Izraelci viděli, co Palestinci 7. října chystají. Problémem byla rutina

Šlo o největší masakr Židů během jediného dne od holokaustu, zavražděno bylo 1139 lidí, včetně 695 izraelských civilistů, redaktor ho označil za jeden z nejhorších teroristických útoků.

„Byl to jeden z největších masakrů od konce druhé světové války v našem civilizačním okruhu. Obdobné masakry civilistů probíhají na africkém kontinentu de facto od konce kolonií, od doby, kdy Afrika získala kýženou nezávislost, a probíhá to bez povšimnutí zbytku světa,“ připomněl Mikulecký.

„Útok se lišil naprostou bestialitou. Ne že by Palestinci, pokud se dostanou k Židům, s nimi zacházeli v rukavičkách, ale bestialita v ohromném měřítku bylo novum,“ dodal analytik.

Mikulecký vysvětlil, jak je možné, že Izrael útoku nezabránil: „Nebyly to dva důvody, které se často objevují v médiích, že buď vůbec netušili, co se připravuje, anebo opačný extrém, že to věděli a umožnili to úmyslně. Oni věděli. Pokaždé viděli, když Palestinci najížděli k plotu, ale ve finále k útoku nikdy nedošlo – až do 7. října.“

Izraelci se nechali ukolébat, plyne ze slov analytika: „Mluvil jsem o tom s generálem Itaiem Veruvem, který v minulosti velel přímo divizi Gaza, mluvil jsem s podplukovníkem Noamem Meyerem, který si se mnou povídal v podcastu Hlas na poušti, a úžasným historikem a politologem Danem Shueftanem. Všichni se shodli, že problém nebyl v tom, že by Izrael o operaci nevěděl. Problémem je rutina, která nás ohrožuje, nejenom Izrael, ale i naše ozbrojené síly.“

Vysvětlil, jak se rutina projevila: „Izraelci viděli, že Palestinci v Pásmu Gazy neustále útočí na makety. Viděli, že Palestinci najíždějí k plotu, který odděluje Pásmo Gazy od Izraele. Ale udělali to mnohokrát. Když se to stane poprvé, zmáčkneš tlačítko a vyhlásíš poplach. Všichni se připravují na boj. Když se to stane podruhé, zase nevíš, co to je, ale když se to stane popáté, pošesté, spadneš do rutinního módu, kdy si řekneš – to bude jako vždycky. Zase přijedou k plotu, protože potřebují svým ukázat, že se na něco připravují, že něco dělají.“

Švamberk podotkl, že na vině ale nemohla být jen rutina. Musely chybět zpravodajské informace od agentů působících v Hamásu. „Je to selhání,“ přiznal Mikulecký.

Podle analytika se Izrael už poučil: „Takhle v nedbalkách nebude přistižen v následujících dvaceti čtyřiceti letech.“

Ukazují to zásahy proti Hizballáhu a aktuální izraelské pozemní operace na libanonském území u hranic s Izraelem: „Izraeli došla trpělivost s neustálým, téměř rok trvajícím ostřelováním izraelského území z Libanonu. Měl informace, že divize Radvan, která patří pod Hizballáh, se připravovala na podobný pozemní útok. Získali indicie, že když se Hizballáh dostal pod tlak po likvidaci Hasana Nasralláha a celé své velitelské struktury, může přijít. Protože je Izrael malý, nemá žádnou operační hloubku území a má malou populaci, tak si nemůže dovolit velké ztráty a musel zaútočit.“

Mikulecký to odmítl označit za preventivní úder, protože Izrael už skoro rok čelil ostřelování ze strany Hizballáhu a Charta OSN umožňuje napadenému vpádem na území nepřítele, aby těmto útokům zabránil.

Analytik přiznal, že nečekal, že konflikt bude tak dlouhý: „Kdyby mi to přišlo na mysl, tak bych věděl, jak velké utrpění to přinese všem lidem v regionu.“ Pro dlouhou dobu bojů má i vysvětlení: „Nejsou to problémy vojenské, jsou to problémy politické. Izrael potřebuje nějakou mezinárodní podporu. Když Benjamin Netanjahu bral ohledy na Spojené státy, brzdil izraelskou armádu.“

Zmínil, co bylo největší chybou: „V každém válečném konfliktu je třeba nejdřív odříznout logistiku nepřítele. Okamžitě se nabízelo obsazení Filadelfského koridoru, pásma podél hranice mezi Pásmem Gazy a Egyptem. Tunely pod koridorem proudili do Pásma Gazy teroristé, proudila tam munice, proudila tam výzbroj a ranění teroristé tudy zase proudili do Egypta a pak třeba na léčení do Turecka, jak nám bez skrupulí oznámil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.“

Analytik vysvětlil proč nebyl koridor obsazen : „Izraelská armáda to neudělala ne proto, že by na to neměla vojenskou sílu, že by to neplánovala, ale kvůli politickým omezením. Stejně tak už v prvních dnech byly zpravodajské informace o tom, kde jsou drženi rukojmí, ale protože byli drženi pod různými nemocnicemi, středisky humanitární pomoci, jak palestinští teroristé dělají, tak armáda nezasáhla. To je něco, co bude po konci války předmětem vyšetřování. Až se bude vyšetřovat 7. říjen, tak se budou určitě vyšetřovat i kroky, které se udělaly. Nemyslím si, že pro vládu Benjamina Netanjahua to bude extra hezké vysvědčení.“

Mikulecký přiznal, že neočekával, že se tak konflikt rozšíří a Izrael bude čelit i ostřelování ze strany jemenských šíitských Húsíů: „Na začátku mě to nenapadlo, nicméně logiku to dává. Libanonský Hizballáh, irácký Kaitáb Hizballáh, Hamás, což jsou všechno pobočky ajatolláhů z Teheránu. Asi se dalo očekávat, že Írán nakonec nasadí všechno, že dojde k přímé konfrontaci mezi Izraelem a Íránem, že Írán přistoupí k tomu, že svým jménem začne odpalovat ze svého území rakety na Izrael.

Další rozšíření konfliktu nečeká: „Pokud se budou všichni nadále se chovat tak, jak se chovají, tak se v tuhle chvíli nějakého většího rozšíření konfliktů, do kterého by byly zataženy další země regionu, neobávám. A byl bych moc rád, kdybych se v tomhle případě nespletl.“

Podle Mikuleckého teroristický útok ze 7. října zablokoval vznik samostatného palestinského státu: „Palestinci mohou v tuto chvíli zapomenout nějaké dvoustátní uspořádání. Izrael se poučil. Když dá Palestincům volnou ruku, aby si vládli sami, tak to dopadne špatně.“

Připomněl, k čemu vedlo jednostranné stažení z Pásma Gazy v roce 2005, které znamenalo, že tisíce Židů musely opustit osady, kde žily: „Přesto to Izrael udělal. Co za to dostal? Okamžitě vzápětí začaly z Pásma Gazy létat rakety na Izrael. V roce 2006 došlo k únosu izraelského tankisty Gilada Šalíta. Když se Izrael pokusil o jeho záchranu, souběžně Hizballáh z území Libanonu spustil a rozpoutal druhou libanonskou válku.“

Dvoustátní řešení je podle analytika nyní nepředstavitelné: „Pokud by Izrael na tento stupidní tlak ze Západu přistoupil, tak by odměnil teroristy za masakr ze 7. října.“