Herec Jiří Dvořák: Jednou jsem před natáčením roztrhal smlouvu, kvůli tomu jsem nehrál v Četnických humoreskách

Když v dabingu Jiří Dvořák začínal, bylo ještě standardní, že se ve studiu scházeli všichni dabéři, jejichž herci byli zrovna na scéně. Občas prý docházelo k situacím, kdy se Dvořák musel přes své kolegy skoro dobývat k mikrofonu. V té době namluvil také postavu Bobbyho v divácky oblíbeném seriálu Dallas. To podle něj byla senzace, která pohltila velkou část národa.

Většina jeho rolí je poměrně obtížná. Lehké buď nedostává, nebo nepřijímá. Považuje to za velkou výzvu, ze které se člověk nejlépe učí.

Zároveň byly také časy, kdy se stávalo, že daboval v pěti nebo šesti studiích denně. „Teď zdaleka nedabuju tolik, kolik jsem daboval předtím,“ říká Dvořák.

Po nějaké době ho totiž přestala bavit kvantita i kvalita dabingu. Není to už takové, jaké to bývalo při jeho začátcích, kdy svou postavu vždy dobře znal. Už také odmítá namlouvat nekonečné seriály.

„Vždycky když mi volají, tak se ptám, jestli je to seriál a kolik má dílů,“ vysvětluje. Výjimku činí dlouhý seriál Hra o trůny, který ho naopak bavil.¨

Jedním z jeho nejvýraznějších dabingových počinů je pak agent 007. Daniela Craiga považuje za vynikajícího herce, který se dabuje s lehkostí.

Podle Dvořákových zkušeností je situace s platy v dabingu tristní. S honorářem byl nespokojený i před natáčením filmu Případ Salieri (1991), kdy dokonce před zraky produkční roztrhal smlouvu. „Pak celá republika hrála v Četnických humoreskách, ale já ne,“ směje se s odstupem.

Zatímco ceny za vše stoupají, v dabingu jsou honoráře podle Dvořáka spíše čím dál tím nižší. Přesto si populární herec a dabér myslí, že dabing má svoji budoucnost. Bude mít prý smysl do té doby, kdy bude stále potřeba lidský faktor. Budoucnost robotického dabingu si nedovede představit.

Na celý rozhovor se podívejte na videu, poslouchat můžete i v audio přehrávači v úvodu článku.