Rusko má víc lidí i techniky. Cokoli se Ukrajincům povede, bude ohromný úspěch

Oba se shodli, že jakýkoli postup Ukrajinců při protiofenzivě bude velkým úspěchem.

„Mám pocit, že vznikl dojem v široké veřejnosti i u části lidí, kteří komentují situaci v médiích, že pokaždé, když Ukrajinci zaútočí, skončí to stejným spektakulárním úspěchem jako loni v Charkovském směru,“ řekl Mikulecký.

„Ne všechny útoky, které Ukrajina provedla, se povedly. Je nutné si uvědomit, že to je válka s někým, kdo je násobně silnější; Rusko má víc lidí, více techniky, více zdrojů. Cokoli se povede, bude ohromný úspěch, za který si zaslouží Ukrajinci naši podporu nadále,“ dodal.

Analytik upozornil, že Ukrajinci toho skutečně nedostávají tolik, kolik by potřebovali.

„Chtěl bych brzdit nezřízený optimismus, že když jim Německo darovalo 18 tanků Leopard, tak teď se povede útok, který rozhodne válku. My tady v EU se sice plácáme po ramenou, jak pomáháme, ale naše pomoc v rozměrech bojiště zase tak zásadní není. My jsme jim dosud nebyli schopni poskytnout dostatek techniky, který by takový útok potřeboval,“ přiznal Mikulecký.

Zmínil, že nejpozději od druhé světové války je pro jakoukoli úspěšnou „vševojskovou“ operaci – ať už útočnou, nebo obranou – nezbytná nadvláda ve vzduchu. Nad Ukrajinou je letectvo využíváno relativně málo, protože obě strany prostředky PVO maximálně chrání nebe nad svými pozicemi.

„Ale v případě ukrajinského útoku se situace mění. Ukrajina nemá ani lidské, ani technické prostředky, aby mohla postupovat po celé délce fronty. Pokud někde prorazí, tak průlom bude třeba pět kilometrů široký, a i to by byl úspěch,“ míní Mikulecký.

„Po průlomu se poženou dopředu rozvrátit ruský týl, a v tu chvíli se dostávají do situace, v jaké byly ruské kolony, když postupovaly na Kyjev. Útočný klín, to nejsou jen tanky a bojová vozidla pěchoty, ale také například technika, která jim veze palivo a munici. Je to takový had, který se natáhne. A pokud něco takový útok může zastavit, tak je to letectvo,“ dodal.

Upozornil, že pokud Ukrajinci prorazí, tak ruská letadla a bitevní vrtulníky vyslané proti takovému klínu budou útočit na území, které je pod jejich vzdušnou kontrolou. Podle něj pouze ukrajinské ruční protiletadlové zbraně takovou kolonu neuchrání.

„My samozřejmě jen spekulujeme, kde Ukrajinci zaútočí, ale i kdyby se jen podařilo odtlačit Rusy o 50 kilometrů od Chersonu, tak to znamená, že spousta civilistů bude žít, nebude zavražděná ruskou dělostřeleckou palbou,“ zhodnotil analytik, co by on považoval za úspěch.

Osobně se nedomnívá, že by se na podpoře Ukrajiny něco změnilo, a to ani v případě, že by nadcházející boje neskončily jednoznačným vítězstvím. Ani kdyby se v USA dostali k moci republikáni.

„V každé politické straně i ve Spojených státech jsou okrajové proudy a média ráda vytahují extrémní názory, ale Západ si, stejně jako Rusko, nemůže dovolit prohrát, protože ruské choutky na územní agresi nekončí na Ukrajině,“ doplnil.

Švamberk pak připomněl především útoky na ruské rafinerie a sklady ropy na Krymu a Tamaňském poloostrově, který leží naproti Krymu.

„Pro ruskou černomořskou flotilu, a vůbec ruskou přítomnost na Krymu, by to mohla být poměrně citelná ztráta. Ne, že by Rusové nedokázali vytěžit jinou ropu, udělat z ní palivo a dopravit ho na Krym,“ komentoval to Mikulecký.

„To všechno dokážou, ale obnova skladovacích zařízení bude problém a bude trvat nějaký čas, než Rusové dokážou to nově vyrobené palivo v potřebném množství na Krym přisunout. To by mohlo nějakým způsobem utlumit aktivity ruské černomořské flotily,“ dodal.

