Článek
„Dovedu si představit, že k opuštění bojového stanoviště nebo techniky může dojít, když má voják obrovský strach, nemá dostatek informací, je zmatený a jediné, po čem touží, je zachránit si život. Proto opustí techniku, která stojí několik desítek milionů. V té chvíli pro něj má hodnotu jen holý život a ten si chce zachránit. Jedná pudově,“ uvedl Kříž.
Analytik: Rusko by mělo dostat nabídku uvolnění sankcí s jedinou podmínkou
Podle něj k tomu přispělo, že na Ukrajinu byli vysláni vojáci základní služby, kterým ani nebylo pořádně vysvětleno, proč je na Ukrajinu posílají. Na rozdíl od obránců jim tak chybí motivace: „Vlast je v přeneseném slova smyslu zvětšená rodina, jsou tam obrovská vnitřní pouta, při obraně vlastního území, vlastního města, vlastní rodiny je morálka na jiné úrovni než u útočníka.“
„Navíc nevíme, jakým způsobem byli připravováni. Jestli se jim nejdřív řeklo, že jdou na cvičení, a potom je poslali do útočné války, tak pak není divu, že je morálka nízká,“ řekl Kříž.
„Dřív se tomu říkalo politická příprava mužstva, dělají to pořád všechny armády. Pokud ta není dostatečná, voják se s úkolem neztotožní a pod vlivem okolností, stresu nebo únavy opustí techniku, protože není přesvědčený, že by stálo kvůli úkolu nasadit svůj život,“ vysvětlil psycholog.
Rozčarování oslabuje motivaci
Připomněl i situaci sovětských vojáků, kteří se účastnili invaze do ČSSR: „Vezměte, že v osmašedesátém hodně sovětských vojáků říkalo, že jim řekli, že je tady kontrarevoluce, že budou vítáni, a pak byli rozčarovaní, jak nebyli přijati. Poznali, že se jim lhalo.“
Na Ukrajině po nich navíc střílejí. „To pro ně musí být ještě větší rozčarování. Proto dojde rychle k deziluzi. Jejich velící důstojník jim říká, že jdou osvobozovat od fašismu, a oni vidí, že se tam samopalu chopí pomalu i babičky. To pro ně znamená, že úkol, který dostali, přestává platit,“ vysvětlil Kříž ztrátu motivace.
Jak jednat s uprchlíky? S respektem, jsou v útěkovém módu, říká psycholožka
Psycholog ale zdůraznil, že výpovědi zajatců pro ukrajinská média je potřeba brát s rezervou: „Pokud si chcete zachránit život, tak musíte s tím, kdo vás zajme, navázat co nejrychleji blízký vztah. Takže budete říkat, co chtějí.”
Válka jako počítačová hra
Jedním z nejčastějších záběrů z Ukrajiny jsou rozstřílené paneláky, přestože střílet po civilistech nebo do obytných čtvrtí je válečný zločin. „Nahrává k tomu dnešní styl sofistikovaných zbraní,“ vysvětlil Kříž.
„On už není takový rozdíl, jestli kouká do monitoru naváděcího systému, nebo doma hraje nějakou hru. Vypadá to úplně stejně. Válka je odlidštěná. On nevidí oběti a není s nimi v přímém fyzickém kontaktu. Zabít někoho tváří v tvář je obtížné, jak říkají všichni váleční veteráni. Rozhodně toho prvního. Zabíjení na dálku to může ulehčit – zadají souřadnice a zmáčknou knoflík. Ve válce je cílem, aby voják nepřemýšlel, aby plnil rozkazy,“ uvedl vojenský psycholog.
Boj prý usnadňuje, když voják střílí na nepřítele, který může zničit jeho jednotku nebo zlikvidovat jeho kamarády.
Správná míra agrese
Válka je intenzivním projevem agrese. „Do určité míry je agresivita podporována a je žádoucí, nemůže útočit voják, který je pacifista nebo nebude nabuzený,“ uvedl psycholog a dodal, kde je problém: „Teď je otázka, kde je ten strop, aby agresivita nepřerostla v nějaké válečné excesy a aby se neotočila proti vojákům z jeho jednotky a proti veliteli. Odjakživa všechny armády řešily, jak udržet disciplínu.“
POSLECHNĚTE SI DALŠÍ EPIZODY PODCASTU ZBYTEČNÁ VÁLKA:
Kříž uvedl, jak se to dělá: „Přišlo se na to, a začali s tím Francouzi už za první světové války, že si vojáci musejí odpočinout. Pokud nemají možnost si odpočinout, dochází k válečné únavě, dochází k tomu, že vojáci nerozlišují cíle a mohou páchat válečné zločiny. Voják žije jen v realitě tady a teď a neřeší, co bylo před tím a co bude potom.“
Válka mění psychiku všech
Dopady války jsou však značné nejen na ekonomiku: „Válka zcela zásadně mění psychiku nejen vojáků, ale všech. Psychika je extrémně zatížená, traumatizovaná. Nemáme na to vyrovnávací mechanismy. Mění se hodnotový systém.“
Zmínil, že válka bude mít dopady na společnost i po válce: „Jestliže je těch lidí hodně a jsou to chlapi v produktivním věku, tak to má obrovský vliv na sociální vazby, rozvoj alkoholismu a excesivní chování.“