Kim Čong-un v Rusku je předzvěstí problémů, varoval analytik

„Rusko potřebuje víc munice a techniky, než je schopno vyrábět,“ podotkl analytik k tomu, o čem jednají severokorejský vůdce Kim Čong-un a ruský prezident Vladimir Putin.

Vidí však dvě jiná větší rizika, než jsou dodávky dělostřelecké munice sovětských ráží. „Myslím si, že rozhovory nejsou jen o tom navýšit kapacity, ale mohlo by to předznamenat další nábor v rámci Ruska,“ uvedl Mikulecký.

„Mohli by muže nabrat, ale nemají je do čeho obléci a čím je vyzbrojit, nemají, čím by stříleli. To je to, s čím by jim mohla pomoci Severní Korea. Toho se bojím skoro více, než že by Severní Korea zvýšila dodávky munice. A bojím se toho, že Kim za to něco bude chtít a dostane to,“ vysvětlil Mikulecký.

Nemusí podle něj jít jen o obilí a ropu: „Jak jsou Rusové zoufalí, budou Kimovi ochotni poskytnout modernější technologii, než má nyní k dispozici. Techniku ne, ale know-how poskytnout mohou. A to by znamenalo větší riziko pro Jižní Koreu a větší angažovanost Spojených států v Asii a oslabení americké pozornosti k Evropě.“

Oba se věnovali i případu z Kuby, kde stíhají lidi verbující Kubánce, aby bojovali na Ukrajině:

„Není to nic zásadního, nebyly to tisíce lidí, ale nižší desítky. Ukazuje to zoufalství Ruska a není to pouze o Kubě. Rusové lanaří lidi z různých postsovětských republik na jihovýchodní hranici, slibují občanství a peníze, které si lidé doma nevydělají za násobky času. Rusové nutí ke vstupu do armády různé trhovce a studenty.“ Redaktor dodal, že jim za to také nabízejí občanství.

Mikulecký se také věnoval dění na frontě: „Mě překvapil postup Ukrajinců u Doněcku, kde se přiblížili k doněckému letišti a samotnému městu Doněck. Tam je postup zajímavý, protože tam Ukrajinci útočí do velmi dobře připravené hloubkové obrany, která se budovala od roku 2014.“

K dalším ukrajinskému postupu dodal: „Nevidíme proražení fronty, paniku Rusů, není to žádný blitzkrieg v německém pojetí, ale postup je významný, je určitě tvrdě zaplacený ztrátami na lidech, kupodivu té zničené ukrajinské techniky, která by byla zničená stoprocentně, není tolik.“

„To potvrzuje nutnost dodávat na Ukrajinu západní techniku, která je více zaměřena na přežití posádky, a to vzhledem k tomu, že Ukrajinci nemají lidských sil nazbyt, což je vidět ve snaze Ukrajinců dostat domů lidi, kteří utekli na území Polska a vyhýbají se vojenské službě, a je to znát na zásahu na ministerstvu obrany, kdy se lidé vypláceli ze služby vlasti,“ uvedl Mikulecký.

Oba věnovali značnou pozornost i dalším politickoekonomickým otázkám poslední doby, zejména závěrečnému prohlášení na summitu G20 s výzvou, aby všechny státy dodržovaly zásady mezinárodního práva včetně územní celistvosti a suverenity. Rusko však v něm nebylo ani jednou jmenováno.

„Závěry G20 byly ostudné, z G20 se stává žvanírna typu OSN,“ zhodnotil to Mikulecký a zmínil, že G20 stejně jako OSN vznikala v jiné době, kdy země věřily v neomezenou mírovou spolupráci. „OSN vycházelo z premisy, že všichni jsou poučení, že nikdo nechce opakovat válku a všichni chtějí mírově spolupracovat,“ dodal.

„Čekat odsouzení ruské agrese v tomto formátu nikdo nemohl, to se událo naposled vloni, kdy všichni byli v šoku z ruské agrese. Tím, jak se stává běžnou součástí našich životů jako dennodenní násilí Palestinců proti Izraelcům a kmenové války v Africe, tak si na to všichni zvykají, a to by nás mělo čím dál víc trápit,“ řekl Mikulecký.

Analytik doplnil, jak by měl Západ postupovat: „Měli bychom se zamyslet, jestli v době, kdy se Rusko chová jako agresivní země, se s ní v tomto formátu bavit.“

„A mělo by být varování i co se týká Indie. Objevila se tu spousta zbožných přání, že Indie je světová demokracie a přes Indii bychom mohli tlačit na Rusko. Evidentně nemohli. Indie jde svou cestou čím dál většího nacionalismu,“ říká analytik.

„Stejnou chybu, kterou Západ udělal v Číně, děláme s Indií, přesouváme výrobu citlivých technologií z Číny, což je správně, ale místo abychom ji přesunuli do USA nebo EU, tak ji přesouváme do Indie. Za deset let zjistíme, že oni ty technologie převezmou, rozvinou, nás nebudou potřebovat a my na nich budeme stoprocentně závislí. Už dnes to vidíme u léčiv,“ dodal.

Mikulecký však upozornil, že žádný jednotný celosvětový protiamerický nebo protizápadní blok se neformuje. „Spojenectví Indie a Číny nikdy neexistovalo, existovalo jen v hlavách v různých příznivců Ruska nebo lidí nemajících rádi Západ. Indie a Čína jsou země, které mají antagonistické zájmy a spojenectví tam nebude,“ uvedl.

Švamberk dodal, že Indie přišla s iniciativou budování železnic a přístavů v jižní Asii jako protiváhou čínské nové hedvábné stezky.

V této souvislosti zmínil Mikulecký zásadní postoj Itálie, který by si zasloužil ocenit: „Na zasedání G20 italská premiérka Giorgia Meloniová odstoupila od italské účasti.“

Připomněl, jak se před jejím zvolením psalo, že je fašistka, bude podporovat Rusko a odtrhne Itálii od Evropy. „Co ale udělali její odpůrci? Podepsali tuto smlouvu s Čínou, a podporovali vazby s Ruskem. Meloniová podporuje Ukrajinu zbraněmi a tyto vazby přetrhává,“ řekl Mikulecký.

Oba se také věnovali upevnění vztahů USA a Vietnamu, který nyní Spojené státy považuje za strategického partnera. „Vietnam nikdy nebyl kamarád s Čínou. Mají nevyřešené uzemní spory,“ řekl Mikulecký a zmínil, že právě Vietnam svrhl brutální maoistický polpotovský režim v Kambodži a následnou válku Vietnamu a Číny.