Od ukradených voleb k třetí světové. Trumpovi se teorie hlubokého státu hodí před volbami do krámu

Teorii Deep statu použil Donald Trump už po prezidentských volbách v roce 2016. Přišel s myšlenkou, že ve vládní byrokracii je zakořeněný „hluboký stát“, soustředěný na americkém ministerstvu spravedlnosti, který prý aktivně, ale neúspěšně pracoval na jeho porážce ve volbách. Republikánský kandidát opakovaně slíbil, že Deep state odstaví. Podle analýzy amerického protikorupčního uskupení Crew to jen od ledna do dubna letošního roku zmínil na své oblíbené sociální síti Truth 56krát.

Deep state má být síť institucí a nikým nevolených úředníků, kteří se snaží tajně ovládat americké vlády i Bílý dům. Skryté elity schované ve složitém státním aparátu, které diktují armádní rozhodnutí, obchodní politiku a jednoduše řečeno vládnou celé Americe, za to nenesou ale žádnou politickou odpovědnost. Ve své podstatě jde o jakousi nedůvěru ve stát a systém jako takový.

Podle divokých konspiračních teorií, které se šíří i v Česku, může Deep state za třetí světovou válku, 11. září 2001, ovládá prezidenta Bidena nebo falšuje volby. Podle jedné z nich stojí Deep state také za tím, že ještě nebyla ukončena válka na Ukrajině.

Za těmito tvrzeními stojí i QAnon – soubor konspiračních teorií, které mimo jiné tvrdí, že existuje tajný spolek satanistických pedofilů. Tato skupina je podle nich napojena právě na Deep state. Mnoho výtržníků, kteří se v lednu 2021 účastnili útoku na americký Kapitol, věří právě QAnonu. V kombinaci s tím, že tito lidé neuvěřili ani v legitimitu výsledků voleb v roce 2020, a dodnes je popírají, jde o symbol toho, kam až se může posunout důvěra v některé dezinformace.

Sám Trump nemá tak vyostřenou rétoriku. Mluví o Deep statu jako o stínové skupině mocných byrokratů a úředníků, kteří mají obrovský vliv na vládní politiku bez ohledu na zvolenou administrativu. Nedůvěra ve stát a systém mu slouží jako dobrý politický nástroj. Podle průzkumů totiž více než 40 procent Američanů věří v existenci „hlubokého státu“ a 60 procent z nich jsou příznivci republikánů.

Během prezidentských voleb v USA v roce 2016 vyšetřovala FBI možné zapojení Ruska do kampaně Donalda Trumpa. Trump toto vyšetřování označoval za součást spiknutí Deep statu uvnitř ministerstva spravedlnosti a FBI, které se snaží podkopat jeho úsilí stát se hlavou státu.

V roce 2019 byl prozkoumán původ a postup těchto vyšetřování. Závěrečná zpráva z roku 2023 kritizovala FBI za nedostatky, ale nenašla důkazy o politicky motivovaném spiknutí proti Trumpovi, což dále prohloubilo střet mezi Trumpovou rétorikou o Deep statu a výsledky oficiálních vyšetřování.

Na zajímavý paradox upozornil deník New York Times. Poukázal totiž na to, že sám Trump se po několika přežitých pokusech o atentát spoléhá na ty stejné tajné služby, na které v minulosti útočil jako na součást nepřátelského „hlubokého státu“. Na to, jak Trump o FBI mluvil ještě před rokem a půl se můžete podívat v dnešním díle v čase 6:07.

Většina tvrzení o Deep statu je založena na nepřímých důkazech a spekulacích. Odborníci argumentují tím, že v transparentním systému Spojených států taková skrytá mocenská struktura neexistuje a že podobné teorie slouží spíše k delegitimizaci státního zřízení.

Například odpůrce teorie Deep statu Jon D. Michaels, který je profesorem práva na Kalifornské univerzitě, pro americký časopis Foreign Affairs řekl, že „koncept hlubokého státu je cenný ve svém původním kontextu, při studiu rozvojových zemí, jako je Egypt, Pákistán nebo Turecko, kde je už od 90. let známé a důkazy potvrzené, že stínové elity mají hlavní slovo ve vojenských a vládních ministerstvech“.

Podle konspiračních teorií jde Deep state Trumpovi po krku, protože chce špičky úřadů a institucí nahradit jinými lidmi. Údajným důkazem mají být například zmiňované atentáty na Trumpa.

Je však nutné si všimnout jedné důležité věci - samotný Trump tento postoj dnes ve svých veřejných vystoupeních nešíří. Jde o dílo dezinformátorů, kteří téma hrotí do extrému a v rámci těchto ostrých vyjádření šíří především svoji vlastní agendu. Jako například konspirátor a usvědčený lhář Alex Jones.