Rusové ještě nedostali takovou lekci, aby pochopili, že válku nemohou vyhrát

„Ukrajinská operace je úspěšná, je skvěle naplánovaná, načasovaná a skvěle provedená. Je otázka, jestli si z této lekce ruské velení vezme nějaké ponaučení, protože jsme svědky stále stejných a stále se opakujících chyb na ruské straně,“ zhodnotil ukrajinský postup analytik Milan Mikulecký.

„To, co Ukrajinci dokázali osvobodit v řádu dnů, Rusové obsazovali měsíce.“ Varoval ale před přílišným optimismem, který je znát zejména na sociálních sítích. To, že se podařilo vytlačit Rusy od Charkova, podle něj zdaleka neznamená, že je válka rozhodnutá nebo že by mohla v nejbližších týdnech skončit, jak by to mohlo podle některých komentářů vypadat.

Největší riziko pro ukrajinské síly na charkovském směru spatřuje Mikulecký v zátěži jejich zásobovacích linií: „Je otázkou, nakolik dokáže ukrajinské velení udržet v chodu všechny jednotky, které se účastní operace, vzhledem k tomu, jak se vzdalují od svých logistických základen. Nebylo by to poprvé, kdy armáda v rámci euforie z vítězství postupuje rychleji, než stíhá její zásobovaní, a současně se její jednotky dostanou na linie, které jsou obtížně bránitelné před budoucími nepřátelskými protiútoky. Domnívám se však, že se ukrajinské velení poučilo z ruských chyb z počátku války, kdy Rusům vázla logistika, a mají připravené plány pro další obranu osvobozených území pro případ, že by Rusové přece jen vyslali nějaké reálné posily nebo zkonsolidovali a otočili ustupující jednotky.

Mikulecký podtrhl, že si Ukrajinci dokázali osvojit nejen západní techniku, ale i západní doktrínu, která na úkor kvantity preferuje kvalitu, což se projevilo v dělostřeleckých soubojích: „Na to, na co Rusové vyplýtvali několik vagonů ne-li vlaků dělostřelecké munice, na to ukrajinské armádě stačilo několik raket ze systému HIMARS a skvělé zpravodajské informace.“

Změna taktiky: Tanky nejsou v první linii

Analytik upozornil na zajímavou skutečnost, že Ukrajinská taktika v této konkrétní operaci se liší od zaběhnutých postupů. Když se podíváme na celou řadu záběrů a informací z bojiště, tak na rozdíl od představy útočících takových klínů pronikajících hluboko do obrany a šířících paniku, což by byl německý blitzkrieg, operace, která nyní probíhá na charkovské frontě, se odehrává tak, že jako první jdou dopředu speciální síly, lehká pěchota na minám odolných vozidlech MRAP a teprve za nimi postupují tanky, mechanizovaná pěchota a dělostřelectvo, jež se snaží vypořádat s Rusy, kteří někde uvázli.

„Je zajímavé sledovat, co Ukrajincům přináší úspěch – nejsou to tankové souboje s tanky v první linii,“ vyzdvihl Mikulecký. Oba diskutující se shodli, že plochý terén v oblasti i teplé počasí jsou přitom optimální pro nasazení tanků.

Absence letectva a slabiny ruské armády

„Co dalšího je zajímavé, je absence letectva nad frontou u Charkova,“ zmínil analytik. „Počty techniky s rudou hvězdou jsou směšné proti tomu, kolik před válkou Rusko deklarovalo, že má k dispozici letadel a vrtulníků schopných nasazení,“ dodal, přičemž zdůraznil, že právě letectvo by mělo případný pozemní útok zastavit nebo zpomalit. Stejně tak minimální nasazení ukrajinského letectva nad územím okupovaným protivníkem mění i zažitou představu, že bez vybojované vzdušné nadvlády není možné postupovat.

Podle analytika rychlý ukrajinský postup ukázal další slabiny ruské armády: „Tato válka jasně ukázala, že to, čeho byl schopný Sovětský svaz, tedy vést útočné operace na několika směrech, už dávno neplatí. Rusko není v jednu chvíli schopno vést „speciální vojenskou operaci“, tedy ani ne plnohodnotný útok, a současně pořádat velké vojenské cvičení na opačné straně impéria. Připomněl tak probíhající cvičení Vostok, které má podle něj primárně ukázat Pekingu, že Rusko má na východě pořád ještě nějaké síly. Upozornil, také na fakt, že někteří z vojáků, kteří se účastní tohoto PR cvičení, evidentně chyběli Rusům na Ukrajině.

Jediná relevantní síla, jež Rusku podle něj zbývá, je její jaderná triáda a jaderné odstrašování. V konvenční válce Rusko ukázalo, že se ocitlo takticky a technicky o několik desítek let zpátky.

Oba diskutující se shodli, že neustálé opakování Kyjeva, že podnikne útok na jihu, vedlo ruské velení k tomu, že stáhlo své síly na jih. „Z dnešního pohledu se to tak jeví. Evidentně bylo širší součástí operačního plánu ukrajinské armády přesvědčit Rusy, že těžiště útoku bude na jihu, řekl Mikulecký. A dodal: „Máme potvrzené přesuny i relativně elitních ruských jednotek k Chersonu právě z Charkovské oblasti, což jejich pozice oslabilo a ulehčilo to současnou ukrajinskou operaci.“

Rusům scházejí zálohy i motivace

Analytik připomenul, že moderní válka se vede po celé délce fronty: „Frontovou linii je nutné celou obsadit a držet. Může se držet i slabšími jednotkami, ale v moderní válce musíte mít buď vysoce mobilní zálohy, nebo zálohy poblíž.“ Jimi můžete „ucpat“ v případě potřeby proraženou linii fronty nebo i podniknout místní protiútok, aby se otupil nástup nepřítele, případně aby se odřízlo čelo postupujících jednotek od záloh, jako se tomu stalo při ruském postupu na Kyjev. „Tohle všechno Rusové podcenili, přitom je to něco, co by měli mít od první světové války ve všech učebnicích.“

Mikulecký zmínil i nízkou kvalitu jednotek v oblasti, na místě byly buď druhořadé jednotky z tzv. Luhanské lidové republiky, často násilně naverbované, nebo jednotky Rosgvardije. Ani jedny z nich nemají kvalitní vojenský výcvik a nejsou příliš motivované. Upozornil na zajímavý fakt, že oproti jiným válkám či konfliktům vzdávající se vojáci nezničili ani svou výzbroj včetně moderních tanků či dělostřeleckých systémů. Dokonce nebyly zničeny ani zásoby munice a paliva.

Oba se shodli, že neustálé změny na ruských velitelských postech také neposilují morálku: „Pokud jim neustále mění velitele, pokud s jejich jednotkami nahodile šíbují po linii fronty, bez jasně vysvětleného cíle, to není nic, co by přispělo k jejich nadšení bojovat.“

Přehnaný optimismus není na místě

Mikulecký varoval před přílišným optimismem: „Na základě tohoto úspěchu bych nechtěl zevšeobecňovat, co se děje na celé frontě. Na jihu se Ukrajincům takový postup nedaří. Tam Rusové stáhli své elitní jednotky včetně výsadkářů a na ukrajinský útok se dlouhodobě připravovali.“

„Myslím si, že Rusové ještě nedostali tu lekci, kterou potřebují dostat, aby pochopili, že ta válka pro ně nemůže skončit vítězně,“ uzavřel analytik, který řekl, že i kdyby se Rusko nyní rozhodlo mobilizovat, v řádu měsíců to nezmění nic a na frontu přijdou ještě hůře vycvičené jednotky.