Osvobození všech okupovaných území včetně Krymu je teď nereálný cíl, řekl analytik

Ukrajina v lednu přišla o dalších více než 400 km2. Pořád se můžeme utěšovat tím, že to ještě není nic hrozného, ale ono se to děje každý měsíc. Rusko pomalu ukusuje další a další část ukrajinského území. A přestože se Ukrajincům daří vyřazovat ohromné množství ruské techniky, v množství živé síly Ukrajina krvácí a stále ztrácí území. Jsem ten poslední, kdo by Ukrajincům nepřál vítězství, ale s podporou, jakou je Ukrajina schopná dneska získat, ať už z vlastních zdrojů, anebo ze zahraniční pomoci, je tento cíl osvobození všech okupovaných území včetně Krymu nereálný vzhledem k tomu, že válka trvá od roku 2014, a vzhledem k obětem na ukrajinské straně. K vývoji přispívá i otupělost k tragédii na Ukrajině, řekl Mikulecký.

Švamberk vidí jako ruskou taktiku získat si výhodnější pozici pro případná jednání: „Současná ruská taktika mi připomíná klasickou taktiku zabrat před jednáním co nejvíc území, protože kam vstoupila noha našeho vojáka, odtamtud už neodejde. Dělali to Číňané a Severokorejci v roce 1953 před jednáním o příměří v Koreji, bez ohledu na oběti zběsile útočili, aby získali každý kilometr čtvereční, než se podepíše smlouva o příměří.“

Švamberk připomněl, že Rusové navzdory vyjádřením o tom, jak jsou připraveni jednat, celkem otevřené přiznávají, že aktuálně je pro ně výhodnější nejednat, protože zabírají další a další území: „Pravděpodobně to souvisí s tím, že oni nechtějí jednat s Ukrajinci, dokud jsou v Kurské oblasti, protože by to znamenalo nějakou výměnu území.“

K přítomnosti ukrajinských vojáků v Kurské oblasti Mikulecký uvedl: „O Kursku se poslední dobou moc nemluví, protože se tam Rusům příliš nedaří. Vladimir Putin už změnil několik termínů, kdy bude Kurská oblast dobyta zpět ruskými vojáky, a tyto termíny uplynuly. Ukrajinci dneska drží zhruba polovinu území, které původně obsadili, a poslední týdny se ta plocha nějak nezmenšuje.“

Všichni očekávají, jak do konfliktu vstoupí nový prezident USA Donald Trump. Donald Trump nechce financovat války Spojených států v zámoří. Viděli jsme to už během jeho prvního prezidentského působení, kdy vyjednával stažení amerických sil z Afghánistánu. Trump říká, že Amerika nemá povinnost platit za zbytek světa a jeho bezpečnost, včetně toho, aby platila bezpečnost spojenců Spojených států, což mně přijde jako férový argument. Pro Donalda Trumpa je skutečně Ukrajina primárně evropský problém,“ myslí si Mikulecký. Zmínil, že k Trumpově negativnímu pocitu přispívá i to, že vidí, jak laxně se k prosazování sankcí staví Evropa, kdy evropské firmy nadále podnikají v Rusku a evropské banky tam vesele bohatnou.

„Nemám radost, že ruská agrese proti Ukrajině směřuje ke stejnému vyústění jako sovětská agrese proti Finsku na počátku druhé světové války,“ řekl Mikulecký.

Zmínil, že Ukrajinci na tom mohli být lépe, kdyby dostali včas zbraně: „Šance tady byla na podzim 2022 během ukrajinské ofenzivy na Charkov a v chersonském směru. Tehdy to byla Evropa a administrativa Joea Bidena, která zastavila Ukrajince, protože se bála, že by porážka Rusů byla příliš velká. Zase jsme si hráli na to, že bychom neměli Rusy ponižovat,“ uvedl Mikulecký.

Švamberk ale uvedl, že příměří nebude znamenat konec války: „Už nyní se v ukrajinské společnosti objevují jednoznačně názory, že stejně bude další válka, a připomíná se, jak Ázerbájdžán získal zpátky Náhorní Karabach a že to trvalo tři dekády.“

„Ukrajina bude muset počkat na nějaké okno příležitostí dějin, kdy Rusko stylem, který je mu vlastní, samo sebe přivede na buben, bude na kolenou, bude žebrat o světovou pomoc, tak jako tomu bylo v devadesátých letech,“ přidává k tomu Mikulecký.

Dále se v tomto díle podcastu Zbytečná válka dozvíte, jak velkou roli hrají v současném konfliktu FPV drony a jak jejich nasazení přispívá k změně načasování ruských útoků. Závěr pak patřil proměně Blízkého východu, kde ustupuje do pozadí Írán a naopak posiluje Turecko.

Celý díl si můžete přehrát v úvodu článku nebo podcastových aplikacích.