Totální obžaloba státu. Zoufalý majitel IT firmy píše Fialovi, proč dává Česku sbohem

„Jsem přesvědčený, že právo je v této zemi jen pro bohaté… Nevěřím tomu, že stát ochrání náš soukromý majetek,“ říká Grill. Premiéra také s lehkou ironií varuje: „Dotace jsou zlo. Čekám, kdy vymyslíte dotace na to, aby bylo možné získat dotace na získání dotací.“

Proč otevřený dopis napsal a co všechno ho dovedlo k tomu, že svoji firmu raději přesune do zahraničí? Zeptali jsme se v PoliTalku Novinek.cz. Následující rozhovor si můžete pustit on-line jako video či audio nebo ho lze najít v podcastových aplikacích.

Proč jste napsal otevřený dopis českému premiérovi?

Já jsem měl ten dopis rozepsaný asi přes rok. Vždycky jsem si napsal jeden dva odstavce a nějak to tak ve mně dozrávalo, až jsme ho zveřejnili. Ale ulevilo se mi. Měl jsem hlasy okolo, že to mám stáhnout a nemám ze sebe dělat blbce, že se stejně nic nezmění, já se za to ale nestydím.

A další reakce na ten obsah dopisu, jaké jsou? Převažují ty souhlasné, nebo nesouhlasné?

Ono se to rozdělilo na několik skupin. Ta jedna to spíš zneužila proti vládě, ale to nebylo mým cílem. Pak byla skupina lidí, která psala, proč se zlobím, že už mám dost. Ale většina těch reakcí byla pozitivních. Já znám víc lidí, kteří mají stejný názor, ale většina z nich se bojí nebo stydí s tím jít na veřejnost.

Situace v ČR dospěla podle vás do bodu, kdy se tu nedá bezpečně podnikat. Už víte, kam přesunete svoji firmu?

Aktuálně to nejvíc řešíme s Lucemburskem.

A je to už na sto procent, že odcházíte?

Vnitřně to mám nastavené na sto procent, jen je otázkou kam. Někde, třeba v Polsku, nám nabízejí i nějaké výhody, snaží se nás i nalákat. Samozřejmě pro mě by bylo nejjednodušší tady zůstat, české prostředí znám, vystudoval jsem práva, o to víc tomu rozumím. Ale o to víc jsem z toho zoufalý a smutný, že tomu tady přestávám věřit.

Jak si sám pro sebe definujete ten odchod do zahraničí? Je to útěk?

Je to zoufalý odchod. Já to vidím za sebe jako poslední rozumný krok, jak věci udělat jinak a neříkat, že jsem tu možnost měl a neudělal jsem to.

Kolik firma Wedos odvádí na daních, o kolik tedy český stát přijde, když odejdete do zahraničí?

My jsme malá firma, když vezmu daně ze zisku, tak to jsou jednotky milionů. Ale když k tomu vezmu nepřímé daně, odvody za zaměstnance, tak se můžeme bavit o 40 milionech korun, což třeba není pro ten stát tolik. Ale jak říkám, jsme firma, která má ambice a chuť vyrůst – začali jsme loni budovat a máme servery po celém světě.

A když už takhle fungujete v zahraničí, jaké máte tam zkušenosti s fungováním státní správy, právního systému, toho podnikatelského prostředí?

Jsou země, kde něco pošlete a funguje to všechno úplně v pořádku. Hlavně severské země, cokoliv jsme poslali do Švédska nebo do Finska, tam jsme měli skvělou zkušenost. Překvapivě i ve Španělsku máme velmi dobrou zkušenost. Pak jsou země, kde to trochu drhne, až po takové země, kdy třeba když jsme poslali servery do Turecka nebo do Mexika, tak poslat to a zapojit trvá měsíce a stojí to tisíce dolarů na všechny možné poplatky. Tak tam si určitě firmu zakládat nebudeme.

Takže máte i horší zkušenosti než v ČR?

To určitě. V ČR jde spíš o tu nejistotu, kam to všechno bude směřovat.

Jaké nejistoty tedy v ČR cítíte? Co vám vadí?

