Ruský mírový plán neexistuje a nikdy neexistoval

„Nechci nijak shazovat snahu všech lidí, kteří se konference účastnili a připravovali ji. Je dobře, že se uskutečnila. Nicméně je odsouzena k nezdaru,“ řekl Mikulecký.

„Není to kvůli tomu, že se jí nezúčastnilo Rusko, jak říká celá řada proruských kanálů, které samozřejmě neřeknou, že je Rusko útočník. V minulosti se konala celá řada konferencí, kterých se agresor neúčastnil, a přesto měly smysl, třeba v Teheránu nebo na Jaltě. Smysl měly, protože země, které se jich účastnily, měly vůli válku nějakým způsobem ukončit. A u zemí, které se na konferenci (ve Švýcarsku) sešly a souhlasily s jejími závěry, nevidím žádnou vůli ukončit válku, ne proto, že by válku chtěly prodlužovat, ale protože jsou zbabělé,“ řekl Mikulecký.

Analytik vysvětlil, co mu vadí: „Když byl minulý týden na řadě další balík sankcí proti plynárenskému průmyslu v Rusku, Německo bylo proti, protože by to poškodilo německý průmysl. Jak chceš vést válku, když nemáš vůli poškodit protivníka? Jak chceš vést válku, když Česká republika, která je pořád mezi deseti nebo dvaceti zeměmi, co Ukrajinu nejvíc podporují, skokově navyšuje export svého zboží dvojího užití do různých zemí, se kterými nikdy takovou obchodní výměnu neměla a u kterých je naprosto jasné, kam zboží míří? Končí v Rusku.“

Švamberk připomněl, že Rusko na konferenci reagovalo velmi podrážděně, což ukazovala o víkendu různá znevažující vyjádření. Moskva se opět snažila prosadit vlastní plán na ukončení války: „Ruský prezident ho den před zahájením konference zopakoval. Je to vlastně výzva k bezpodmínečné kapitulaci Ukrajiny, kdy má odevzdat všechny čtyři oblasti na východě, denacifikovat se, demilitarizovat a nevstupovat do žádného bloku. Ani Mnichov v roce 1938 nešel tak daleko.“

Mikulecký souhlasil a dodal, že nechápe, proč se o Putinově návrhu mluví jako o mírovém: „Nerozumím, proč se pořád naskakuje na ruskou propagandu? Žádný mírový návrh to nebyl. Byla to výzva ke kapitulaci Ukrajiny. Ukrajině negarantovala vůbec nic. Ukrajina by musela vyklidit území, které úspěšně brání a které se Rusům nedaří dobýt. Rusové by překonali největší geografické překážky, které jim brání v postupu. Znamenalo by to nastolení proruské loutkové vlády, a tím splnění Putinova snu, že udělá z Ukrajiny druhé Bělorusko, další ruskou kolonii.“

Švamberk připomněl, že před summitem list New York Times zveřejnil dokumenty z prvních jednání o míru hned z jara 2022. „Dokumenty jednoznačně ukazují, že žádná shoda na obou stranách nebyla, že se požadavky na jedné i druhé straně posouvaly, ale k žádné jednoznačné shodě nedošlo, i když různí ruští představitelé mávají papíry, co bylo podepsáno.“

„To vyvrací narativ, že Boris Johnson přiletěl do Kyjeva, klekl Zelenskému na krk a donutil ho, aby odmítl velkorysou ruskou mírovou nabídku. Žádná ruská velkorysá mírová nabídka nebyla a Ukrajina nepotřebovala žádnou radu od nikoho ze Západu, aby věděla, že to je past, do které se ji Rusové snaží dotlačit a negarantuje jí vůbec nic,“ doplnil analytik.

Redaktor připomněl, že Rusové odmítali v případě nového konfliktu vytvoření bezletové zóny a pro poskytnutí pomoci požadovali souhlas všech garantů.

Oba se dále věnovali vývoji na frontě, kde se už podařilo zastavit ruský postup. „Zásadní je, že konečně na bojiště dorazila americká pomoc. Od toho dne, kdy se znovu otevřela stavidla americké vojenské pomoci, se situace na frontě, která byla do té doby skutečně těžká, změnila. Ne že by teď byla pro Ukrajinu lehká, Ukrajina krvácí dál,“ řekl Mikulecký, který opakovaně kritizoval váhavost zemí EU.

„Opět se ukazuje, že Evropa včetně EU je naprosto impotentní uskupení, které není schopné bez pomoci Spojených států vyřešit vůbec nic. Stačilo, aby se o půl roku zdržela americká vojenská pomoc, a na frontě to bylo strašně znát,“ dodal analytik.