Omezí to ale i aktivity ruských pozemních sil dislokovaných na Krymu. Analytik dodal, že platí pravidlo, že se před jakoukoli ofenzivou napadá logistika nepřítele, mezi to patří právě zásoby paliv.

Sám ale neví, jestli pokaždé útočili Ukrajinci. „Nejsem si úplně jistý, zda všechny útoky dneska připisované Ukrajině skutečně mají ukrajinskou stopu. Útoky na rafinerie a zásobníky na Krymu jednoznačně, na to je ta škoda příliš velká a odpovídá to tomu, co Ukrajina chce. Některé útoky vyvolávají více otazníků než důvodů k okamžitému jásotu,“ doplnil Mikulecký.

Podezření vyvolává především údajný útok dronů na Kreml.

„Ten útok provází spousta podivností. Když se podíváme na útok na Kreml a na mně dostupné záběry, tak žádné škody nejsou, není vidět ani činnost PVO, která by drony zničila. Nevíme, co to bylo za drony, zda vojenské, nebo z čínské Alibaby. Byly dva a je zajímavé, že každý letěl z jiné strany. Nedává smysl ani výbušná látka, kterou drony nesly. Nálož neměla šanci prorazit kopuli. Takto se skutečně neútočí na prioritní cíl,“ upozornil Mikulecký.

Překvapuje ho i místo, tedy že drony byly zničeny přímo nad Kremlem. „Pokud chráníte nějaký důležitý objekt, jako je Kreml, nedává smysl, abyste systémy PVO umisťovali do Kremlu, Podle sovětské doktríny se dělají do kruhu, napřed jeden kolem Moskvy, potom větší kolem moskevské oblasti a potom ještě větší,“ přiznal analytik.

Podle něj nejde Rusko podceňovat, i když se Ukrajincům podařilo několik útoků na ruské základny dálkového letectva, odkud startují bombardéry vypouštějící střely s plochou dráhou letu na Ukrajinu.

„Systémy PVO jim pořád fungují, jsou poměrně robustní a nemyslím si, že by cokoli většího, co by letělo z hloubi ukrajinského území, pustili nad Kreml,“ uvedl Mikulecký, který se proto domnívá, že drony musely být vypuštěny v bezprostřední blízkosti.

Vidí však i další důvody, proč by pro Kyjev nemělo cenu útočit na Kreml.

„Pokud by to byli Ukrajinci, nedává to smysl. Kreml by byl zajímavý cíl, pokud by Ukrajinci vedli válku, jako ji vedou Rusové, ale Ukrajinci chápou situaci, chápou, že jsou závislí na západní pomoci, na našem veřejném mínění a snaží se napřít maximum úsilí na frontu,“ podotkl Mikulecký.

„Pokud by došlo k civilním obětem, tak se to otočí pouze proti Ukrajincům a nahraje to těm, kteří začnou ještě o to víc volat po míru, který bude jen legalizovat to, co Rusové ukradli. Já proto nevěřím ani v nějaký útok 9. května během přehlídky na Rudém náměstí, protože tam bude civilistů příliš mnoho,“ dodal.

„Celý útok nedává smysl, když nechám stranou drony a způsob jejich zničení, tak nedává smysl ani cíl, protože Vladimir Vladimirovič se v Kremlu téměř nezdržuje, a určitě ne v noci. To je obecně známé. A i kdyby útok byl úspěšný a Kreml vyletěl do vzduchu, tak by to Ukrajině vojensky ani politicky ani mediálně nic pozitivního nepřineslo. A tady je dobré se ptát – komu je to ku prospěchu. A při takto spektakulární akci nad Kremlem vidím jediný prospěch – pro ruskou stranu,“ zhodnotil ji analytik.

Domnívá se, že nejde ani o činnost případné ozbrojené opozice v Rusku.

„Pokud by to byli ruští partyzáni, pak by to byla banda blbců, protože dává smysl zaútočit na Putina ve Valdaji nebo v Novo Ogarjovu, ale nemyslím si, že je v silách jakéhokoli vnitřního odboje zjistit, kde se Putin pohybuje. Nic z toho mi nedává smysl kromě toho, že Rusko dostalo do ruky klacek a různí kašpárci jako bývalý prezident Medvěděv začali vykřikovat, že je potřeba tu zabít Zelenského, tu odjistit ruské jaderné rakety a pomstít se,“ dodal Mikulecký.

