Rusko je rozpadající se koloniální mocnost, říká bývalý diplomat Votápek

Stávající vývoj na Ukrajině Votápek už v březnu označil za nevítězství. Na svém pohledu nic nezměnil. „Stále to ještě není porážka, protože Ruská federace prokazuje schopnost dodávat na frontu nové a nové jednotky. Sledujeme závod v navyšování potenciálu ozbrojených sil.“

Ani Rusko se dosud za vítěze neoznačilo, byť jak Votápek přiznal, všichni čekali, že by mohl prezident Vladimir Putin nějaký úspěch ohlásit 9. května na Den vítězství ve Velké vlastenecké válce.

Vítězstvím by pro Rusko mohlo být definitivní ovládnutí Luhanské a Doněcké oblasti, kvůli které oficiálně zahájilo „speciální vojenskou operaci“, jak nazývá válku na Ukrajině, nebo dobytí nějakého velkého města.

Vladimir Putin se tak pokouší o úspěšné završení speciální operace na Ukrajině, avšak je pouze na rozhodnutí Kremlu, co označí jako vítězství, podotkl Votápek: „Při té informační převaze, kterou mají na vnitropolitické scéně, můžou za vítězství prohlásit skoro cokoliv.“

„Jeden z faktorů je ten, kdy se ruské okupační armádě podaří dobýt nějaké významné území. Druhá věc je, kdy se ruská armáda bude muset stáhnout do obrany,“ řekl Votápek s tím, že se Rusko může vyčerpat a pak narychlo usilovat o příměří. Připomněl, že v operaci počet svých vojáků nenavyšuje.

Dosud ani nevyhlásilo mobilizaci, byť se spekulovalo, že by to mohlo udělat při příležitosti květnového výročí. Podle Votápka to má několik důvodů: „Politicky je to pro Kreml velice riskantní. Druhá varianta může být, že i když teď na frontu posílají čerstvé jednotky vybavené technikou, tak jenom oni vědí, jestli to jsou poslední výškrabky z prázdných skladů, nebo jestli mají ještě zásoby.“

Votápek se domnívá, že se vítězem tohoto závodu stane Ukrajina, protože ji podporuje celý západní svět, a to především finančně. Zároveň ale upozorňuje, že je to válka, která má své mrtvé a ve které není žádný výsledek garantován.

Itálie předložila návrh na ukončení válečného konfliktu, podle kterého by měl Rusku zůstat anektovaný Krym a Ukrajina by se ještě měla zříci Donbasu. Obě strany návrh odmítly. Votápek návrh odsoudil: „Pokud Italové skutečně tak chtějí dosáhnout míru na Ukrajině, tak ať Rusku nabídnou třeba Sicílii,“ dodává bývalý generální konzul.

Současně upozorňuje na zjevně laxní přístup Německa, které Ukrajině dosud nedarovalo nějaké významnější množství vojenské techniky. „Kromě mnichovanů existuje ještě vrstva politiků, kteří formálně stojí za Ukrajinou, říkají ta správná slova, ale fakticky nic nedělají. Tady bych ukázal především na Německou republiku,“ řekl s narážkou právě na německé politiky.

V posledních dnech se často objevuje otázka, zda může Vladimir Putin přežít tuto válku, a pokud ne, co nastane po jeho pádu. „Porážka bude jenom katalyzátor, který vývoj v Rusku urychlí. Tato nevítězná válka nikomu v Rusku nevyhovuje. Jedna část politických elit tlačí na Putina, aby mobilizoval a pokusil se válku vyhrát zbraněmi. Druhá skupina říká, že už první útok byla chyba, a chce se vrátit do situace před útokem. Jenže tyto dvě skupiny si své problémy stále řeší prostřednictvím kanceláře Vladimira Putina,“ vysvětluje Votápek.

To je podle něj důvod, proč Putin v Rusku stále drží otěže moci.

Votápek také uvedl, že všechny vojenské akce, které Sovětský svaz a pak Rusko podnikly, považovaly ze svého pohledu za oprávněnou obranu: „Rusko je stále ještě koloniální říší. Od konce druhé světové války vede obranné války, aby udrželo co nejvíc této říše,“ dodal.

Mezi ně zařadil i invazi do Československa v roce 1968 i zásah v Budapešti v roce 1956 nebo berlínskou krizi, protože pokaždé hrozilo, že se zmenší území, které kontroluje.

V podcastu také zaznělo, že v případě porážky by se mohlo Rusko začít drobit: „Současné Rusko se může rozpadnout na další celky, ale nemyslím si, že celky, které by na území Ruska mohly vzniknout, by byly civilizačně pokročilejší. Naopak se bojím, že tento proces vyškrábe ze dna společnosti různé živly a skupiny, které se chopí nacionalismu a na tom budou budovat svoji moc,“ varoval Votápek.

Votápek současně upozorňuje, že s tímto procesem rozpadu bude nevyhnutelně spojená nenávist a odcizení od ostatních, což může vést k ozbrojeným bojům.

Rusko sice jaderné zbraně vlastní, podle Votápka by ale jejich použitím mnoho nezískalo: „Získávají tím, dokud si myslí, že tím mohou někoho strašit, a dokud to ekonomické a politické síly na Západě zneužívají pro své mnichovanství. Ale v okamžiku, kdy použijí jadernou zbraň, všechny tyto trumfy ztratí a nic nezískají,“ vysvětluje.

Upozornil, že i v jaderné válce by mělo Rusko menší šanci na nějaké pokračování, protože má méně civilizačních center než Západ, kde jsou jich stovky, ne-li tisíce: „Rusko by bylo zničeno jako stát mnohem dříve než Západ.“

Novinky se zapojily do projektu Česko si povídá. Chcete se zapojit do diskuze o klíčových tématech, která rozdělují společnost? Odpovězte na následující otázku. Více informací zde.