Válek: Omezení péče kvůli protestům? Operuje se málo, pacient nic nepozná

Když přijdu v prvním týdnu v prosinci do nemocnice, bude mě mít kdo ošetřit?

Bezesporu ano, určitě nebude žádným způsobem omezen urgentní příjem nebo pohotovosti. Budou fungovat praktičtí lékaři, pediatři, bude fungovat řada zdravotnických zařízení. Samozřejmě otázka je, jak budou fungovat lékaři, kteří by v té době měli mít přesčasy.

S ohledem na to, že se 6000 lékařů rozhodlo, že nebudou od 1. prosince sloužit přesčasové hodiny, tak se dá očekávat, že minimálně plánovaná péče omezená bude, začnou se odkládat operace. Jaký dopad to bude mít na mě jako pacienta, když se s lékaři nedohodnete?

Domnívám se, že pro vás jako pacienta, to bude mít minimální dopady, protože většinou bývá v druhé polovině prosince nebo ke konci roku omezený provoz. Plánované operace se běžně omezují a nejsou, málokdy bývají naplánované výkony.

Plánované operace, jako jsou transplantace, se neomezí, lékaři tam v pracovní dobu budou. Pak je řada nemocnic a zařízení, kde mají nepřetržité provozy a kde je čerpání hodin minimální, tam bude omezení daleko menší. Jsou také zařízení specializovaná, jako psychiatrické léčebny, kde sice je plánovaná péče, ale dopad tam také nebude.

Tím to ale v žádném případě nechci zlehčovat. Určitě to je vážná situace, já si to plně uvědomuji. Proto probíhají intenzivní jednání a přišli jsme s řadou nabídek i nad rámec toho, co původně mladí lékaři chtěli. Jsme připraveni intenzivně jednat a věřím, že dospějeme k nějakému závěru. Nám jde všem o to stejné, o pacienty.

Jednání už několik proběhlo. Navzdory tomu, že jste po jednom z nich řekl, že jste dali lékařům férovou nabídku, tak to odbory vidí jinak a od 1. ledna se k vypovězení přesčasů v nemocnicích plánují přidat i zdravotní sestry a laboranti. Vypadá to, že krize spíš eskaluje, než že by se uklidňovala.

Probíhá jednání ohledně zákoníku práce, kde mě a ministra Mariana Jurečku požádali všichni účastníci, aby ministerstvo práce předložilo návrhy v paragrafovém znění. K tomu se lékaři písemně vyjádřili a na základě toho probíhá schůzka, kde se snaží dospět s účastníky jednání k závěru tak, abychom mohli v pátek (27. 10.) nebo ideálně co nejdřív předložit novelu zákoníku práce a tím vyřešili první požadavek.

Je pochopitelné, že chtějí mít účastníci vyjednávání všechno na papíře a mít jistotu, že to nejsou plané sliby, a já je mohu ujistit, že to plané sliby nejsou.

Ty kroky myslím smrtelně vážně. Řadu z nich jsem začal podnikat a podnikal bych je i bez protestů, protože je potřeba změnit něco, co tady dvacet, pětadvacet let nefunguje a vede k něčemu, co dneska eskalovalo tím, že se přijala novela zákoníku práce.

Kterou jste ale původně podpořil…

Já jsem novelu nepodpořil, hlasoval jsem proti ní, respektive zdržel jsem se (ministr ve 3. čtení nebyl přihlášen; po vrácení zákona ze Senátu hlasoval pro, pozn. red.). Zdrželi se všichni poslanci Topky až na jednoho (s výjimkou omluvených byli všichni u obou hlasování pro, pozn. red.). Stejně tak jsem upozorňoval na některá rizika, ale většinová shoda napříč politickými stranami byla, že je to novela prospěšná, a byla schválena. A to jak poslanci koalice, tak opozice. Byla schválena i v Senátu. Novela ukázala na to, co jsou dlouhodobé problémy českého zdravotnictví. A možná je dobře, že je takto nasvítila. Možná je dobře, že je vyřešíme.

Změna zákoníku práce, tedy navrácení přesčasových hodin na původní limit a povolení 24hodinových směn, jsou jen dvě věci, které lékaři požadují. Chtějí také, aby se vymáhalo dodržování zákoníku a aby se navýšily mzdy a platy nikoliv přes úhradovou vyhlášku, jak to navrhujete, ale v tarifech.

