Že za komunistů bylo líp? Sázka na nostalgii, data hovoří jasně

V samotné prezentaci, která připomíná dávné doby i po grafické stránce, se autor snaží navodit nostalgickou atmosféru. Tak nějak spoléhá na to, že lidé si 35 let po revoluci pamatují ze života v tehdejším socialistickém Československu jen to dobré. A to je přirozené. Mozek totiž vytěsňuje nepříjemné vzpomínky, naopak upřednostňuje ty hezké, což ve výsledku notně zkresluje realitu. Dalším důvodem je i fakt, že lidé byli o desítky let mladší. A na mládí se vzpomíná krásně.

Samotný e-mail vyzývá mimo jiné k tomu, aby „padesátníci konečně začali říkat dětem a vnukům pravdu“. V rámci dnešního dílu jsme si tak pár výroků vytáhli stranou, abyste věděli, co odpovědět na tu známou frázi o zářné rudé minulosti. A pokud si myslíte, že jí věří jen pár zarytých komunistů, kterým minulý režim hrál do karet, pak jste na omylu. Z průzkumu, který si v roce 2019 nechal zpracovat projekt Paměť národa u společnosti NSM Market Research, totiž vyšlo najevo, že zhruba třetina lidí nad 40 let věří, že za socialismu bylo lépe.

V e-mailu autor samozřejmě hojně využívá kritiky kapitalismu, svoje tvrzení schovává do rádoby řečnických otázek. Pro představu se ptá třeba takhle: Kdo zajistil opravdu bezplatné školství na všech stupních? Kdo zajistil levné spojení do každé vesnice od rána do půlnoci? Kdo zajistil, že všichni cikáni museli chodit do zaměstnání?

Podobných otázek, někdy hodně a jindy ještě víc zvláštních, je na 24 stránkách prezentace celá řada. Nechybí ani množství doprovodného grafického materiálu. V dnešním díle Řetězáku jsme stručně rozebrali otázku bezplatného školství, srovnání a přepočet cen zboží, dostupnosti bydlení či (ne)výhody kolektivizace zemědělství.

Pokud je řeč o bezplatném školství, pak je na místě uvědomit si, že veřejné školství v České republice není postaveno na školném. Sluší se ale doplnit, že jen málokterá služba je bezplatná. Zejména pokud jde o službu státní. Jestliže není školství hrazeno školným, je hrazeno z rozpočtu ministerstva školství. A kde se berou peníze v rozpočtu? Z daní. A ty platí kdo? Občané. A tak to bylo i za komunistů.

Že autor prezentace mluví o školném, je zřejmě tím, že samotná prezentace vznikla zhruba před pěti lety, kdy téma školného bylo v Česku politickým tématem.

Samotné přepočítávání cen je potom drtivou prohrou socialismu. Jak loni v listopadu vyplynulo z analýzy Hospodářské komory, mzdy jsou v současnosti zhruba čtrnáctkrát vyšší, zatímco ceny jsou ve srovnání s rokem 1989 sedminásobné. Průměrná mzda v roce 1989? 3170 Kčs. Průměrná mzda v loňském roce? 43 341 Kč.

Už z dálky je slyšet následující námitka: „A kolik z nás na tu průměrnou mzdu dosáhne?!“ Odpověď je, že přibližně třetina. V tuto chvíli přichází na scénu medián mezd, tedy hranice, která dělí mzdy v ČR na polovinu. Ten v roce 2023 činil 39 685 Kč. Přesně polovina lidí má méně, přesně polovina víc.

Pokud se někdo pustí do přepočítávání cen, tak zjistí, že drtivá většina zboží je dnes levnější. Ať už jde o potraviny, elektroniku, oblečení nebo třeba rum. Dražší jsou dnes některé služby, třeba kino nebo kadeřník či energie.

Jak to bylo s kolektivizací zemědělství a souzením desítek tisíc soukromých zemědělců? Je dostupnost bydlení pouze problémem dneška? I na to odpovídá dnešní díl.

Shrnutí je poměrně snadné. Pokud se někomu za socialismu žilo lépe, je to jistě možné. Pamatujete si zelináře, řezníky či veksláky? Stejně tak je nesporné, že dnešní doba má svoje negativa. Není však možné argumentovat tím, že bylo levněji, připisovat komunistům a socialistickému zřízení neexistující zásluhy a vyžívat se ve zkreslené nostalgii.

Podívejte se na druhý díl Řetězáku, stručného průvodce světem nepravd nejen z řetězových e-mailů. Najdete nás i v podcastových aplikacích.

Pořad vychází ve spolupráci se skupinou Českých elfů, kteří bojují proti dezinformacím. Využita byla databáze řetězových e-mailů Eldariel, můžete do ní sami nahlédnout na webu Českých elfů.