Ukrajinci se na severu Charkovské oblasti dopustili řady chyb, které využili Rusové

„Vidíme tady řadu chyb na ukrajinské straně. Je třeba si to přiznat, tak jako jsme přiznávali Ukrajincům taktické překvapení právě během protiofenzívy v létě 2022,“ řekl Mikulecký, který tak připomněl, že právě tehdy se Ukrajincům podařilo osvobodit Charkovskou oblast včetně města Vovčansk, kde se nyní bojuje. „Stejně tak je třeba si říkat, když se Ukrajincům něco nepovede a tady se jim něco hodně nepovedlo,“ dodal.

„Můžeme to svádět na to, že neběžela pomoc ze Spojených států a že Evropská unie nesplnila, co slíbila, pokud jde o dodávky dělostřeleckých granátů. Ale tím bychom se spíše utěšovali, protože tato pomoc primárně směřovala na úplně jiné úseky fronty,“ řekl analytik.

Pak zmínil chyby, jichž se Kyjev dopustil: „Ukrajině se nedaří mobilizovat, nedaří se jí cvičit a přivádět na frontu nové bojovníky a bojovnice, protože v ukrajinské armádě jsou silně zapojené ženy. Snad si z toho Ukrajina vezme poučení. Ukrajinci teď snad přestali váhat s mobilizací, ale je otázkou, nakolik bude velká.“

Mikulecký připomněl, že už loni odvolaný velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj volal po mobilizaci půl milionu lidí, což však bylo neprůchozí a proto byl vyměněn: „Znovu se ukazuje, že politické zásahy jsou v každé zemi, v každé válce nešťastné.“

Analytik zmínil jedno podstatné přehlédnutí, kterého se dopustil i sám: „Nejenom já, ale celá řada lidí přestala tento úsek za frontu považovat. Brali jsme to tak, že se bojuje pouze na ukrajinském území, že Rusové útočí z naprosté většiny z okupovaného ukrajinského území a že hranice Ukrajiny s Ruskem je oblastí, kde se nic neděje.“

To však nebyla jediná chyba.„Podle informací, které jsou k dispozici, ukrajinská rozvědka věděla o zvýšené ruské aktivitě na druhé straně hranice v této oblasti. Upozorňovala na ně velení i politické vedení země. A přesto ta ukrajinská obranná zařízení tam buď nebyla vybudovaná vůbec, anebo byla vybudovaná nedostatečná,“ doplnil Mikulecký.

Oba se shodli, že ukrajinská tvrzení, že tam obranu nebylo možné vybudovat kvůli ruské palbě, byly spíše výmluvou. „Na ukrajinské straně se objevily argumenty o šedé zóně, která byla pod dozorem. Ale ani to nevysvětluje tak hluboký průnik,“ řekl analytik.

Zmínil v této souvislosti město Vovčansk, ve kterém se už bojuje: „Ten byl evakuován až pod palbou. V okamžiku, kdy Rusové už byli na hranicích města, tak ukrajinští vojáci místo toho, aby mohli bránit Rusům v postupu, se museli starat o evakuaci ukrajinských civilistů. Pokud by byl Vovčansk v šedé zóně, tak by tam těžko probíhal ten civilní život, který tam byl.“

Mikulecký zmínil, že chybou Západu bylo vzdát se pozemních min, protože dobře položená minová pole by ztížila postup Rusů.

Oba se také věnovali tomu, jestli nebylo chybou, že Ukrajina této oblasti využívala jako zázemí, odkud vyráželi na výpady příslušníci ruského dobrovolnického sboru. Je otázka, nakolik to bylo taktické, jestli tyto výpady dokázaly někde donutit Rusy, aby oslabili svoji přítomnost na jiném úseku fronty. Spíš ne, řekl Mikulecký a dodal: „Ukrajina si taky musí vyhodnotit, nakolik to Rusy upozornilo na to, že tady mají nějaké místo, kterému by stálo za to věnovat pozornost.“

Švamberk dodal, že pokud odtamtud ruští dobrovolníci podnikali výpady, tak pro ně musela existovat i cesta, jak se z těch výpadů se vrátit: „To samozřejmě znamená, že nemůže být obrana úplně neprostupná.“

