Čech putoval Afrikou ve stopách legendárních cestovatelů. Málem ho to stálo život

Pro cestovatele nešlo o první expedici, kterou ve stopách Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda podniknul. Před lety se společně s kamarádem Lukášem Sochou vydal napříč Asií, kde dokumentovali, jak se proměnila místa, jimiž české legendy v 60. letech minulého století projížděly. Nápad na obdobnou výpravu do Afriky pak podle Vaňourka inicioval sám Miroslav Zikmund, jenž poznamenal, že podobná cesta je už dnes neproveditelná. Vaňourek ho chtěl přesvědčit o opaku.

„Byl to v podstatě vzdor té cestovatelské legendě. Chtěl jsem dokázat něco, co tehdy dokázali i Hanzelka se Zikmundem,“ připouští Vaňourek v rozhovoru. „Pravdou je, že kluci cestovali ještě za dob kolonií. Sám pan Zikmund říkal, že zatímco oni potřebovali jedno povolení na 10 tisíc kilometrů, my budeme potřebovat 10 tisíc povolení na jeden kilometr,“ usmívá se cestovatel.

Že bude právě byrokracie jednou z hlavních překážek, se jasně ukázalo v době covidu, kdy Expedice Z101, pojmenovaná na počest 101. narozenin Miroslava Zikmunda, startovala. „V Africe je navíc nestabilní politická situace, ozbrojené konflikty vznikají a zase zanikají bez udání příčiny a jsou tam denním chlebem,“ konstatuje Vaňourek.

Obojí začátek výpravy, jež započala roku 2021, zkomplikovalo. „Třeba v Tunisku jsme potřebovali povolení i na to, abychom přejeli z pouště do města a pak zase k moři. I z toho důvodu jsme věděli, že nedodržíme náš stanovený harmonogram. Afrika prostě nejde naplánovat, protože Afrika plánuje za vás,“ míní Vaňourek, jehož původním cílem bylo realizovat i další etapu první expedice Hanzelky a Zikmunda a z JAR přejet lodí do Argentiny. K tomu vlivem zpoždění a dalších geopolitických událostí, které výrazně zdražily cenu námořní dopravy, nakonec nedošlo.

Na cestu vyrazil Vaňourek s dalšími členy expedice ve speciálně upraveném terénním vozidle nazvaném George – to podle Jiřího Hanzelky. Trasa vedla z Tuniska přes Egypt a dále skrze severní část subsaharské Afriky. Právě tato etapa se nakonec nejvíc protáhla kvůli konfliktu, který propuknul v Súdánu.

„Všichni odborníci říkali, že se Súdan nachází v nejstabilnějším období za posledních 20 let a za několik měsíců se v něm konají demokratické volby. Pak přejedete Nil, dorazíte do Chartúmu a uskuteční se nejprve neúspěšný pokus o převrat a o měsíc později už úspěšný,“ vzpomíná Vaňourek, který se nakonec v africké zemi zaseknul na dlouhé týdny.

„Začalo to nabírat naprosto nepředvídatelný spád, který změnil i směřování Expedice Z101. Nic nefungovalo, odstřihnul se internet, začalo se střílet do civilistů. Den po dni jsem čekal, co se bude dít,“ konstatuje cestovatel, který během pobytu v Súdánu zažil velmi nepříjemné situace.

Nejprve onemocněl malárií, k té se mu později přidal i covid. V tu chvíli přemýšlel, že expedici zabalí. To však byla jen špička ledovce. Na ulici po něm stříleli ozbrojenci, kulkám se Vaňourek naštěstí stačil vyhnout, odnesla to jen igelitová taška s nákupem. „To už jsem si opravdu říkal, že je čas zmizet,“ vzpomíná.

Z Chartúmu při částečném zklidnění konfliktu skutečně odjel směrem na sever, dostal se však do oblasti pašeráků, a nakonec skončil za mřížemi. Konfliktům pak cestovatel neunikl ani ve chvíli, kdy se mu podařilo Súdán opustit. I proto expedici několikrát přerušil a letěl nabrat síly zpět do Česka. Z původní trasy se pak také odklonil směrem na exotické a idylické Seychely.

„Prakticky pořád mi v hlavě zněla slova Miroslava Zikmunda, že ta cesta už dnes nepůjde podniknout,“ tvrdí Vaňourek, který své africké dobrodružství završil letos v květnu. Optimismus ho ovšem neopouští, naopak se touží vrátit do JAR, kde má zaparkovaný svůj expediční vůz. S ním chce vyrazit podél západního pobřeží zpět na sever.

Za tři roky poznal Vaňourek Afriku poměrně zevrubně. Z této pozice tvrdí, že ke kontinentu lidé ze Západu často přistupují s předsudky.

„Nedokážeme ocenit kulturní rozdíly. Vždy jsme do Afriky vstupovali, abychom tamním lidem ukázali, co dělají špatně, a že to mají dělat jako my. Týká se to náboženství, kolonií, kapitalismu, demokracie… Nikdo se nezamyslel nad tím, co chce doopravdy Afrika a že funguje na úplně jiném principu,“ vysvětluje cestovatel.

„Chybí nám porozumění,“ dodává Vaňourek s tím, že naše evropské hodnoty a vzorce chování nelze přenést třeba na africký venkov, kde je život diametrálně odlišný.

VŠECHNY DÍLY PODCASTU SLEPÁ MAPA NAJDETE ZDE

Jak složité je naplánovat takto rozsáhlou expedici? Jak jí musí být uzpůsoben vůz? K čemu přesně došlo v Súdánu a jaké bylo sledovat tamní konflikt z bezprostřední blízkosti? V čem pomáhalo zmínit jména Hanzelky a Zikmunda? Jak se Afrika od dob legendárních cestovatelů proměnila a kolik sil zbývá Vaňourkovi na další putování? Nejen to se dozvíte v kompletním hodinovém rozhovoru, tento článek slouží pouze jako výtah vybraných témat. Na interview se můžete podívat na videu, případně si jej pustit v audiopřehrávači v úvodu článku.

Baví vás cestovatelské příběhy a rozhovory? Máte k nim nějaké připomínky, výtky či pochvaly? Dejte nám vědět na adresu michael.svarc@novinky.cz a do předmětu uveďte „Slepá mapa“.