Shoda na tom, jestli 24 hodin, není mezi skupinami lékařů úplně jednoznačná, proto probíhají jednání, kde se snažíme dosáhnout konsenzu toho, na čem by se shodly všechny skupiny. Výsledkem by mělo být, aby zdravotník mohl být bez přestávky ve zdravotnickém zařízení 24 hodin a část z toho, aby byla směna a část přesčas. Z mého pohledu ideálně 12 hodin směna a maximálně 12 hodin přesčas.

Druhá věc, kterou považuji za správnou, je definice přesčasů, které mohou být maximálně na 416 hodin, ale o tom se vede další debata. To je k zákoníku práce.

Pak jsou změny, které by byly optimální až v novele, která se připravuje na příští rok. Mělo by tam být volno před atestací, tak aby měl lékař garanci určitého množství dnů na přípravu. Co rozhodně uděláme, je zúžení počtu platových tříd, tedy vlastně navýšení odměn v platových třídách.

Bavím se o systémové změně. Dal jsem do úhradové vyhlášky věc, na které jsem se loni dohodl s odbory, a to je garance, že část navýšených příjmů od pojišťoven musí být překlopena do mezd. Debatuje se o tom, jak to překlopit do základní mzdy, aby se to neodrazilo v přesčasech nebo odměnách. Ředitelům našich nemocnic jsem to nařídil.

Řešíme i další legislativní kroky, které by bylo možné nastavit, abychom situaci vyřešili jednou provždy. Kdybych byl ředitel nemocnice, tak intenzivně jednám s odbory, mladými lékaři a řeším s nimi, jak v konkrétní nemocnici dostat částku určenou na navýšení odměn do tarifního platu.

Udělali jsme řadu kroků, které se týkají vzdělávání, včetně digitalizace. Nařídil jsem, aby v každé přímo řízené nemocnici byl koordinátor vzdělávání, a tím se dostávám ke kontrolám. Koordinátoři se budou pravidelně scházet a touto cestou budu kontrolovat kvalitu vzdělávání. Máme zákoník práce a ten je třeba dodržovat. Pokud máme nějakou legislativu, je potřeba kontrolovat její dodržování, což se týká i vzdělávání. To garantuji a začal jsem realizovat.

Na inspektorátu práce nám řekli, že pokyn ke kontrole podmínek v nemocnicích nedostali. Proč se nepostupuje proaktivně? Proč ve chvíli, kdy všichni vědí o porušování zákoníku v nemocnicích, vy jako ministr nedáte podnět, ať to inspektorát prověří? Takto se zdá, že se nad tím opět zavírají oči.

To určitě ne. Jednak inspektorát nepatří pod ministerstvo zdravotnictví, a podnět musí dát ten, kdo má nějaké doklady o nedodržování zákoníku práce.

My tady třicet let žijeme v tom, že se zákoník práce dodržuje. Pokud se v nějakém zdravotnickém zařízení nedodržuje, předpokládám, že odborová organizace nebo skupina, která to ví, podnět podá. Stejně jako to funguje u jiných zaměstnavatelů. Problém je teď také v tom, že máme období, které není optimální. Máme období výpovědí smluv z přesčasů, máme různě nastavené režimy v jednotlivých nemocnicích. Moje role je pravidla co nejvíce srovnat, a to v přímo řízených organizacích udělám. Stejně tak budu diskutovat s dalšími zřizovateli zdravotnických zařízení.

Druhá věc je, že debatujeme o tom, jak má vypadat nový model zákoníku práce, a ten budeme tvrdě kontrolovat.

Myslíte, že tím se protest uklidní?

Utiší ho pouze to, že se splní podmínky, které jsou racionální a které má stát v silách splnit.

Navýšení peněz, které šlo úhradovou vyhláškou, je velmi velké. Jsem připraven na diskuze, jsem připraven na systémové změny. Ale uvědomte si, že tady máme nějaký systém, který pětadvacet let nějak funguje, a vlastně všichni zavírají oči.

Vidíte, teď jste přiznal, že o dlouhodobém porušování zákoníku v nemocnicích všichni vědí.

