Článek
„Vojenská reakce byla zvolena dobře, protože byla jediná, kterou má Severoatlantická aliance v tuhle chvíli k dispozici. Určitě je dobře, že byla se spojenci, protože nevzlétly pouze polské stíhačky, ale i nizozemské se pokoušely zlikvidovat drony, které pronikly do polského vzdušného prostoru,“ zhodnotil Mikulecký.
Kritiku si přesto neodpustil: „Současně nám to ukázalo naše nedostatky a naše mezery. Severoatlantická aliance je perfektně připravená na boj s technicky vyspělým protivníkem, ale není dlouhodobě udržitelné pokoušet se sestřelovat dron v hodnotě 40 000 dolarů raketou za pět milionů dolarů. To nevydrží žádná ekonomika světa.“
„Pořád sníme o zbraních z Hvězdných válek, ale potřebujeme mít levné prostředky na sestřelování levných dronů a potřebuje spustit masovou výrobu levných dronů tak, aby nás to ekonomicky nevyčerpalo, ale kohokoliv, kdo by se nás pokusil napadnout, aby věděl, že my ho zachytíme stejným typem zbraní, jaké on chystá na nás,“ dodal.
I když dům zasáhla polská raketa, na vině jsou Rusové
Vyjádřil se i k tomu, že střechu domu, jehož fotografie po incidentu obletěly svět, nemusel zničit ruský dron, ale raketa vzduch-vzduch AIM- 120 AMRAAM. „Ne všechny zbraňové systémy fungují dokonale. Tato střela není úplně to nejvhodnější na Gerberu, takže šance, že ji mine, je poměrně vysoká. Ale polská stíhačka by tu střelu nevypálila, kdyby Rusové neposlali nad polské území drony. Stále se zaměňuje příčina a důsledek. Nebýt ruské agrese, tak se tyhle věci nedějí,“ upozornil.
Vyslání dvou tuctů dronů považuje za ruský test: „Bylo to cílené. Dronů bylo příliš mnoho na to, aby to byl omyl, a letěly na klíčová místa na polském území, které jsou důležité pro Polsko, ale i pro Severoatlantickou alianci.“ Švamberk zmínil, že drony byly vybaveny zařízeními, která brání rušení, takže jejich vpád nad území Polska mohl být těžko důsledkem radioelektronického boje nad Ukrajinou.
Rusko podle Mikuleckého zjišťovalo jak vojenskou, tak politickou reakci: „Rusko velice pečlivě monitorovalo reakci, které s prvky systémů protivzdušné obrany budou aktivované a kdy a jaká bude úspěšnost.“
Politicky bylo dobře, že aliance zareagovala hned a neobjevily se žádné hlasy požadující za souhlas s aktivací článku 4 nějaké ústupky. Následné vyslání českých vrtulníků Mi-171 do Polska označil analytik za správný krok ukázání podpory Polsku, i když nejde o zbraň určenou zrovna k ničení malých nízkoletících dronů.
Potřeba bezletové zóny
Aby se podobná situace neopakovala, mělo by NATO, nebo alespoň některé jeho země, rozmístit u hranic s Ruskou federací prostředky protivzdušné obrany a zasahovat s nimi i nad územím Ukrajiny. To by zabránilo opakování podobných incidentů.
„Názor Ruska by nás neměl tolik zajímat, protože nás zajímá ochrana našeho území a našeho obyvatelstva. Proto si země pořizují a platí armády a vydávají na ně nemalé peníze. My bychom chránili nás, měli bychom mnohem větší prostor na to ty prostředky sestřelit, nepadaly by na naše území, ale na ukrajinské, ale myslím si, že jim by to asi až tak nevadilo. Naši letci, naše letkyně by měli neuvěřitelnou možnost cvičit na reálných cílech v reálném prostředí. Nyní cvičíme za naše peníze na naše cvičné cíle,“ podotkl analytik.
Anketa
Odmítl tvrzení bývalého ruského prezidenta Dmitrije Medvěděva, že by sestřelování ruských střel nad Ukrajinou v rámci bezletové zóny vedlo k válce Ruska s NATO.