný osud.
Ale je tu ještě jedna velká otázka – boj proti drogám. Captagon, což je blízkovýchodní droga, postupně zaplavila Blízký východ a přes něj se dostává za moře, což je v dnešní době obrovský problém.