S Ruskem má smysl jednat, ale s velkým klackem v ruce

„Válka do čtyřiadvaceti hodin neskončila a útoky, při kterých přišlo o život skutečně mnoho civilistů na ukrajinské straně, ať už to byl Kryvyj Rih, nebo Sumy, jenom ukazují, že Rusové moc dobře vědí, co dělají,“ řekl Mikulecký. „Útoků na ukrajinské civilní cíle přibývá, jako by Rusové zaměřili svoje úsilí ne na podporu frontě, kde se v posledních měsících podařilo snížit účinnost jejich klouzavých bomb KAB, ale na terorizování civilních obyvatel,“ vysvětlil.

Přesto má podle analytika smysl jednání s Moskvou vést a zachovávat si s ní komunikační kanály. „Historie nám říká, že je nutné taky mít v ruce opravdu velký klacek, tak, aby ho Rusko vnímalo. A to nemáme. Američtí vyjednavači chodí s mírovou ratolestí, což je Rusům k smíchu,“ podotýká nicméně Mikulecký.

„Pokud by se jednalo s Rusy a oni by věděli, že pokud nepřistoupí na příměří, tak jim hrozí eskalace, která je silně poškodí, tak Rusové jednat budou,“ řekl Mikulecký.

Analytik připomněl, že ve válce na Ukrajině jsme příklad takového jednání mohli vidět. Na konci roku 2022 Rusové ustupovali z ukrajinského území a zvažovali použití taktických jaderných zbraní, aby ukrajinskou ofenzivu zastavili.

„Tehdy Američané zareagovali správně a zpravodajskými kanály jim dali jasně najevo, co by to znamenalo – drtivé nasazení amerických konvenčních zbraní na západ od řeky Dněpr a vlastně eliminaci čehokoliv, co tam Rusové vojensky měli,“ prohlásil Mikulecký.

Jenže k porážce Ruska nedošlo. „Bohužel tam bylo i to B, které v té době nebylo veřejné. Dneska už se o něm i ve Spojených státech mluví. Administrativa Joea Bidena zatlačila na Ukrajince, kteří zpomalili ofenzivu a umožnili Rusům spořádaně se stáhnout za Dněpr, což z dnešního pohledu byla velká chyba,“ dodal analytik.

Problémem stále zůstává, že na Západě, včetně USA, čteme Rusy velice špatně. Američané například zrazovali Ukrajince, aby nepotápěli křižník Moskva. Když se jim to podařilo, Rusové se na reakci nezmohli. „Nestalo se nic. Rusové naopak omezili svoje operace v Černém moři,“ uvedl Mikulecký.

Podle něj je důležité, že Rusko velice silně pociťuje některé sankce. „Je zvláštní, jak ruské vedení a ruská pátá kolona u nás, která mu tleská, říkají – sankce Rusku pomohly. Teď je soběstačné. První, po čem Rusové brečí, je přitom omezení sankcí,“ uvedl Mikulecký s tím, že Rusy zejména bolí omezení uvalené na některé exportní banky.

„Naposled brečeli kvůli Aeroflotu, že by chtěli vyjmout ze sankcí svoji leteckou společnost, protože ruské byliny a pohádky o tom, jak do deseti let začnou vyrábět stovky dopravních letadel, se ukazují jako blábol a Rusům to citelně škodí,“ dodal.

Jako jeden z velkých problémů se ukazuje pozice amerického vyjednavače s ruskou stranou. „Steve Witkoff je politováníhodná figura. Je vidět, že ho Rusové mají dobře načteného, vědí, jak na něj. V  tuhle chvíli se zdá, jako by on byl hlasem Rusů v Bílém domě, protože některé výroky vrcholných představitelů administrativy jako by kopírovaly to, co říkají Rusové prostřednictvím Steva Witkoffa,“ řekl Mikulecký.

Výhrady má i k vyjádřením amerického prezidenta: „Z některých výroků Donalda Trumpa je člověk hodně rozpačitý, a to jsem hodně diplomatický. Pokud Ukrajina požádala o dodávku deseti baterií systému Patriot s tím, že za ně zaplatí, a ze strany Donalda Trumpa se dočkala odmítnutí s tím, že neměla začínat válku s někým silnějším, je to naprosto bizarní výrok. To je asi, jako kdyby někdo vyčítal Polákům, že se v roce 1939 bránili, a říkat, že začali válku se silnějším, když byli obětí útoku nacistického Německa a bolševického Ruska.“

Analytik dále zmínil, že Rusko dál postupuje, ale za velmi vysokou cenu: „Za jeden kilometr čtvereční platí až trojnásobkem padlých, které měli v loňském roce.“

V podcastu se oba věnovali i americké snaze dosáhnout dohody s Íránem, což znepokojuje Izrael, omezení útoků ze strany Jemenu a přehlížení krvavých konfliktů v Kongu a Súdánu nebo masakru nigerijských křesťanů.