Francouzská jaderná karta je relevantní, říká česká diplomatka

Přenos z Bílého domu Stromšíkovou zaskočil: „V pátek nastala krize. Myslím si, že se nemusíme bát to takto pojmenovat, protože to já za svých 26 let v diplomacii skutečně nepamatuji. Nebyl to pěkný pohled.“

Přiznala, že z toho v Kremlu museli mít radost: „Při tom, co se v pátek odehrálo, prohrával Západ tím, že ukazoval svoji nejednotnost. Když jednáme ve shodě, jsme silnější vůči našim protivníkům a nepřátelům. A to se skutečně v pátek nepodařilo. Nicméně si myslím, že transatlantické společenství je nepochybně schopno ustát více než jeden velmi nepovedený mítink v Oválné pracovně.“

Podle ní se už křivka vývoje začala obracet: „Na neděli byla britským premiérem Keirem Starmerem svolána schůzka koalice zodpovědných států, abych použila termín našeho pana premiéra, které mohly do svých diskusí zahrnout i případné reperkurse pátečního konfrontačního jednání. Tam to už vypadá výrazně lépe.“

Stromšíková si je však vědoma posunu v amerických vyjádřeních, kdy Donald Trump mluví o tom, že Volodymyr Zelenskyj žene svět do třetí světové války: „V úvodní fázi po nástupu Donalda Trumpa bylo možno najít spoustu pozitivních bodů v tom, jak s rozvahou konzultoval evropské lídry včetně našeho premiéra. Ptal se, jak vidí situaci na Ukrajině. Pak došlo k telefonátu na přímé lince s Putinem, kde nevíme přesně, co zaznělo. Následně proběhla schůzka v Rijádu, kde byla prolomena diplomatická blokáda vůči Ruské federaci jako agresorovi. Od té doby se dějí poněkud znepokojivé věci.“

„Prvním výrazným případem bylo odchylné hlasování (v OSN) Ameriky od zbytku západního světa o ukrajinské rezoluci o míru na Ukrajině, který obsahoval označení Ruska jako agresora. To se Americe nelíbilo do té míry, že hlasovala proti rezoluci. Musíme si klást otázku, v čem tento posun tkví. Pakliže americké ucho začíná být otevřenější ruským pseudoargumentům a dezinformacím, tak to není dobré,“ uvedla diplomatka.

Vrchní ředitelka komentovala i opakovaná vyjádření prezidenta Emmanuela Macrona, který nabídl, že by francouzský jaderný štít mohl chránit Evropu. „To je zajímavý rozměr, který vnesl do diskuse. Dlouhodobě trochu trpím, když vidím, že nás Rusko bylo schopné masivně vydírat tím, že je jaderný stát. Vnést do diskuse tuto francouzskou kartu považuji za relevantní. Proč bychom my tady měli jenom sedět a říkat si: no dobře, jaderné velmoci Rusko a Spojené státy by si to měly vyříkat mezi sebou. Evropská unie má půl miliardy obyvatel, solidní ekonomickou i obrannou sílu. Proč by Francouzi neměli přijít a říct - my tady máme jaderné zbraně.“

Podle Stromšíkové by měl Bílý dům kladně zareagovat na evropskou iniciativu: „Věřím, že to budou reflektovat, protože teď se děje to, co po nás nějakou dobu žádali. V neděli jsem měla opravdu pocit, že Evropa je na nohou. Řeklo se zcela jasně, že naše obranyschopnost musí dostat koňskou injekci, jak finanční, tak ve zdrojích, abychom posílili jak vlastní obranyschopnost, tak abychom mohli pokračovat v podpoře Ukrajiny, která je potřeba.“

Jak bude vypadat zapojení Evropy a evropských zemí do případného dozírání na příměří, neuvedla: „Dnes večer odlétám do Londýna na návazné jednání politických ředitelů ve stejném složení, jako byla pozvánka pro premiéry včera, tak věřím, že se dozvíme více. Myslím si, že jakékoliv řešení pro Ukrajinu bude vyžadovat větší angažmá evropských zemí, které jsou ochotny se na trvalém, udržitelném a v maximální míře spravedlivém příměří a potom mírovém řešení podílet.“

Zmínila, že se podobně vyjádřil i premiér Petr Fiala.

Celý rozhovor si můžete přehrát v úvodu článku nebo podcastových aplikacích.