Podle něj by měl zinscenovaný útok smysl pouze pro ruské vedení. „Může to vybudit obyvatele k poznání, že jsme skutečně ve válce, že Ukrajinci útočí na to, co je nám nejsvětější,“ řekl Mikulecký.

Jeho teorii nahrává fakt, že ve velení protivzdušné obrany nepadaly hlavy. Připomněl, že v květnu 1987 přistál na Rudém náměstí s malou jednomotorovou civilní Cessnou Mathias Rust.

„Dodnes existuje řada konspiračních teorií, jak to, že Matthias Rust dokázal proletět tak přísně střeženou hranicí, letěl do srdce SSSR, na Rudé náměstí. Zastávám názor, že to byl šlendrián a neuvěřitelná shoda náhod, ale tehdy to mělo brutální následky pro vedení Sovětské armády – byl odvolán ministr obrany, velitel vzdušných sil, velitel PVO a 250 generálů a důstojníků skončilo ve funkcích –, což hodně pomohlo Michailu Gorbačovovi, který byl prvním tajemníkem, protože odřízl to nejvíc konzervativní křídlo, které v armádě bylo,“ doplnil Mikulecký.

Švamberk ale nevylučuje ani možnost, že i v tomto případě mohlo jít o něčí frajeřinu, protože s oznámením o dronech nad Kremlem současně vyšlo nařízení, že nad Moskou mohou už létat jen drony sloužící státu.

Útoky drony vyvolaly pozornost, protože boje na frontě jsou stále poziční.

„Na frontě se toho moc neděje. Určitě to zní nefér vůči vojákům, kteří tam umírají. Na ukrajinské straně umírají každý den desítky ukrajinských mužů a žen, kteří brání svou zemi, a možná v součtu umírají stovky civilistů. Ale nedochází k žádnému většímu pohybu frontové linie, u Bachmutu se bavíme o postupu v řádu desítek metrů. Rusové stále tlačí, stále se jim daří postupovat, ale někdy Ukrajinci podnikají lokální protiútoky, kdy dokážou vytlačit Rusy z nějaké obsazené budovy nebo podniku, ale nevidíme nikdy na celé délce fronty masivní pohyby vojsk,“ zhodnotil situaci Mikulecký.

Zdůraznil, že boje jsou velice brutální, jsou náročné na lidskou sílu, na spotřebu munice. Ta chybí na obou stranách, což je patrné z neustálých stížností velitele Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina, že mu chybí zbraně. Dokonce oznámil, že se z Bachmutu 10. května stáhne.

„Jsem zvědavý, jestli k tomu 10. května Prigožin přistoupí,“ zapochyboval analytik.

„Určitě to neznamená, že by wagnerovci odpochodovali, nepočkali na vystřídání, nechali otevřenou frontou pro útok Ukrajinců. Tohle by Prigožinovi neprošlo v systému, kdy jediný vládce, jímž je Vladimir Putin, rozhoduje o bytí a nebytí, o vypadnutí z okna u mnohem menších prohřešků, než by byla takhle otevřená revolta. Budu moc rád, když to Prigožin udělá a Ukrajinci budou moci u Bachmutu proniknout do hloubky ruského území, ale myslím si, že vytrvá na pozicích a celé je to součást mediálního divadla určeného dovnitř do Ruska,“ zhodnotil jeho výrok Mikulecký.

Oba se pak věnovali otázce ruských posil přisunutých k Bachmutu a jejich kvalitě.

„Jednotky ruských výsadkářů, doplněny branci a odvedenci, rozhodně nedosahují kvalit výsadkářů, kteří bojovali u Hostomelu a roky se připravovali. Je to vidět i na účinnosti nasazení těchto vojáků na frontě. Švamberk připomněl, že na jedné ze základen výsadkářů cvičí i žoldnéři z další soukromé armády. Mikulecký zmínil, že je absurdní, že i ruská armáda si vytváří vlastní soukromou armádu.

Mikulecký zmínil, že brutální a tvrdé boje probíhají u Serebrjansku a u Vuhledaru a i na záporožské frontě dochází k pohybu.

„Všechno je v očekávání ukrajinské protiofenzivy, ke které by mohlo už v průběhu května a června dojít, tak jak to umožní počasí, jak vyschne půda, aby umožnila pohyb těžké techniky i mimo komunikace, tak jak budou mít Ukrajinci výzbroj a výstroj pro všech těch devět až deset brigád, o kterých můžeme nyní mluvit, že je připravili pro protiofenzivu a boje,“ podotkl Mikulecký.

