Výkřiky o zotročování skrze digitální platby? Zrušení hotovosti přitom není na programu

Pojďme si nejdřív rozebrat jeden facebookový příspěvek. Sdílený je každý den, celkem už 37tisíckrát. A šíří se v různých podobách. Píší se v něm důvody, proč bychom všude měli platit v hotovosti, a ne kartou.

„Jdu do restaurace a zaplatím jí (tisícovkou) večeři. Majitel restaurace tu bankovku pak použije k zaplacení prádelny. Majitel prádelny tu bankovku pak použije k zaplacení holiče. Holič tu bankovku potom použije na nákupy. Po neomezeném počtu zaplacení to zůstane stále tisícikorunová bankovka, která každému, kdo ji k placení použil, splnila jeho účel,“ píše se mimo jiné v příspěvku.

Na druhou stranu z digitálně utracené tisícovky má po 20 transakcích zůstat pouze 300 korun kvůli bankovním poplatkům. Spousta komentářů a souhlasného sdílení dělá dojem, že se popisovaného příběhu bojí desetitisíce Čechů.

Nebudeme se ani pozastavovat nad tím, že v tomto scénáři zřejmě nikdo není zvyklý tisícikorunu v hotovosti jakkoli danit. Pravda je mnohem složitější a příspěvek manipulativní.

Podle analýzy serveru CzechCrunch činí v průměru poplatek bance za transakci 0,45 procenta. Obchodník platí ještě karetní asociaci, což je v průměru 0,2 procenta. Záleží na terminálu obchodníka a jeho podmínkách, jestli mu zákazník platí kreditní, nebo debetní kartou, firemní, nebo spotřebitelskou, jestli byla vydána v Evropské unii, nebo jinde a jaká je průměrná platba na terminálu: pokud je vyšší, je poplatek nižší, a naopak. Čím větší obrat obchodníka, tím menší poplatek. Zmíněný facebookový příspěvek přitom avizuje 3 % poplatků bance.

Co už také autoři příspěvku nezmínili, je to, že operace s hotovostí nejsou zdarma. Ať se jedná o náklady na evidenci peněz v hotovosti, odvody do banky, na pojištění, případnou nutnost pořízení trezoru, nehledě na menší bezpečnost před zloději. Jak navíc vyplývá z dat společnosti Mastercard, obchodníci vydělávají o 12–18 % víc, pokud přijímají karty.

Často se v souvislosti s údajným digitálním zotročením objevují zmínky právě o platbách kartou. Třeba Belgie zavedla povinnost přijímat bezhotovostní platby – nejen kartou, ale třeba i QR kódem, tedy obyčejným převodem peněz na účet, který už celá řada bank zprostředkuje okamžitě. Jak uvádí sever Politico, neznamená to zrušení hotovostních plateb, protože obchodníci mají povinnost přijímat i papírové peníze.

Odpůrci bezhotovostní platby argumentují třeba větou: Jak zaplatíme, když nepůjde internet? Bezhotovostní platby ale fungují i off-line a jednoduše si umí peníze strhnout z účtu později.

Na sociálních sítích tyto neověřené příspěvky kombinují bezhotovostní placení, které běžně známe třeba ze supermarketu, s digitální měnou centrálních bank (CBDC - Central Bank Digital Currencies), která ale u nás v Česku neexistuje. Jaký je mezi CBDC a bezhotovostní platbou rozdíl?

Zatímco bezhotovostní transakce je způsob platby, digitální měna CBDC je typem peněz. A právě tyto čtyři písmena jsou velkých strašákem na Facebooku a v řetězácích.

Objevují se třeba zprávy o tom, že systém bude detekovat, zda je platba „politicky přípustná“, v čemž se má údajně vyhodnocovat třeba postoj ke Green Dealu nebo účast na demonstraci…, a že se to už vlastně neodvratně blíží. Přesně tohle hlásala ekonomka Markéta Šichtařová ve svém videu. A informace se vesele šíří dál.

A definice CBDC? Podle České národní banky jsou to digitální peníze, které představují přímou pohledávku držitele vůči centrální bance, a využít je je možné nejen jako prostředek směny – k placení –, ale i jako uchovatele hodnoty – ke spoření.

Význam hotovosti totiž postupně klesá a centrální banky nechtějí, aby kontrolu nad penězi převzaly velké technologické firmy. Zjednodušeně to tedy znamená, že by tuto měnu mohli občané používat plnohodnotně namísto papírové hotovosti, měla by být bezpečnější a rychlejší při platbách doma i do zahraničí. Nebylo by nutné používat banku jako prostředníka a byla by anonymní podobně jako hotovost či kryptoměny.

Podle databáze Atlantic Council tři země tento program spustily (Jamajka, Bahamy, Nigérie) a 36 jich je v pilotním programu. Podle informací Evropské centrální banky z října 2023 sice začala přípravná fáze digitálního eura, ale ta má trvat do listopadu 2025, a teprve po ní se bude rozhodovat, jestli tuhle formu plateb vůbec budou zavádět. A pokud ano, ještě se o tom bude dlouze debatovat a rozhodně to nepřijde v blízké době.

Důležitá informace na konec. Pokud chcete platit v hotovosti, můžete. Pokud chcete platit kartou, telefonem, hodinkami či prstenem, taky můžete. Stejně tak si obchodník může určit, jestli takové platby bude přijímat. A zákazník se zase může rozhodnout, zda u obchodníka nakoupí. Tak to prostě je. Svoboda volby, kterou nám nikdo nebere, ačkoliv to podle katastrofických příspěvků na sociálních sítích může vypadat jinak.