Je příznačné, že vůdci teroristických organizací hynou v bunkrech, upozorňuje expert

„Mohu jen gratulovat Izraeli ke skvěle naplánované a provedené operaci,“ ocenil Mikulecký likvidaci Nasralláha i dalších vůdců Hizballáhu. Byl to celý soubor opatření, od zpravodajských, která dokázala Hasana Nasralláha lokalizovat a sledovat, přes bezchybné vojenské provedení až po zastírací manévr. Útok byl podniknut v době, kdy izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupil se svým projevem v OSN. Podle všech informací to bylo jedním z důvodů, proč Nasralláh umožnil schůzku s poradci z íránských revolučních gard. V tu chvíli se cítili v bezpečí. Počítali s tím, že během projevu Netanjahua v OSN Izrael nezaútočí,“ dodal analytik k akci.

Švamberk připomněl, že Nasralláh byl mimořádně obezřetný, protože se bál své likvidace. Na veřejnosti se neobjevoval, své projevy jen natáčel a příznivci je mohli sledovat pouze na velkoplošných obrazovkách. „Je symptomatické, že vůdci teroristických organizací hynou v bunkrech. Teď jsi mi připomněl Adolfa Hitlera, ale ten to alespoň vyřešil sám, když viděl, že je konec neodvratný,“ okomentoval místo konce Nasralláha Mikulecký.

„Celá operace proti Hizballáhu byl majstrštyk, protože se postupně podařilo zlikvidovat všechny špičky z vojenského křídla Hizballáhu, nebyl to jen Nasralláh,“ dodal redaktor a vyjmenoval, koho všeho ze špiček Hizballáhu se Izraeli od konce července podařilo zlikvidovat.

Už 30. července to byl Fuád Šukr, který stál v čele vojenského křídla Hizballáhu. Hlavní vlna útoků ale přišla v září, poté co Hizballáh vypálil na území Izraele 300 raket v odvetě za smrt Šukra. V půlce září přišly exploze pagerů a vysílaček, které zabily na čtyřicet členů Hizballáhu a přes 3000 jich zranily. V následujících dnech byl zabit Ibrahím Akíl, který stál v čele jednotek Radván a nahradil Šukra, i šéf výcvikové jednotky Radvánu abú Hassan Samir. Velitel raketových vojsk Hizballáhu Ibraním Kubajsí zemřel 24. září, velitel vzdušných sil Muhammad Srúr 26. září a o den později následoval útok na bunkr, kde kromě Nasralláha zemřel i velitel jižní fronty Hizballáhu.

„Je to ohromný úspěch Izraele, je to velká úleva pro miliony lidí na Blízkém východě, dokonce jsme viděli projevy podpory Izraeli i v Íránu. Nepřesně se říká, že Írán podporuje Hizballáh, ale jsou to ajatolláhové, kteří tam vládnou. I v Íránu vnímají, že smrt Nasralláha je zlom, minimálně je to symbol toho, že i tito lidé, kteří neváhají posílat umírat své lidi a vraždit nevinné, nejsou imunní proti tomu, že si je spravedlnost najde. Je to zadostiučinění pro lidi na Západě, kteří mají paměť,“ řekl Mikulecký.

Oba připomněli, jakých teroristických útoků se Hizballáh dopustil. Akíl stál za atentátem na kasárna mírových sil v Libanonu v roce 1983, kde zemřelo 241 vojáků. Spojován je s ním však i Nasralláh, jemuž je přičítána odpovědnost za atentát na izraelské velvyslanectví v Buenos Aires v roce 1992 s krvavou bilancí 29 obětí. „Rukopis Hizballáhu je také jasně identifikovatelný i při útoku na židovské kulturní středisko v roce 1994 v Buenos Aires,“ dodal Mikulecký. Tam zemřelo 85 lidí.

