Zbavilo se Česko závislosti na ruském plynu? Realita je složitější

Petr Fiala se snaží od začátku války na Ukrajině vystupovat jako státník, který zajistil energetickou bezpečnost a zbavil Česko závislosti na ruském plynu. Opakovaně prohlašoval, že jeho vláda podnikla zásadní kroky k energetické nezávislosti a že díky diverzifikaci dodávek už nejsme odkázáni na ruský plyn.

Zatímco premiér v prosinci 2023 prezentoval grafiku o nezávislosti na ruských dodávkách, v praxi byl plyn z Ruska stále dominantním zdrojem energie v České republice.

Ve stejné době se totiž podle čísel NET4GAS 4,5krát zvedly dodávky plynu ze Slovenska, které odebírá plyn z drtivé většiny z Ruska. Tyto dodávky ze Slovenska činily v té době 59 procent ze všech dodávek do Česka. V zimě 2024 už to bylo 95 procent.

Premiérova slova tak narážejí na tvrdá data, která ukazují, že jeho tvrzení o odstřižení od ruského plynu není tak jednoznačné, jak se snaží prezentovat. Zatímco vláda skutečně vybudovala alternativní cesty pro dovoz plynu, samotný trh rozhodl jinak.

Obchodníci, kteří se řídí tržní logikou a cenou, začali dávat přednost plynu přicházejícímu ze Slovenska. Byl dostupnější a levnější než zkapalněný plyn dovážený přes terminály na Západě.

Na konci roku 2024 už ruský plyn dominoval českým dodávkám téměř ve stejném rozsahu jako před válkou. Jak vyplývá z dat Českého statistického úřadu, v období od března 2022 do konce října 2024 Česko dovezlo z Ruska zhruba 5,9 milionu tun zemního plynu za 191,8 miliardy korun, o 70 miliard korun více než za stejné období před válkou.

A kam jdou peníze za plyn? Do podpory ruské agrese na Ukrajině. Podle zprávy Centra pro studium demokracie a Střediska pro výzkum energií a čistého vzduchu dalo Česko Rusku za plyn a ropu pětkrát více než na pomoc Ukrajině.

Může za to například tranzitní poplatek, který od podzimu 2022 až doposud Česko muselo platit Německu za přeshraniční pohyb zemního plynu. V době energetické krize Německo totiž nakoupilo plyn za extrémně vysoké ceny a uložilo ho do zásobníků i pro další země. Když ceny klesly, chtěli dorovnat ztrátu právě tímto poplatkem.

Na konci loňského roku Německo tuto přirážku zrušilo, což by mohlo snížit náklady na dovoz plynu o sedm procent.

Problémem zůstává také fakt, že obchodování na evropském trhu se zemním plynem je anonymizované, což komplikuje identifikaci původu plynu. Plyn se totiž obchoduje na různých burzách. To vede k situaci, kdy kupující nemohou snadno zjistit, zda náhodou nenakupují ruský plyn.

Skoro to vypadá, že jde o typické slovíčkaření. Jenomže s celou pravdou ven nejdou ani Fialovi kritici.

Andrej Babiš (ANO) již dříve upozorňoval na důležitost ruského plynu pro Česko. V dubnu 2022 v rozhovoru pro Novinky uvedl, že země je na těchto dodávkách plně závislá a jejich přerušení by podle něj vedlo k bankrotu.

Podle Asociace soukromého zemědělství hlavně proto, že nejziskovější část byznysu Agrofertu stojí a padá na dostupném a levném plynu právě z Ruska.

Vládní politiku k ruskému plynu kritizuje i předseda strany PRO Jindřich Rajchl. Podle něj se vláda snaží vytvářet falešnou realitu, zatímco skutečnost je naprosto opačná. Celé téma ale obestřel ruskou propagandou, když řekl, že „nebýt ruského plynu, tak tu tuhle zimu jednoduše umrzneme“.

Tématu katastrofických scénářů se chytly samozřejmě i dezinformační weby. Například server cz24.news uvedl, že pokud se odřízneme od ruského plynu, čeká nás kolaps a zemřeme hlady.

Jeden z klíčových problémů spočívá v tom, že ruský plyn byl vždy ekonomicky výhodnější než jeho západní alternativa. To potvrzuje i šéf Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor, který uvedl, že „pokud je ruský plyn přes 50 let na nejlevnějším konci spektra nabídky, je jasné, že odpoutání od něj posouvá ceny nahoru“.

Ruský plyn se dál do Evropy dostává skrz plynovod TurkStream, který vede z Ruska přes Černé moře do Turecka a dále na Balkán a končí hlavně v Maďarsku a na Slovensku.

Fialova vláda i opozice jednoduše využívají realitu podle svých potřeb. Vláda tvrdí, že jsme se zbavili ruského plynu, ale reálně jsme Rusku dali víc peněz než před válkou. Opozice zase tvrdí, že jsme na něm stále stoprocentně závislí, což už dnes neplatí, protože máme alternativy, které před válkou neexistovaly.

Celý díl Řetězáku s podrobným vysvětlením si můžete přehrát v úvodu článku nebo podcastových aplikacích.