Banderovský svazáček a tupý ksicht. Rozjely se fámy o útočníkovi ze slovenského gymnázia

Podobně jako v případě útoku z loňského září v Domažlicích nebo střelby na fakultě v Praze se šiřitelé virtuálních lží snažili připsat násilný čin Ukrajincům. Klíčová je otázka, proč takové dezinformace šíří a komu slouží? Strategie má poměrně jasný cíl - vyvolat strach, a hlavně nenávist.

Bezprostředně po útoku se na sociálních sítích rozjelo šíření lživých příspěvků o údajném ukrajinském původu útočníka. Takové informace šířil například facebookový profil jisté Janky Jurkovič, který nezapomněl zmínit mimo jiné to, že „média mlčí“ a „je to Ukrajinec podle očí a tváře“. Profil, který se snaží tvářit, že má „podpultové informace“, má skoro pět tisících sledujících a příspěvek se začal rychle šířit.

Je to naprosto běžná taktika. V tomto případě však slovenská policie žádné prohlášení o ukrajinské národnosti útočníka neučinila. Realita je zcela odlišná. Útočníkem byl problémový student slovenské národnosti, který měl potíže již od útlého věku.

Osmnáctiletý Samuel S. nožem minulý čtvrtek zavraždil 51letou zástupkyni ředitelky a 18letou studentku. Policie útočníka zadržela, byl obviněn z úkladné vraždy a hrozí mu 25 let vězení až doživotí.

Jak pro televizi Markíza uvedl primátor Kežmarku Ján Ferenčák, chlapcovo problematické chování se projevovalo už v mateřské škole, odkud byl vyloučen. Na základní škole vyhrožoval a fyzicky útočil na spolužačku, následně pobýval v reedukačním centru a vystřídal několik škol.

O jeho předchozí problematické historii škola ve Spišské Staré Vsi podle dostupných informací nevěděla, což vyvolává oprávněné otázky o způsobu sdílení informací mezi vzdělávacími institucemi. Po událostech policie na Slovensku řeší od středy tři případy vyhrožování smrtí na školách. Nejprve informovala o dvou, ve čtvrtek odpoledne přibyl další případ.

Jak na svém facebookovém profilu informoval projekt Hoaxy a podvody, někteří uživatelé se neštítili na facebooku nebo telegramu tragédii spojit s tím, že jde o projev progresivní ideologie a západní kultury a že do střední Evropy tímto způsobem přichází ona Amerika.

Na zmiňovaném profilu Janka Jurkovič se dále v sarkastickém tónu psalo, že Ukrajinci, kterým se má pomáhat, berou Slovákům životy a že „útočník je banderovský svazáček“. Na dalším profilu ruské sociální sítě VKontakte, který sdílel podobnou lež, někteří zpochybňovali samotnou existenci obětí a událost označili za „sion-satanskou inscenaci“. I tady se objevil výkřik, že je útočník „banderovský tupý ksicht“.

Tvůrci hoaxů o útoku psali také v souvislosti s akcí s názvem „Jak se zbavit zoufalství ze Slovenska“. Jde také o název knihy, která je kritická k premiérovi Robertu Ficovi. Tato akce se konala den před útokem ve Spišské Nové Vsi, což může být lehce zaměnitelné se Spišskou Starou Vsí. Obě města přitom dělí zhruba 70 kilometrů. Ani to ale některým lidem nezabránilo v hledání nesmyslných senzací.

Jiní zase spekulovali o spojení s kauzou, kdy oceněný student Simon Omaník odmítl podat ruku slovenskému prezidentovi Petru Pellegrinimu. Sám Omaník se po gestu stal doslova lovnou zvěří, studenta na sítích napadl i trestně stíhaný extremista a dezinformátor Daniel Bombic. Výhružkám čelilo i bratislavské gymnázium, jehož je studentem. Jakákoliv souvislost mezi jednáním Omaníka a činem ve Spišské Staré Vsi však nebyla ani nejmenším náznakem prokázána.

V posledních letech se stalo v podstatě pravidlem, že se po jakémkoliv násilném trestném činu rozjede kolotoč lží a domněnek o útočníkovi či útočníci. Když loni v září došlo k útoku nožem na základní škole v Domažlicích, dezinformátoři začali útočnici označovat jako Ukrajinku, ačkoliv útočnice byla Češka.

Totéž se stalo i v souvislosti se střelbou na fakultě v Praze v prosinci 2023. Dezinformátor Aleš Svoboda tehdy šířil lži o tom, že policie hledá pachatele mezi ukrajinskými uprchlíky a že střelec mluvil ukrajinsky.

Ve skutečnosti jde v těchto případech jen o prohlubování společenské polarizace a vyvolávání dojmu, že za násilnými činy stojí především Ukrajinci, a tedy že přijímání uprchlíků přímo ohrožuje bezpečnost Česka nebo Slovenska.

Na celý díl se můžete podívat v úvodu článku nebo poslouchat také v podcastových aplikacích.