Oba se pak neshodli na tom, jaký je záměr Ruska. Švamberk je přesvědčen, že jde o první fázi pokusu dobýt Charkov: „Já si nemyslím to, že by Rusové chtěli obsadit Charkov, pominu-li, že by Rusové samozřejmě chtěli obsadit celou Ukrajinu. Myslím si, že úplní hlupáci nejsou, takže vědí, že dobývání Charkova by bylo extrémně náročné na jejich zdroje. Rusko má násobně větší zdroje, ale nejsou bezedné. Úsilí, které by dobytí Charkova muselo být věnované, není úplně ospravedlnitelné ani z ruského pohledu. Možná to může mít nějakou propagandistickou politickou hodnotu, ale vojenskou ne.“

Oba se však shodli, že se Rusové chtějí dostat blíže k Charkovu a ostřelovat jej, aby vyhnali jeho obyvatele. „Myslím si, že skutečně chtějí vytvořit nárazníkovou zónu, vyčerpat ukrajinské zálohy, donutit je přesunout sem a pak tam přemístit méně kvalitní hlavové a raketové dělostřelectvo, které bude moci beztrestně terorizovat Charkov v mnohem větší míře, než se tomu děje dnes. Dnes na to, aby Rusové mohli vraždit civilisty v Charkově, musejí používat rakety protiraketového a protiletadlového systému S-300, což je samozřejmě poměrně neefektivní nasazování něčeho tak specializovaného a drahého. Pokud se dostanou na dvacet kilometrů od Charkova, tak můžou používat tupou a levnou dělostřeleckou munici,“ řekl Mikulecký.

Dodal, že masivní ostřelování by vedlo k dalšímu exodu obyvatel: „Pokud bys donutil sedm set tisíc civilistů se zvednout, tak v prostoru pro vnitřní migraci na Ukrajině už moc není. Mohou nám naložit nám na Západě, protože nám sem pošlou další vlnu uprchlíků. Zaměstná to taky Ukrajinu. Bude to zvětšený nápor na její logistiku. Ukrajinští vojáci se budou muset starat o tu evakuaci.“

Mikulecký pak zhodnotil současnou situaci, která tak kritická není: „Ukrajinci jsou v defenzivě, nicméně na žádném jiném místě fronty nedochází ani k jejímu protržení, ani k výraznému postupu Rusů. Dochází k neustálému boji a vzájemnému oslabování obou stran, přičemž Rusové mají stále k dispozici víc munice, víc techniky a víc lidí. Ukrajinci stále teď snad přestali váhat s mobilizací.

Mikulecký upozornil, že Rusko využívá toho, že sankce jsou slabé: „My si na sankce jen hrajeme, nezavedli jsme na Rusko žádné účinné sankce.“ Zmínil, že ze systému mezibankovních plateb SWIFT bylo vyřazeno jen pár ruský bank: „Celá řada západních společností v Rusku dál vesele funguje.“

Připomněl, že výrazně vzrostl import do středoasijských postsovětských republik včetně toho z České republiky: „Ale není to jenom Česká republika, je to problém všech zemí EU, které podporují Ukrajinu verbálně, posílají tam výzbroj, peníze na zbraně, a na druhé straně prostě pomáháme Rusku, aby fungovalo. Takto se válka nevede.“

Analytik dodal, že to neznamená, že Rusko nemá problémy: „Přestože říkáme, že Rusko na tom není ekonomicky tak špatně, jak by mohlo být, tak Rusko na tom není tak skvěle, jak by samo chtělo. Rusku vypadly příjmy z prodeje plynu do Evropy. To, co za něj platí Čína, jsou úplně jiné ceny, nižší, než by se Rusům líbilo.“

Oba se pak věnovali výměně ruského ministra obrany, kdy Sergeje Šojgua nahradí Andrej Bělousov. „Atmosféra na ministerstvu obrany Ruské federace není úplně šťastná. Podle zpráv, které odtamtud chodí, to někteří lidé to přirovnávají k éře velkých čistek, ale tak daleko ještě Rusko není, aby lidi střílelo hned po zatčení. Nicméně to zatýkání probíhá, proniká do stále nižších stupňů a stále je koho zatýkat,“ řekl Mikulecký. Ministerstvo obrany bylo prolezlé korupcí, která sahala až k Šojguovi, dodal.

Pro Ukrajinu však není výměna dobrou zprávou, protože korupce a rozkrádání státních peněz oslabovalo ruské ozbrojené síly. Pokud by Bělousov skutečně dokázal ruský vojenský průmysl nějakým způsobem postavit do latě, tak to pro Ukrajinu znamená komplikaci.

Oba se také věnovali situaci v Pásmu Gazy, zejména v izraelské operaci v Rafahu. Mikulecký upozornil, že tunely u Rafahu se dostávaly do Gazy zbraně a zřejmě tudy byly evakuování zranění bojovníci Hamásu.