Loutkář, nebo filantrop? O miliardáři Sorosovi mají konspirátoři jasno

George Soros se narodil v roce 1930 v Budapešti v židovské rodině. Po válce, v roce 1947, se mu podařilo emigrovat do Anglie, kde pracoval na různých pozicích, třeba na železnici nebo jako číšník, než se dostal na London School of Economics. Právě v této době ho ovlivnilo dílo rakouského filozofa Karla Poppera a jeho myšlenky o otevřené společnosti.

Začal pracovat v investiční bance v Londýně a později se přestěhoval do Spojených států, kde pokračoval v kariéře na Wall Street. Tam působil jako analytik, stal se uznávaným makléřem a v roce 1969 založil investiční Quantum Fund, který z něj díky chytrým strategiím udělal miliardáře.

Začal vznikat kult o Sorosovi jako neomylném investorovi, kterému se daří dobře načasované predikce přetvořit na miliony. Ještě v 80. letech se Soros rozhodl upnout své síly do filantropie. K ní měl prý sklony už od malička. „Od dětství jsem měl dost silné mesiášské fantazie a cítil jsem, že je musím ovládat, jinak by mě mohly dostat do problémů,“ napsal ve své knize.

Jeho nadace Open Society Foundations působí ve více než 120 zemích světa a od roku 1984 rozdala přes 32 miliard dolarů. Po rozpadu Sovětského svazu investoval miliardy dolarů do podpory vzdělávání a občanské společnosti v postkomunistických zemích. V Česku prostřednictvím Romského vzdělávacího fondu dává peníze na stipendia romským studentům a v minulosti finančně podpořil Nadaci Charty 77 ve Stockholmu.

Kritici ale tvrdí, že se tímto snaží zakrýt svoji kdysi agresivní strategii investování. On sám to odmítl. „Nedělám svou filantropickou práci z jakéhokoli druhu viny nebo z jakékoli potřeby vytvářet dobré vztahy s veřejností. Dělám to, protože si to můžu dovolit a věřím v to,“ řekl.

V posledních letech zasahuje i do politiky. V roce 2003 založil think-tank Center of American Progress a byl kritikem prezidenta George Bushe. Finančně podporoval organizace, které se snažily zabránit jeho znovuzvolení v roce 2004. O čtyři roky později finančními prostředky podpořil kampaň Baracka Obamy.

Napojení na politický svět je u nevolených miliardářů vždycky kontroverzní – stačí se podívat do současné Ameriky, kde se přízní a pomocí zvolenému Donaldu Trumpovi netají aktuálně nejbohatší člověk světa Elon Musk. Ten Sorose přirovnal k židovskému „superpadouchovi“, který nenávidí svět, protože se snaží změnit demografické složení Evropy.

Kritika se rozšířila i do Evropy, kde Soros podporoval setrvání Velké Británie v EU a jeho nadace Open Society Foundations financovala kampaně a organizace, které se snažily zabránit brexitu. Tato podpora vyvolala ostrou kritiku od zastánců brexitu, kteří ho obviňovali z vměšování do britské politiky.

Soros má být podle konspiračních teorií „loutkář“, který tajně ovládá světové události a je napojen na deep state. Ten jsme probrali v jednom z minulých dílů Řetězáku. Často je označován za symbol globalismu. Podpora otevřených hranic, mezinárodních institucí, jako je OSN nebo EU, a klimatických iniciativ je interpretována jako snaha o oslabení národních států a vytvoření centralizované globální vlády.

Před pěti lety, po protivládních demonstracích proti tehdejšímu premiérovi Andreji Babišovi, ale i proti vládě na Slovensku a v Maďarsku, si každý pátý Čech nad 55 let myslel, že je financuje právě George Soros. Na dezinformačním webu Aeronet v roce 2018 zase psali, že filantrop stál za podporou protikandidátů Miloše Zemana.

Když si k tomuto připojíme fakt, že se Soros v posledních letech opakovaně vyjadřoval kriticky k ruskému režimu, zejména k politice a vlivu Vladimira Putina, dostává přirozeně negativní ohlasy i od ruské propagandistické mašiny.

Miliardář měl podle konspirátorů stát také za masovou migrací, covidem-19, agendou globálního oteplování, financováním ANTIFY nebo manipulací voleb po celém světě. Všechny tyto informace spojuje jedna věc: Nepředkládají příliš důvěryhodných důkazů.

Sorosova postava se stala symbolem společenské polarizace. Ta vedla i k násilným činům - v roce 2018 mu jeden z odpůrců poslal podomácku vyrobenou bombu a konspirační teorie o něm inspirovaly střelce, který zavraždil 11 lidí v synagoze v americkém Pittsburghu. Střelec věřil, že Soros plánuje „genocidu bílých“ a že je součástí plánu nahrazování bělochů přistěhovalci.

Je legitimní diskutovat o roli velkého soukromého kapitálu v demokratické politice i kritizovat konkrétní Sorosovy aktivity. Zároveň je ale důležité nepodléhat konspiračním teoriím a antisemitským stereotypům, které se kolem jeho osoby vytvořily.

Na celý díl se podívejte na videu, poslouchat můžete i v přehrávači a v podcastových aplikacích.