Rusko je hrozba, která tu s námi bude velmi dlouho

„V Evropě a v euroatlantické oblasti chápeme Rusko jako hrozbu, ale jde to daleko za oblast Ukrajiny a za vyhrůžky, které souvisí se situací na Ukrajině. To, co Rusko udělalo vůči Ukrajině, je věc nejenom regionálního a evropského dopadu,“ řekl Konecký.

Upozornil na to , že se to hned tak nezmění: „Je zcela konsensuálně přijímané, že Rusko je hrozba, která tu s námi bude v Evropě velmi dlouhou dobu. Je to hrozba, se kterou se musíme umět vyrovnat komplexním způsobem. Vítězství Ukrajiny je klíčovým parametrem k tomu, abychom byli schopni se úspěšně s hrozbou vyrovnat. Není to ale bohužel jediná ingredience, kterou k dosažení tohoto úspěchu potřebujeme.“

Vítězství Ukrajiny je však podle něj aktuálně prioritou: „Tak, jak v současnosti situace na Ukrajině vypadá, je opravdu klíčové, aby Ukrajina dostala všechno, co potřebuje. Je to součást širšího rámce našeho úspěchu, který musí spočívat v zajištění bezpečnosti občanů ČR i Evropy, a potažmo civilizovaného světa.“ Zmínil proto význam české muniční iniciativy.

Konecký podotkl, že to nebyl Západ, jehož kroky by vedly k současné situaci: „Snažili jsme se najít řešení, které spočívalo i ve spolupráci s Ruskem. Probíhala řada aktivit, ale v roce 2014 začala ozbrojená agrese Ruska vůči suverénnímu území Ukrajiny a pokračovala dalším postupem v únoru 2022.“

K ruskému tvrzení, že mu bylo slíbeno, že se NATO nebude dále rozšiřovat, Konecký uvedl: „Bill Clinton se na výroční bezpečnostní konferenci na Hradě vracel k rozhodování o rozšiřování NATO, k rozhodnutí, že ČR, Polsko a Maďarsko budou v první vlně a další vlny budou následovat. Zdůraznil, že k rozhodnutí o rozšíření byla potřeba politická odvaha a že se snažil velmi intenzivně komunikovat s Ruskem, spolupracovat s ním a dostat Rusko do spolupracujícího modu, aby to nevnímalo jako hrozbu, ale naopak jako příležitost. Konstatoval, že vzhledem k tomu, co se děje na Ukrajině, jeho snaha selhala.“

I po prvním rozšíření se však spolupráce mezi Ruskem a NATO prohlubovala, v roce 2002 se ustavila Rada NATO-Rusko, kde bylo Rusko bráno jako rovnocenný partner, před nímž nebyla žádná tajemství. „Debatovalo se opravdu velmi volně. Já si ty debaty pamatuji, protože jsem v té době na stálé delegaci NATO pracoval,“ řekl Konecký, který byl tehdy otevřeností v přístupu k Rusku překvapen.

Zmínil přitom, že ruský zástupce v NATO byl stále kompetentnější.

„V roce 2007 se odehrálo zasedání Rady NATO - Rusko na velvyslanecké úrovni v Moskvě. Tam se sešel Vladimir Putin s generálním tajemníkem NATO Jaap de Hoop Schefferem. Putin tehdy řekl, a dá se to dohledat, že skončila éra konfrontace s aliancí a začala éra spolupráce,“ připomněl Konecký.

„Paralelně s tím existovaly dokumenty, jako ruská vojenská strategie, které říkaly, že rozšiřování NATO je na úrovni vojenské hrozby. Parafrázuji. Nemám tu přesnou citaci. Už v té době byla jasná dichotomie. Rusko vnímá svět Aliance jako jedno z těch nebezpečí, z těch ohrožení, které usiluje o zničení Ruské federace,“ doplnil.

Podle Koneckého má Rusko z NATO skutečně strach a vidí v něm hlavního nepřítele: „Jsem o tom přesvědčený. Při tom jak Rusko vnímá svět, se rozhodlo, že struktura, kterou představuje Aliance, je negativní. Negativně ovlivňuje ruský svět. Když se na to podíváte z filozofického základu, tak v tom Rusové mají pravdu, pokud sami sebe považují za nedemokratickou zemi, která nestojí na stejných hodnotových zásadách, ze kterých vychází Severoatlantická aliance. Pokud se Rusko cítí ohroženo posunem hodnot, které aliance představuje, ke svému území, tak je to samozřejmě problém - hlavně pro nás, protože to znamená, že oni tyto hodnoty neakceptují.“

Rusko přitom podle něj dobře ví, že aliance pro něj nepředstavuje vojenskou hrozbu. Stále existuje určité neporozumění v tom, co znamená, když se řekne, že NATO je obranná aliance, což najdete v řadě dokumentů a my o tom často mluvíme. Má to dalekosáhlé důsledky pro ozbrojené síly, vojenské plánování, schopnost toho, co je vlastně aliance schopna dělat při obraně svého vlastního území,“ řekl v host podcastu.

Obranné aliance včetně vojenských mají totiž podle něj jiné kvality, včetně vojenských, než jaké by musely mít útočné aliance. „Rusové to vědí, protože oni obranným strategiím a vojenskému plánování rozumí. Přesto říkají, že aliance je připravena Rusko zničit, byť to prakticky tak, jak je ta aliance ustavena, možné není, protože Aliance k tomuhle tomu nástroje nemá,“ vysvětlil Konecký.

Aliance má podle něj nástroje, aby ubránila naši bezpečnost a bezpečnost euroatlantického prostoru. „To je potřeba opravdu opakovat, vypadá to jako banalita, ale je to bazální. Pokud vidíte nějaké ozbrojené síly, tak automaticky předpokládáte, že jsou schopny zaútočit a jsou schopny dosáhnout vlastně čehokoliv, ale každý, kdo se trochu zabývá obranným plánováním, ví, že je obrovský rozdíl mezi obranou a útokem. Aliance tím, že je obranná, nikdy žádnou hrozbu pro Rusko nepředstavovala, pokud Rusko za hrozbu nepovažuje šíření demokracie, lidských práv a právního státu.“

Protože základem eliminace ruské hrozby je vítězství Ukrajiny, Konecký odmítá plán, že by se ukončily boje na linii fronty, Rusku by se ponechal Krym i Donbas a zbytek Ukrajiny by byl okamžitě přijat do NATO: „Možných řešení situace na Ukrajině je samozřejmě víc. Donald Trump zmínil tuto variantu a já bych varoval před tím vyhodnocovat, že tohle je ta varianta, ke které Trump, pokud bude zvolen, sáhne.“

Vysvětlil zároveň, proč tato varianta není dobrá: „To by nebyl stav, který by byl schopen garantovat naši bezpečnost. Situaci by de facto zmrazil bez toho, že by ji vyřešil. Na druhé straně by stálo stále Rusko, které by bylo ničím neomezené.“ Dodal, že se navíc na přijetí jakéhokoli nového člena musejí shodnout všichni stávající členové.