„Ukrajinci se omezili na průzkum bojem, který vidíme i na chersonské frontě, kde u Chersonu malé jednotky jednoznačně překročily Dněpr, ale operují na území, které neumožňuje rozvinutí útoku těžké techniky,“ dodal.

Oblast je močálovitá, a Švamberk proto zvažoval, jestli cílem není vytlačit Rusy z Kimburské kosy, aby se otevřela cesta do přístavu Mykolajiv. Mikulecký ale vidí jiný důvod.

„Ukrajinci se snaží vysunout dopředu, aby eliminovali ruské dělostřelecké systémy, ale třeba i jednotlivé tanky, protože zde Rusové primárně bojují teroristickým ostřelováním civilního obyvatelstva. V minulosti byly případy, kdy si naváděcí systém mohl splést elektrárnu s velkým panelákem, ale to není případ chersonského hypermarketu – Cherson je ostřelován nejen raketami, ale i jednotlivými tanky,“ upozornil analytik.

Oba se věnovali dění v Súdánu, kde spolu bojuje od půlky dubna armáda a milice Sil rychlé podpory (RSF).

„Vidím dvě rizika. Prvním je, že boje v Súdánu mohou znamenat start nové vlny migrace – a není to tak, že se zvednou pouze Súdánci, což část z nich udělá, ale zvedne se vlna migrantů, která řekne, že prchá kvůli konfliktu v Súdánu. Tak jako tady před pár roky každý nelegální migrant, přestože ani nemluvil arabsky, tvrdil, že je ze Sýrie. A my, kteří se držíme zákonných norem o uprchlících, jež vnikly v jiné době a jiných podmínkách, budeme každého přijímat, protože bude prohlašovat že prchá ze Súdánu,“ řekl Mikulecký.

Vidí však i další riziko: „Súdán má poměrně zásadní strategickou polohu na pobřeží Rudého moře v místě, kde vstupuje do Suezského průplavu. My jsme se stali závislí na tom, co vše jsme outsourcovali do Číny a Indie, a co nám tedy musí přijet zpět lodí právě přes Suezský průplav. Pokud by se něco dálo v Rudém moři, dostáváme se do velkého maléru.“

Připomněl, jaké problémy vznikly, když v průplavu uvázla nákladní loď Ever Given: boje, které by znemožnily pohyb lodí v Rudém moři by pro nás znamenaly ekonomickou katastrofu.“

Oba připomněli, že Súdán po celou existenci provázely boje a různé země podporují různé strany konfliktu. Mikulecký se domnívá, že s řešením ale nepřijdou. „Ani dneska do toho nikdo nebude moc rýpat.“

Upozornil, že Egypt má vlastní starosti, Čína se nerada angažuje vojensky, i když Švamberk připomněl, že má v Súdánu 130 svých podniků, a Saúdové se soustřeďují na obranu své jižní hranice, kde stále není jisté, jak se budou chovat jemenští Húsíové.

„Všichni přistoupili k evakuaci – nejen USA a evropské země, ale i Saúdská Arábie, která evakuovala mnoho lidí místo toho, aby se zapojila do bojů. Tam nelze vyhrát. Byla by to válka jako v Afghánistánu. Je to souboj dvou afrických ‚gentlemanů‘ jak je známe z filmů o záporácích. Dokud se nedomluví Abdal Fattáh Burhán a Mohamed Hamdan Dagalo, tak bude válka pokračovat.“

Ani zabít jednoho z nich by nepomohlo. Nahradil by ho nějaký zástupce. A zásah mezinárodních sil by vedl jen k tomu, že by se všichni spojili proti interventům, tak jako v Afghánistánu, Somálsku a jinde,“ dodal analytik.

Oba připomněli velké zájmy Ruska v Súdánu, jeho snu vybudovat tam námořní základnu. Navíc tam působí i Prigožinovi wagnerovci, kteří i v Súdánu, kde se těží zlato, své zájmy mají. Mikulecký upozornil, že ještě před propuknutím bojů v Súdánu přistávala nákladní letadla v sousední Libyi na základnách, které využívají wagnerovci. Kolony aut pak zamířily do Súdánu.

Upozornění: pokud vás zajímají další podrobnosti a další souvislosti, pusťte si podcast, tento článek z něj pouze čerpá, a nemůže postihnout vše, co v něm bylo řečeno.