Ani obnovení americké pomoci však situaci na frontě nezvrátilo, upozornil Mikulecký: „Strategickou iniciativu na bojišti drží už několik měsíců Rusko. Rusko je tím, kdo určuje, kdy a kde zaútočí. Ukrajina na ruské útoky reaguje. Přestože Rusko drží strategickou iniciativu, není ji schopné využít. Nikde se mu nepodařil žádný výrazný postup. V Charkovském směru, kde Ukrajince překvapili, jsou Rusové nejenom v těžké defenzivě, ale jsou zatlačeni zpět. Ve Vovčansku je ruská jednotka v obklíčení.“

Zmínil, že se Ukrajincům taky už tři čtvrtě roku daří držet Krynky na východním břehu Dněpru naproti Chersonu: „Ne že by se tam Ukrajincům podařilo rozšířit předmostí, ale Rusové je nejsou schopni ani po těch měsících eliminovat. Přitom by to nemělo být z vojenského pohledu až tak těžké, protože Ukrajina má jediný způsob, jak zásobovat své vojáky - na člunech. Jsou to operace malých jednotek, ale Ukrajina tam pořád váže ruské síly. To všechno hovoří o ruské schopnosti, nebo spíš neschopnosti, vypořádat se i s něčím takhle malým.“

Mikulecký připomněl, že ruské útoky ze vzduchu v posledních dnech znatelně poklesly: „Snížila se jak intenzita nasazení íránských dronů Šáhid, tak došlo k ohromnému poklesu útoků za pomoci balistických střel, střel s plochou dráhou letu apod. Nemyslím si, že by to bylo tak, že by Rusům docházely. I kvůli západní pomoci přes třetí země a čínské pomoci jsou schopni Rusové pokračovat v jejich výrobě a doplňovat jejich stav. Takže otázka, jestli Rusové šetří na nějaký pokus zase o ofenzivu, nebo jestli chtějí udeřit, až se zase zvýší odběr elektřiny.“

Ukrajincům se daří ničit ruskou protivzdušnou obranu, což má dva aspekty, řekl Mikulecký k postupné likvidaci částí systému S-400 a S-300: „Je to poměrně velká rána pro ruský obranný průmysl, protože Rusko dokázalo exportovat svoje zbraně, peníze z jejich vývozu tvořily poměrně velkou část jejich příjmů. Měli na nich největší přidanou hodnotu. To všechno padá, jejich prodeje se propadají. A není to pouze tím, že potřebují soustředit síly pro sebe. Je to i o tom, že klienti reálně vidí výsledky ruských zbraní na bojišti a logicky je nechtějí.“

Zmínil, jak Rusko halasně vytrubovalo do světa a všechna média světa a papouškovala, že ruské systémy S-400 jsou nejlepší na světě.

Ničení radarů má však více významů. Ztěžuje schopnost Rusů bránit dobytá území i týl před ukrajinskými útoky raketami nebo velkým drony. Může být i přípravou na dodávky západních stíhaček F-16, které jsou urgentně potřeba: „Na ruské straně jsme viděli i nasazení frontového taktického letectva. Máme zaznamenané operace letounů Suchoj Su-25, což jsou bitevní letouny, které působí přímo na linii doteku. To by nešlo, pokud by ukrajinská PVO nebyla zásadně oslabená, což znamená, že docházejí náhradní díly na letouny sovětské provenience. To všechno se může změnit, pokud dojde k dodání letounů F-16 a nasazení švédských letadel včasné výstrahy. Není to sice plnohodnotný systém AWACS jako v zemích NATO, ale je na stejné úrovni jako ruský.“

Pomohl by podle něj odhalit včas ruské nálety a F-16 by zabránily Rusům shazovat kluzákové bomby, protože mají být vyzbrojené švédskými kopiemi amerických střel vzduch-vzduch AMRAAM s dosahem přes 100 km. Rusové by se nemohli přibližovat k cílům na vzdálenost 40 km, což je dosah kluzákových bomb.

Mikulecký zmínil, že dodávky amerických raket by mohly vést k útoku na Krymský most: „Objevuje se strašně moc chytrých hlav, které do médií říkají, že Krymský most už nemá žádnou hodnotu. Rusové už tam přepravují sotva 30 procent zásob. Ale i jedno procento stojí za to ho zničit. A hlavně by to byla ohromná rána pro ruskou morálku, pro morálku ruských kolonistů, kteří se nastěhovali do opuštěných a nyní nově obnovených měst na Krymu nebo u Mariupolu.

Švamberk připomněl, že kvůli ničení ruských systémů S-400 už dostaly rodiny vojáků, kteří je obsluhují, nařízení se evakuovat.

„To proběhlo i na ruských sociálních sítích a nemělo to z ruské strany oslavné komentáře,“ dodal Mikulecký. Varoval však před snahou dobýt Krym: „Bojím se, že kdyby to vypadalo, že Rusko může ztratit Krym, tak by Rusko mohlo ztratit zábrany.“