To bych takto neřekl. Jsou nemocnice, kde se zákoník dodržoval. Při té debatě by se nemělo zapomenout na to nejpodstatnější. My jsme tady proto, abychom pomáhali pacientům, nemocným a těm, kteří naši pomoc potřebují, a aby péče pro ně byla co nejkvalitnější. To je stejně důležité jako její dostupnost. Na co je vám dostupná péče, když není kvalitní.

Systémové změny moji předchůdci nerealizovali a v podstatě ten balvan odvalovali. To je špatná vizitka, ale ne moje. Já balvan odvalovat nehodlám a nikdy jsem to nedělal. I v tomto případě jsem přesvědčený, že všechno s ministrem Marianem Jurečkou a vládou úspěšně vyřešíme.

Těch problémů je celá řada. Výsledkem musí být zlepšení péče pro pacienty a zvýšení kvality. Myslím si, že poslední dva roky jsou důkazem, že co jsem slíbil, to jsem splnil.

A nedržíte teď pacienty tak trochu v šachu? Někteří jsou kvůli zdlouhavým vyjednáváním v nejistotě. Mají třeba už rok naplánovanou operaci na prosinec a teď hrozí, že se to bude zase odkládat…

Jednání se nevlečou kvůli tomu, že bych je já zdržoval. Musí probíhat velmi pečlivě, není možné je uspěchat. Posíláme mladým lékařům a odborům návrhy, oni je připomínkují a paralelně s tím musí probíhat jednání ředitelů nemocnic s jejich zaměstnanci. Nastavení provozu je jejich povinnost a odpovědnost.

To, co tady už několik měsíců řešíme, je totožné s tím, co řešil váš předchůdce a spolustraník ministr Leoš Heger (TOP 09) v roce 2011. A tehdy lékařům nakonec tarify zvýšil až o 8 tisíc korun. Nedopadne to stejně, jen oddalujete nevyhnutelné?

Vždyť jste si odpověděla. Stalo se to několikrát a vedlo to ke zlepšení situace? Zkrátil se počet hodin přesčasů? Je výsledkem, že jsou lékaři méně zatížení a nejsou mývalové? Co se změnilo tím opakovaným zvyšováním tabulkových platů? Kde byl efekt, než že se odvaloval balvan stále dopředu a neřešil se základní problém, tedy systém.

Ano, nejjednodušší řešení je asi nasypat peníze do tabulkových platů, které ale nemají zdravotníci ve všech zdravotnických zařízeních.

Teď je potřeba provázat úhradovou vyhlášku s odměnami lékařů. Balík peněz, který dostane zdravotnické zařízení, se dá rozdělit v nějakém poměru a ten je obecně 50 procent na mzdy, někde to může být více, kolem osmi procent jde na energie a zhruba 35 až 45 procent jde na léčbu pacientů. Nemůžu připustit, aby se z balíku na léčbu braly peníze na něco jiného.

Můžu objem peněz zvýšit. Jsou to ale peníze, které platí pojišťovny, takže můžete jedině valorizovat platby za státní pojištěnce, což jsem udělal, nebo můžete zvyšovat zdravotní pojištění, což je blbost.

Problém je, že zdravotníci mají špatný poměr toho, co si vydělají za základní pracovní dobu nebo v nepřetržitém provozu během pracovního týdne a co si vydělají za přesčasy. Dlouhodobě je to 50 ku 50 a to se musí změnit.

Absolutní částka, kterou dostávají zdravotníci měsíčně, není nízká, je výrazně vyšší než průměrná mzda, ale struktura je špatná. Systém péče, který je postaven na přesčasech, a ne na směně, kterou si lze vydělat, není dobrý a jen prostým navyšováním tabulek to nezměníte.

Pokud tedy dohoda do prosince nebude. Kdo ponese odpovědnost za omezení péče? Přebíráte ji vy jako ministr?

Věřím, že se s lékaři dohodneme. Věřím, že najdeme řešení i zákoníku práce a jsem přesvědčený, že stejně úspěšné budou dohody ředitelů v jednotlivých zdravotnických zařízeních se zdravotníky. Rozhodně nebude omezena žádná akutní péče, žádná péče, která by poškodila pacienty na zdraví.

Už přes rok řešíte problémy s léky. Díky teplému počasí máme nízkou nemocnost. I tak jsou ale stále lékárny, které antibiotika neviděly měsíce nebo jich dostaly minimum. Jak je to možné, když slyšíme, jak do Česka proudí stovky tisíc balení? A vím, co řeknete - čekám na novelu zákona o léčivech, nemám páky na distributory. Lidé už ale chtějí řešení.

