Hlavní obsah

Jaké dopady bude mít přerušení americké pomoci

Aktualizováno

Spojené státy s okamžitou platností přerušily vojenskou pomoc Ukrajině. Jaké to bude mít dopady na bojišti probíral v podcastu Novinek Zbytečná válka s bezpečnostním analytikem Milanem Mikuleckým redaktor Novinek Alex Švamberk. Evropa se podle experta stále neprobudila.

Živě: Zbytečná válkaVideo: Novinky

Článek

Mikulecký to dokládá na tom, co se odehrávalo po londýnské schůzce šéfů evropských vlád: „Skončí summit, který ukáže evropskou jednotu, a vzápětí se začnou Francie a Anglie dohadovat, co dohodly, a každý to vidí úplně jinak. To mluví za všechno. Já mám pocit, že Evropa se pořád neprobrala.“

Analytik připomíná dosavadní přístup, kdy po útoku na Ukrajinu napřed Německo poslalo jen přilby: „Jak mám Evropě věřit, že teď to bude jinak? Kvůli titulkům v médiích, že se Evropa postavila za Zelenského?“ Že evropští lídři na sociálních sítích vyjadřují napadené zemi podporu, Ukrajincům podle něj moc nepomůže.

Mikuleckému vadí, že se kritizuje jen Trumpova administrativa. „Proti ruské agresi v roce 2014 neudělaly nic nejenom Spojené státy, ale ani Velká Británie, ani Francie, ani Čína, ani Německo. To není obhajoba toho, co se děje v tuhle chvíli v Bílém domě, ale měli bychom si nalít čistého vína, že dohody nedodržuje téměř nikdo.“

Evropa by potřebovala vlastní jaderný deštník

Francouzský návrh na měsíční přerušení vzdušných útoků nepovažuje za dobrý, protože se Ukrajincům daří zasahovat ruskou ropnou infrastrukturu.

Kladně se naopak staví k jadernému štítu v Evropě, o němž letos opakovaně mluvil francouzský prezident Emmanuel Macron. Není si však jistý, jestli by měl dostatečný odstrašující efekt: „Obávám se, že to vzájemné jaderné odstrašení funguje, pokud je tam nějaká přibližná parita. Nápad se mi však líbí. Asi dostanu za uši, ale já sám za sebe bych byl pro, kdyby Evropa měla svůj vlastní odstrašující jaderný deštník, víc jaderných zbraní, které by někomu, kdo by jenom pomyslel, že na nás zaútočí, daly jasně najevo, že ho to bude strašně bolet a nemá to zkoušet.“

Přerušení dodávek zbraní nebude mít okamžitý dopad

Mikulecký zdůraznil, že přerušení dodávek zbraní přichází v nevhodnou dobu, kdy se Ukrajincům daří postupovat u Torecku a Rusko přiznává, že mu chybějí vojáci.

Okamžitý dopad na bojiště to podle něj mít nebude, v horizontu třeba tří měsíců ale bude muset Ukrajina řešit, že buď musí všechno, co potřebuje, začít vyrábět sama, anebo se spolehnout na dodávky z EU. „Ani jedno, ani druhé není reálné. Pokud chce Ukrajina pokračovat, musí najít nějaký modus operandi, jak komunikovat se současnou americkou administrativou,“ varoval analytik.

Připouští, že to bude těžké, protože Trump si pamatuje, že byl poprvé odvoláván právě kvůli tomu, že měl tlačit na Zelenského, aby mu poskytl důkazy o působení Huntera Bidena v ukrajinské firmě Burisma.

Mikulecký však upozorňuje, že Evropa má možnosti pomáhat i u zbraní, které sama nevyrábí: „Pokud se budeme bavit o zbraňových systémech, které v minulosti Spojené státy Ukrajině poskytly a do nichž je potřeba doplňovat munici, jako u protivzdušných systémů Patriot, Evropa může vzít peníze a může je nakoupit ve Spojených státech a poskytnout Ukrajině. Tomu Donald Trump určitě bránit nebude, zvlášť když se jedná o zbraně, které jsou primárně čistě obranné, ale nejsem si jistý, že na něco takového je Evropa připravena.“

Za největší problém považuje riziko, že by Spojené státy přestaly poskytovat Ukrajině zpravodajské informace družic: „Pokud k tomu skutečně dojde, bude to Ukrajinu velmi rychle bolet. Spojené státy nejsou jedinou zemí na světě, která má v tuhle chvíli k dispozici družice. Existují i soukromé společnosti, které dokážou dodávat ve velice kvalitním rozlišení informace. Jde ale o počet těchto družic, kolik jich můžete nasměrovat na oblast, která vás zajímá. V tomto směru se obávám, že hledat náhradu za Spojené státy je hodně obtížné, spíš nemožné.“

Podobné by to bylo s komunikačními systémy, jako je Starlink.

Dohoda o minerálech se nafukuje

Analytik je přesvědčen, že by i působení amerických těžařských společností na Ukrajině odrazovalo Rusko od útoku: „Rusko nikdy přímo nezaútočí na žádnou zemi, kde byly ve velké míře americké zájmy. Myslím si, že šance na to, aby Rusko útočilo na území, kde budou fyzicky Američané, zvlášť v době, kdy v Bílém domě je Donald Trump, který by si to mohl vzít velmi osobně, by se velmi snížila.“

Ideální by však podle něj bylo, když by tam byli američtí vojáci.

K nedávné hádce v Bílém domě mezi Trumpem a Zelenským poznamenal: „Nelíbí se mi, když někteří lidé říkají, že to byla bouda a Donald Trump je agent KGB. Nelíbí se mi ani ten druhý pól, že Zelenskyj je idiot a pokazil úplně všechno. Ale to, co se stalo v pátek v Bílém domě, se nikdy nemělo dostat na kamery. Politici se mohou hádat, ale měli by se hádat za zavřenými dveřmi. “

Smlouva o nerostech, o níž se jedná, je podle něj vzkazem voličům, že Spojené státy neposkytují pomoc na úkor Američanů: „Lidsky se mi nemusí líbit, že Spojené státy říkají zaplaťte nám za pomoc, protože za pomoc se většinou neplatí, na druhou stranu neexistuje žádný nepsaný zákon, že Spojené státy musí platit cokoliv, co si kde ve světě někdo vzpomene. Donald Trump v kampani mnohokrát zdůrazňoval Američanům, že předchozí americký prezident Joe Biden v podstatě posílá jejich peníze a nic za to nedostává. Donald Trump chtěl stát v Bílém domě a říct - podívejte, já jsem podepsal ten papír, já jsem pro vás vyjednal, že když jsme na Ukrajinu posílali a budeme posílat prostředky, aby se mohla bránit, tak americký daňový poplatník získá ty minerály.“

Šéfka EK ukázala plán na přezbrojení Evropy

Válka na Ukrajině

Výběr článků

Načítám