Jednu máte daňovou, kam to všechno bude směřovat. Dále se neustále mění zákony, několik let platí to, pak zase platí něco jiného.

Vy právě podnikáte už od roku 1997, tak můžete srovnávat. Jak se tedy za to čtvrtstoletí změnilo podnikatelské prostředí v ČR?

Za mě, když to srovnám, tak někdy kolem roku 2010 až 2015 to bylo lepší. I na úřadech, když tam člověk přišel, nebyl v nějaké špatné pozici, řešili jsme tam snadno problémy. Ale najednou se to začalo měnit, že člověk se postupně zase stával nějakým nepřítelem toho státu, všechno se zpřísňovalo a teď bych řekl, že přibývají další povinnosti.

Nepochopím, že máme třeba posílat na statistický úřad výkazy, za jaké ceny prodáváme služby. My nechceme pravidelně vyplňovat nějaký formulář do Excelu. Slyším to i od ostatních firem, jak mají problémy s celníky, s Českou obchodní inspekcí, jak zbytečné komplikace to jsou. Je to trápení a tu ekonomiku přitom netáhne pár velkých gigantů, ale hlavně malé a střední firmy. A to házení klacků pod nohy nikoho nebaví.

Když to shrnu, vadí vám hlavně to nepředvídatelné prostředí, přehnaná byrokracie. Co ještě?

Těch věcí je víc. Mně obecně vadí dotace. My jsme je třeba nikdy nevyužili. Ale stát nikdy nebude přemýšlet několik let dopředu, protože jsou tam další volby, potřebuje dělat populistické kroky. Což je podle mě problém celého zřízení, pořád se musí někomu něco slibovat. To je ten rozdíl oproti jiným zemím.  Když jsme třeba byli v Lucembursku, tak tam nám říkali, že měli asi osm premiérů od padesátých let a teď budou na podzim volby, ale buďte v klidu, když vyhraje opozice, tak se stejně nic nezmění. Jsou tam sice vyšší daně, ale ta předvídatelnost, kam se to bude ubírat, je výrazně vyšší než tady, kde je vlastně ta daňová zátěž docela nízká. V porovnání s ostatní Evropou jsou tu daně pořád ještě dobré.

Když říkáte, že daně jsou v ČR ještě únosné, tak jak se stavíte k možné dani při prodeji firmy? Mluví se o tom, že by vláda takový prodej zdanila až třiadvaceti procenty. Přijde vám to taky ještě únosné?

Když jsem před lety prodal firmu, tak bylo příjemné, že jsem neplatil daň žádnou. Ale upřímně řečeno jsem taky přesvědčen, že dokážu ty peníze investovat a obhospodařovat líp než ten stát, který by je s prominutím prožral. Možná že by za to vznikl další úřad, který by házel další klacky pod nohy všem těm lidem, kteří něco budují. A jak jsem napsal v tom dopise, já jsem ošidil při budování firmy svoji rodinu o svůj čas a teď mi stát sebere 23 procent, když ji prodám? To už můžou zdanit všechno, prodejte cokoliv doma a stát vám čtvrtinu sebere a budeme z toho živit úředníky, kteří vás budou kontrolovat, jestli jste to odvedli správně.

Je i tohle ten impuls, a třeba i pro ostatní podnikatele, proč převést firmu do zahraničí?

Je to významná záležitost, protože nikdo neví, co bude. Já pořád dostávám nabídky na prodej firmy, ale zatím mě to baví, chodím do firmy rád a chci se dál rozvíjet. Ale samozřejmě nevím, jestli to jednou nebudu chtít prodat. A mám dát státu 23 procent? To není ani desátek, to je hned čtvrtina. Ale vy za to nezískáte nic.

Pro vás bylo taky poslední kapkou vyvlastnění, jak vy říkáte ukradení, vašeho stavebního pozemku státem kvůli budování silnice 1. třídy. Vy jste pozemek koupil před 15 lety, máte stavební povolení a projekt na vybudování nového data centra. Jak byste dnes postup úředníků při vyvlastňování popsal?