Pokud je něco pravda, tak to zůstává pravdou, i když to slyšíte několik měsíců. Moji předchůdci přijali takový zákon o lécích, který nechává na distributorovi, kolik léků kam dodá. Záleží na způsobu smluv, které má s lékárenskými řetězci.

Ano, pravdou je, že jsou okresy, a dokonce kraje, kde jsou zásoby například penicilinu na 150 dnů, a jsou místa, kde jsou zásoby v lékárnách třeba na týden nebo kratší dobu. Neexistuje opravdu žádný způsob, jak donutit distributory, nejsme v totalitě, jsme bohudík v demokracii, kromě apelu a neformálních tlaků, aby dodali lék do všech lékáren ve stejném množství. To jsme definovali v zákoně a ten jim to nařídí.

Dlouhodobě tady nikdo neřešil, jak dosáhnout toho, aby se do všech lékáren dostalo nějaké množství léku, pokud je ho v určité době omezené množství. Plošná nedostupnost není jen problémem České republiky, ale je to velký problém.

V zákoně řešíme, aby se lék dostal do každé lékárny, mohli jsme sledovat, kolik léku v lékárně zůstává, a pacient věděl, kde je. Třetím krokem je zajistit zásobu léků, které jsou ohroženy, takže když výrobce nahlásí výpadek, tak abychom měli měsíc až dva na získání náhrady. Bez toho se nedá zvýšit odolnost a stabilita na českém trhu.

Zatím novelu nemáte. Jak chcete postupovat, aby byly do konce roku léky na respirační nemocnění, včetně těch volně prodejných, jako je Nurofen pro děti, pro lidi k dostání?

Léky tu jsou a jsou dostupné. Bez novely ale nedosáhnu toho, aby byly ve všech lékárnách. Neexistuje žádný způsob, je to otázka na distributory. Pravidelně s nimi jednám, ale odvolávají se na dlouhodobé smlouvy a kontrakty. Bez změny zákona to nerealizují, ale situace se výrazně zlepšila. Dovezli jsme obrovské množství penicilinu. Říkal jsem, že dovezeme 300 tisíc balení do konce listopadu, předminulý týden jsem věděl, že to bude více. Teď už vím, že to bude do listopadu dohromady 400 tisíc balení, a dál vyjednáváme další dodávky.

Změnili jsme to, že monopol dodavatelů, kteří drželi trh z 90 procent, jsme postupně nabourali a dohodli se s malým dodavatelem společností BB Pharma na navýšení dodávek o 800 procent. To je obrovské číslo. Každý týden se schází pracovní skupina a situaci řešíme. Poslední krok je dostat výrobu do České republiky a to se v příštím roce podaří.

Objevují se nápady na zvýšení dostupnosti péče. Třeba zavedení automatů na volně prodejné léky v obcích nebo zavedení zásilkového výdeje léků na předpis. Podporujete to?

Tyto varianty se objevily jako pozměňovací návrhy a já jsem je nepodpořil, byť o nich dál probíhá diskuze. Jsem přesvědčený, že není možné dál likvidovat malé lékárny a řada těchto kroků by k tomu vedla.

Musíme si také uvědomit, že internetový prodej léků, který existuje jako taková šedá zóna, není úplně bez rizik. Zní to jako klišé, ale systém musí být nastaven tak, aby byl v maximálním bezpečí pacient a nemohl se k němu dostat lék, který by způsobil jakékoliv komplikace, nedejbože úmrtí. Bohužel v některých zemích k tomu dochází, pokud není systém dostatečně odolný. A nejsou to jen africké země, ale i země blízko u Evropy a toto se nemůže připustit. Robustní systém ochrany pacientů má na druhé straně negativa v tom, že proniknout lékem do systému není jednoduché.

Pusťte si celý rozhovor na videu nebo v přehrávači v úvodu článku. Co ještě zazní:

Stojí se fronty na lékaře stejně jako dřív na banány?

Jak moc trápí vládu nízká důvěra?

Dokáže TOP 09 existovat bez koalice Spolu?

Bude ministr Válek kandidovat do vedení TOP 09?