Mikulecký nechápe, proč se Hizballáh nebere jako teroristické hnutí: „Jsme trochu nemocná společnost. Vidíme to v reakcích na smrt Hasana Nasralláha. V respektovaných západních médiích čteme, že to byl charismatický vůdce, a v The News York Times se psalo, že to dokonce byl člověk konsenzu. Fascinuje mě, že nejsme schopni připustit, že stojíme proti čirému zlu. Izrael dělá chyby, ne všechno, co dělá Izrael, se mi musí líbit a taky se mi nelíbí, ale měli bychom si připomínat, kdo útoky začal, kdo je vede, jakým způsobem. Hizballáh, Hamás a další teroristické organizace, které si libují v tom, že nedodržují žádná pravidla.“

„Hizballáh zaútočil na Izrael. Žádný konflikt neprobíhal, dokud teroristé z Hamásu loni 7. října nespáchali masakr, a Hizballáh se k nim přidal. Začal 8. října ostřelovat Izrael,“ připomněl Mikulecký a zmínil dopady, které to mělo na Izrael. „Nespokojenost uvnitř izraelské společnost s tím, že izraelská vláda není schopna reagovat, byla velká. Nejenom Izrael, ale i lidé, kteří vnímají, že se Izrael brání, nerozuměli, proč to nechává zajít tak daleko, proč není mnohem razantnější v odpovědi. Vypadalo to, že Izrael zeslábl, a možná se i v tom Hasan Nasralláh utvrdil, ale Izrael stupňoval nejen rétoriku, ale i akce,“ řekl Mikulecký.

„Operace z izraelské strany probíhá zatím skvěle. Otázka je, co bude dál, jaká je schopnost regenerace sil Hizballáhu. Je to vojenská struktura a každý velitel má svého zástupce. Jde o to, nakolik se Izraeli podařilo zlikvidovat nejen vrcholné představitele, ale i jejich zástupce a zástupce zástupců. Podle toho uvidíme, jak rychle bude schopný pokračovat v páchání teroristických činů. V tuhle chvíli vidíme, že je silně dezorientovaný. Není schopen nahrazovat lidi, není schopný významných útoků na Izrael, jejich intenzita poklesla, ale neklesla na nulu. Hizballáh není možné podceňovat. Síla Hizballáhu byla právě v tom, že je to největší nestátní vojenská organizace na světě, nejsilněji vyzbrojená, a její síla je i v tom, že je jako rakovina prorostlá do části libanonské společnosti,“ uvedl Mikulecký.

Švamberk upozornil, že Hizballáh má i dva ministry ve vládě, ale nereprezentuje Libanon: „Je to hnutí s velmi silnou milicí, které se zmocnilo části země, vytvořilo si tam vlastní vojenské struktury. Je zastoupené ve vládě, má dva ministry, tedy ne většinu, přesto Hizballáh rozhodoval o osudu Libanonu. Proč se ho zastáváme?“

„Já to nechápu. Jsou to teroristé, tady se není o čem bavit. Oni terorizují Izraelce, obyvatele Libanonu,“ reagoval analytik. „Vidím hořké slzy generálního tajemníka OSN, všech špiček OSN, ale co dělá mírová mise OSN UNIFIL, která měla garantovat, že na jih od řeky Lítání nebudou žádné ozbrojené síly. Co dělají vojáci OSN? Nic,“ podotkl Mikulecký.

Analytik nechápe přístup Západu, který byl pro jednání a navrhoval třítýdenní příměří Hizballáhu s Izraelem. Hizballáh by je podle něj porušil, kdykoli by se mu to hodilo. „Hizballáh není pouze protivník Izraele, je to protivník Západu. Zaútočil nejen na vojáky Západu, kteří se snažili nastolit mír v Libanonu, ale útočí i přímo na území evropských zemí, ve Španělsku na vojenskou základnu. Je otevřeně nepřátelský vůči nám a my ve své nezměrné stupiditě, kdy přiznáváme právo na názor lidem, kteří nás chtějí zničit, posilujeme svého nepřítele.“

Zmínil, že EU stále posílá humanitární pomoc Hizballáhu s tím, že pomáhá její nevojenské části, která pomáhá chudým šíitům v Libanonu. „Je to jedna banda. Je to stejné, jako kdyby někdo argumentoval, že se za druhé světové války měla posílat humanitární pomoc do nacistického Německa, protože i nacisté měli svoji charitativní složku. Nacionálně socialistickou péči, která se starala i o lidi po náletech,“ řekl.

Mikulecký kvůli síle Hizballáhu a množství postů na jihu nevyloučil ani pozemní operaci: „Šance na významnou eskalaci v nejbližších dnech je velmi vysoká. Podle informací, které mám, bych nevyloučil pozemní operaci.“

Švamberk ocenil, že likvidace špiček Hizballáhu proběhla s relativně nízkými oběťmi z řad civilistů bez toho, aby se v bojích musely srovnat se zemí celé bloky domů. „Je nutné přišít všechny oběti na vrub Hizballáhu. Je třeba připomenout, že Izrael nebyl přítomný v Libanonu.“