Kdybych to nezažil na vlastní kůži, tak tomu nevěřím. Já rozumím tomu, že je potřeba někdy něco vyvlastnit, protože bez toho se nedá nic vybudovat. Ale připadáte si takhle malinkatý. Doslova se vám smějí do očí. Chodíte na jednání, přinesete tam argumenty, ale nikdo vám za celou dobu těch odvolacích řízení nevysvětlí, jak je možné, že pozemek, který koupíte za 201 korun za metr čtvereční vám chtějí vyvlastnit za 25 korun.

Nefungují znalecké posudky?

Když máte tři znalce, oni mají čtvrtého. ŘSD (Ředitelství silnic a dálnic), kraj i ministerstvo dopravy přišly během několika měsíců s rozdílnými posudky – jeden řekne 25 Kč, druhý 50 Kč a třetí 79 Kč. Tomu nerozumíte, to jsou přece násobky. Potom si ten znalec může říct, co chce, to tam mohli dát korunu, nebo tisíc korun. Protože si to tam vždycky nějak odůvodní.

Ale to jednání probíhalo posíláním nějakých dopisů, podepište nám smlouvu o smlouvě budoucí, kolik si vezmeme metrů, vám neřekneme, za kolik si je vezmeme, vám neřekneme, pak to pošlou s nějakým pruhem, pak přijdou do kanceláře bez ohlášení a začnou vás přesvědčovat, že jste poslední, kdo to nepodepsal. Po letech zjistíte, že máte v katastru zapsanou plombu, že předkupní právo má stát – v době datových schránek vám katastrální úřad řekne, že to poslal obyčejným dopisem bez doručenky, takže to nemají ani jak doložit.

Máte vyčíslenou škodu?

To reálně je mezi jedním a dvěma miliony, a když tam budu brát i náklady ke stavebnímu povolení, tak to bude asi o milion víc, protože bude potřeba předělat projekt. Ale ono nejde o tu samotnou sumu, to je otázka principu. Dneska si vezmou pozemek za cenu, jakou chtějí – oni už si ten pozemek vzali, my stát žalujeme už jen o tu cenu -, ale představa, že si příště stát řekne, my si vezmeme váš dům, to je ještě o kategorii horší, ale právně je to vlastně to samé…

Ztratil jste jistotu, že se tu dá bezpečně fungovat?

Ztratil jsem tu iluzi. A představa, že někdo přijde a dá mi za dům padesátinu jeho ceny nebo ještě snáz si vezmou třeba firmu, oni si to vždycky nějakým způsobem odůvodní. Ale věřím, že kdybychom měli ten pozemek napsaný na nějakého zahraničního vlastníka, tak se tohle nikdy nestalo.

Vy v dopise také zdůrazňujete, že premiér Fiala je podle vás slušný člověk, dělá ale dobrou politiku? Z toho, co říkáte, tak asi ne…

On to má těžké, je to těžká situace v těžké době. Dobře už bylo. Ale myslím, že lidi čekali na to, že se něco změní, že to nebude úplný populismus, a mám občas pocit, že se ten populismus nevytrácí a že se v tom pokračuje.

Když jste tedy s panem premiérem několikrát mluvil, něco jste mu i psal o tom, co je podle vás špatně, myslíte, že naslouchal a rozuměl vám?

Nemyslím, že ve všem souhlasí, ale myslím, že naslouchal, a kdyby si odnesl jediné písmenko z toho mého dopisu a něco se změnilo k lepšímu, tak to za to stálo.  A já jsem pořád přesvědčený, že on je lidsky slušný člověk. Jen ta situace je politicky složitá, státní kasa děravá, za humny válka, tak samozřejmě se to těžko řeší.

Chtěl byste mu ještě něco vzkázat, co by se mělo změnit, třeba abyste nemusel odcházet do zahraničí se svojí firmou?

Já bych řekl, ať si přečte ten dopis a nad pár odstavci se zamyslí. Protože si nemyslím, že jsem jediný, komu ty věci vadí. To, že v tom dopise je rozebraný náš pozemek, to je jen kapka, tam jsou věci důležitější jako ta nepředvídatelnost, nejistoty, vymýšlení dotací, to jsou ty velké problémy, které tady máme.