Článek
Zmiňovaný článek pochází z českého webu AC24 a přichází s tvrzením, že v Arktidě přibývá mořského ledu. Tvrdí, že minimální rozloha arktického ledu v roce 2024 byla o 26 % větší než v roce 2012. U tvrzení se web opírá o údajného „klimatického realistu“ Tonyho Hellera. Jde o známého skeptika, který se podobným senzacím rád věnuje.
Pro doložení svého tvrzení Heller poukázal na data amerického Národního datového centra pro sníh a led a porovnával rozlohu arktického ledu z 16. září 2012 se stavem 7. září 2024. Výsledkem je nárůst přibližně o 26 % ve prospěch roku 2024. Článek, který se hojně sdílel na sociálních sítích, pak na základě tohoto údaje tvrdí, že se vlastně nic neděje a ledu přibývá. Kde je tedy zakopaný pes, když čísla v článku jsou fakticky pravdivá?
Dlouhodobá měření jednoznačně ukazují, že rozloha arktického mořského ledu setrvale klesá. Satelitní data NSIDC od roku 1979 odhalují jasný sestupný trend v rozsahu mořského ledu. Z výše uvedených údajů je zřejmé, že jednorázové srovnání dvou let 2012 a 2024 samo o sobě neříká nic o dlouhodobém vývoji – rok 2012 byl výjimečně extrémní pokles, po němž následoval částečný návrat k hodnotám „blízkým“ čáře dlouhodobého trendu.
Aktuální hodnoty jsou výrazně nižší než v 80. a 90. letech. Například průměrná minimální rozloha v letech 1979–2000 byla přibližně 6,7 milionu km², takže minimum roku 2012, kdy rozloha ledu činila 3,4 milionu km², představovalo zhruba polovinu historického průměru.
Tato manipulativní technika různých výtečníků má dokonce vlastní označení. Anglicky se jí říká cherry picking, zkrátka vyzobávání.
Představte si, že máte v roce 2010 na bankovním účtu milion korun, v roce 2015 už máte jenom 100 tisíc a vloni to bylo 250 tisíc. A teď vám někdo bude tvrdit, že vlastně bohatnete, protože 250 tisíc je víc než 100 tisíc. O tom, že jste měli kdysi milion, už vám jaksi neřekne.
V praxi pak stačí vytrhnout z kontextu i nějaký ten šokující titulek a nesmysl se může vesele šířit internetem. Na dlouhodobý trend už se podívá málokdo. Zprávy, které jakkoli pracují s tvrzením, že globální oteplování neexistuje a „v Arktidě led naopak přibývá“, neodpovídají realitě dlouhodobých dat – správné je, že Arktida ztrácí led v rozsahu i objemu v důsledku oteplování, i když mezi jednotlivými lety dochází k přirozeným výkyvům.
Dokazují to i vědecké výpočty ještě mnohem delšího období. Podle zprávy Národního úřadu pro oceán a atmosféru z roku 2017 je dnešní rozsah ledu nejnižší za nejméně 1 500 let a výrazně vybočuje z přirozené variability.
Vědcům se důvěřuje
Popírání klimatické změny je ignorováním vědeckých důkazů, které nakonec brání střízlivému řešení problémů, se kterými se musí naše planeta potýkat. Nakonec pouze vede na sociálních sítích ke kulturním válkám skrze hádky o malichernosti, jako jsou třeba papírová brčka. Uvnitř antisystémových komunit to pak vře v boji proti mainstreamu zpochybňováním jakékoli regulérní a podložené vědecké práce.
Tato krize důvěry ve vědce a vědecké instituce, o které se začalo mluvit během covidu, naštěstí u širší veřejnosti neplatí. Jak ukázal mezinárodní průzkum, který se konal v 68 zemích po celém světě včetně Česka, většina lidí vědkyním a vědcům důvěřuje. Vnímá je jako kvalifikované a čestné.
Dezinformační bramboračka. Ve Kbelích prý na zbabělé vedení ČR čeká vládní speciál s plnou nádrží

Na druhou stranu, jak uvádí bývalý meteorolog NASA James Marshall Shepherd v rozhovoru pro magazín Univerzity Yale, důvěra ve vědce a vědecké instituce je „v některých komunitách na nejnižší úrovni“, co kdy byla.
Na závěr doplňme, že web AC24 byl mezi weby, které vypnuli čeští provozovatelé internetové infrastruktury po výzvě vojenského zpravodajství, protože mohly způsobit potenciální ohrožení bezpečnosti státu. Firma AC24 v rozporu se zákonem nezveřejňuje účetní závěrky. Jak upozornil server Seznam Zprávy, v roce 2019 měla firma obrat přes dva miliony korun. Zdá se, že pro provozovatele webu Ondřeje Geršla může jít zejména o lukrativní výdělek.
Moderátor Tony Havlík (segment) věnuje pozornost tématům, která se objevují v řetězových mailech a temných zákoutích internetu. Nový díl vychází vždy před víkendem, kdy nejčastěji dochází k výměnám názorů v rámci celých rodin a generací. Argumenty jsou naservírované ve stručné a srozumitelné formě.
Odebírejte Řetězák také v podcastových aplikacích, zapněte si upozornění a žádný díl vám neuteče. Poslechněte si také naše další podcasty: