Rusko dělá všechno, aby destabilizovalo situaci v Moldavsku, řekl velvyslanec

„To je velmi dobrý příklad hybridní války, kterou vedou Rusové v Moldavsku proti současné proevropské vládě a evropskému směřování země,“ řekl velvyslanec. „Kdybyste se zeptali, co všechno tam Rusko dělá, dělá téměř všechno, aby tu situaci destabilizovalo.“

Dal dění do souvislosti s blížícími se volbami v Moldavsku: „V říjnu budou prezidentské volby, příští rok parlamentní a využívání etnických menšin může přispět určitému neklidu. Je k tomu náchylnější Gagauzie, protože tam je başkanka prokazatelně zvolená za ruské peníze. U Guțulové platí, koho chleba jíš, toho píseň zpívej. V momentě, kdy je v zájmu Ruska vnést neklid do Moldavska, Guțulová souhlasila se setkáním s Vladimirem Putinem, což vnáší pnutí do moldavské vnitřní politiky. A možná je to dnes větší problém než Podněstří, což je území, které je oddělené už 30 let a jsou tam silné ekonomické elity, které už mají silné ekonomické vazby a snaží se v situaci nějak bruslit.“

Kázecký zdůraznil, že napětí v Gagauzii rozdmýchalo Rusko: „Je dobré si uvědomit, jakým způsobem byla loni paní Guțulová zvolena başkankou. Byla politicky neznámou osobou, která se v mediálním prostředí objevila několik týdnů před volbami. Byla kandidátkou hnutí ȘOR, což je hnutí uprchlého oligarchy Ilana Shora, člověka s izraelským občanstvím, který se pohybuje mezi Tel Avivem a Moskvou.“

Shor hrál klíčovou roli ve vítězství Guțulové, uvedl Kázecký: „Hlasy pro její zvolení nakoupil. Podle důkazů, které přinesly tajné služby i novináři působící v Moldavsku, byly hlasy zaplaceny v eurech. Peníze pocházely jednak od Shora, který je provázán s ruskými tajnými službami, tak z Ruska.“

Květnové volby ale byly uznány za platné a Guțulová se stala başkankou. Ze své funkce by se měla stát automaticky členkou moldavské vlády, k čemuž nedošlo a podle Kázeckého ani nedojde: „V souvislosti s jmenováním guvernérkou měla být schválena její účast na jednáních moldavské vlády, ale k tomu prezidentka Maia Sanduová prozatím nepřistoupila a moc si nedokážu představit, že by k tomu přistoupila po její fotce s Putinem.“

Zakázaná byla loni na podzim i opoziční strana ȘOR, což je podle Kázeckého třeba chápat: „Jakkoli je to ve standardní demokracii krok, který bychom nemohli schvalovat, tak v moldavské realitě je třeba vzít na vědomí, že to mělo své opodstatnění.“

Velvyslanec považuje za nereálný jakýkoli zásah Ruska v Gagauzii: „Nemyslím si, že by tu byla bezprostřední možnost, že by Vladimir Putin nějakým způsobem reálně chránil jejich zájmy. Je to několik malých území uvnitř Moldavska, které nejsou ani vzájemně propojené a nikde nehraničí s jiným státem.“

Kázecký upozornil, že Rusko využívá toho, že turkičtí Gagauzové mluví rusky: „Gagauzové jsou turecké obyvatelstvo Moldavska, které po roce 1812, kdy ruská říše začala kontrolovat území Moldavska, přijalo pravoslaví. Hovoří jazykem podobným turečtině, ale gagauzštinou mluví pouze nejstarší Gagauzové. Není to všeobecný komunikační jazyk, tím je ruština, a toho ruská strana využívá k šíření informací, které se jim hodí. “

Velvyslanec upozornil, že taková skupina lidí „je velmi jednoduše ovlivnitelná a má tendenci naslouchat tomu, co k ní přichází z Ruska“. Podle Kázeckého nejsou Gagauzové nijak vykořisťovaní, jednu chybu však u vlády v Kišiněvu vidí: „Možná moldavské vlády v posledních třiceti letech udělaly nějaké chyby v podpoře výuky rumunštiny v této části Moldavska, protože se Gagauzové necítí být Moldavany a nemluví moldavsky.“ (Jako moldavština se dříve označovala rumunština, kterou se v zemi mluví. Jde o jeden a týž jazyk, pozn. red.)

Naopak žádost Kongresu podněsterských lidových poslanců z 28. února o ochranu nebo obranu, se kterou se obrátili na Rusko, Kázecký za tak významnou nepovažuje: „Z prohlášení si je třeba přečíst nejenom první část. S podněty se obracejí nejenom na Rusko, ale i na Evropský parlament, na Červený kříž, na OBSE a mnoho dalších institucí. Prohlášení není tak silné, jak někteří političtí komentátoři očekávali. Neobjevilo se tam nic o pozvání Ruska do Podněstří nebo o začlenění Ruska do Podněstří.“

Důvody jsou do značné míry ekonomické, protože moldavská vláda uvalila na oblast cla: „Podněstří je více než třicet let ve zvláštním stavu, kdy není uznáno nikým, ani Ruskem. Zvyklo si žít zvláštním životem útvaru na okraji. Dlouho profitovalo z toho, že mělo přístup přes Ukrajinu do Oděsy a velmi ochotně a rádo využívalo ustanovení dohody (Moldavska) o volném obchodu s Evropskou unií, která podněsterským exportérům dávala ekonomické možnosti vyvážet do zemí Evropské unie, aniž by dodržovali některé z ekologických a dalších parametrů, které musejí dodržovat ostatní na území Moldavska na pravém břehu Dněstru. Zavedení cel, jakkoli je jenom částečné, vedlo k tomu, že se tyto elity ozvaly.“

Autonomní oblast Gagauzie na jihozápadě Moldavska