Dezinformační bramboračka. Ve Kbelích prý na zbabělé vedení ČR čeká vládní speciál s plnou nádrží

Ze všeho nejdřív se podívejme na zdroje těchto informací. Příspěvky se objevují jednak ve facebookové skupině „Přátelé Ruska v České republice“, potažmo jako příloha řetězových mailů, což vyplývá z databáze Českých elfů, kterou mají Novinky k dispozici.

V příspěvku neznámý autor tvrdí, že „vrcholným představitelům ozbrojených sil Česka měl být přidělen vlastní specialista“. Ten by ony vyvolené dostal v případě válečného stavu včas do bezpečí. Konkrétně do permanentně připraveného vládního speciálu, aby mohli co nejrychleji opustit republiku.

Kdo jsou ti „vyvolení"? Podle příspěvku kromě prezidenta, premiéra a ministrů také armádní velení nebo předsedové Senátu a Sněmovny. Utajované letadlo s plnou nádrží má být prý do půl hodiny připraveno odletět kamkoliv na světě bez letového plánu. Kromě jednoho stroje ve Kbelích mají být další letadla v Ostravě a Brně. Pisatel doplňuje svůj příspěvek o heslo „rozpoutej, uteč a tlem se jim - takovou máme vládu“.

Na sociálních sítích se příspěvek objevil už v listopadu 2022, tedy zhruba třičtvrtě roku po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Je nabíledni, že se taková zpráva rozšířila právě v souvislosti s ruskou agresí. Kdosi se snaží vyvolat dojem, že vrcholní představitelé ČR „rozpoutali válku a teď z ní prchají“ - pravda není ani jedno. Ve skutečnosti jde o klasickou dezinformační bramboračku.

Bezpečnostní protokoly pro krizové situace a případnou evakuaci jsou sice standardní součástí plánů pro nouzový stav, ale jejich detaily jsou utajované. Jistě lze předpokládat, že ochrana představitelů země je součástí krizového managementu, podobně jako v jiných zemích NATO.

Opatření jsou součástí širšího systému krizového řízení, který připravuje a koordinuje celá řada institucí – třeba vnitro, hasiči nebo policie, aby v případě mimořádných událostí – ať už jde o přírodní katastrofy, teroristické hrozby či jiné krizové situace – bylo možné zajistit bezpečnost občanů i klíčových státních struktur.

Mluvčí informaci popřela

Příspěvek o „tajných vládních speciálech“ nepřináší jediný důkaz o existenci, proto jsme oslovili tiskové oddělení Generálního štábu Armády ČR, zda se informace o „vládních letounech s plnou nádrží“ zakládají na pravdě.

Jak už jsme zmínili, první výskyt této zprávy je více než dva roky starý, proč se tedy začala znovu šířit? Nové vlny rozesílek se objevují v době, kdy armáda uzavřela smlouvu na nákup dvou středních transportních letounů Embraer C-390 Millennium.

Tyhle stroje byly sice pořízeny pro armádu s cílem posílit kapacity, jejich primární účel ale není evakuace vládních představitelů..

Ministerstvo obrany se podle informací k nákupu uchýlilo, protože armáda potřebuje posílit schopnost přepravovat na delší vzdálenosti těžší a objemnější náklady nebo zajistit převoz lidí do krizových oblastí – třeba Afghánistánu nebo Súdánu. Celková cena zakázky za letouny i veškeré doplňkové vybavení je 11,3 miliardy korun bez DPH.

Mnoho nepravd šířených po internetu obecně vyplývá z nejistot a otázek. A nákupy armádní techniky často vyvolávají nedůvěru. Nízká transparentnost v obranných zakázkách poskytuje prostor pro různé konspirační teorie. Vzpomeňme například na nákup letounů F-35.

Legitimní kritika vycházející z nezodpovězených otázek a novinářské práce je samozřejmě na místě, ale zároveň je dobré se dívat i na širší kontext vypouštění podobných zpráv zpochybňujících posilování armády.

V souvislosti s F-35 se objevovaly interpretace, že nákup stíhaček za 150 miliard korun ohrozí jiné rozpočtové položky a nebude tím pádem na důchody. Při bližším pohledu na celou věc během chvilky zjistíme, že stát dal za rok 2023 na důchody 685 miliard korun, tedy téměř třetinu státního rozpočtu.

Částka 150 miliard korun za stíhačky F-35 ale ve skutečnosti není vynakládána najednou. Jak zmiňuje ministerstvo obrany, platba je rozložená do delšího časového období, konkrétně rozpočítána na roční částky až do roku 2034. Roční průměrná platba státu za stíhačky činí asi 13,6 miliardy korun, což je asi sedm procent obranného rozpočtu.

Roční platba proto nijak významně nenarušuje financování jiných důležitých oblastí – ani armádních, ani civilních, jako třeba důchody nebo různé sociální programy.