Britský velvyslanec Field: Brzy jsem se naučil, že na tuhle práci potřebuju hroší kůži

Rozhovor natáčíme v úterý, takže ještě neznáme výsledky amerických prezidentských voleb. Co od těchto voleb očekáváte?

Myslím, že to všichni pozorně sledujeme, protože jsou to tak důležité volby. Letošní rok je rokem voleb. Volí více než polovina světové populace.

I v Británii…

Ano, nechtěli jsme zůstat stranou, takže jsme se také zapojili. Nepolemizoval bych o důležitosti amerických voleb, protože globálně mají Spojené státy obrovský vliv. Mají rozhodující roli. Je to jeden z našich nejbližších spojenců, jak pro Velkou Británií, tak i pro Česko. A myslím, že volby všichni sledujeme, protože je to těsný souboj, o to, co se bude dít dál.

Donald Trump je nepředvídatelný, ale je rezolutní ve svých prohlášeních. Například slíbil zvýšit cla na evropské i čínské zboží. Víme, co udělal, když byl v úřadu. Když se bavíme o clech, Velká Británie opustila EU. Žijeme stále ve více izolovaném světě?

Myslím, že je to jedna z velkých otázek dneška, kterým směrem se teď svět ubírá – zda směrem k větší integraci, nebo k větší izolaci. Nemyslím si, že na to existuje jednoduchá odpověď. Myslím, že jsme svědky obrovského propojení ve způsobu, jakým obchodujeme, pokud jde o globální obchod. A USA ve skutečnosti vyvážejí mnohem více do Evropy než kamkoli jinam. Jsme neuvěřitelně integrovaní, a to zahrnuje i Spojené království.

Jedním z poselství nového premiéra Keira Starmera bylo, že pro britský lid chce, aby brexit fungoval. To zahrnuje i jiný a lepší vztah s Bruselem. A viděli jsme změnu tónu a jakýsi reset v tomto vztahu. Budeme i nadále velmi tvrdě prosazovat obchod, protože si myslíme, že je to v našem zájmu. A myslím, že mnoho Čechů má stejný instinkt jako my, Britové.

V EU i ČR bývá někdy Green Deal vnímán jako něco příšerného, něco čeho se máme bát. Je to stejné i ve VB? Jaké je vaše stanovisko ke změnám klimatu a k zelené politice?

Jednou z velkých výhod toho, že jsme mimo EU, je samozřejmě to, že se nemusím vyjadřovat k samotnému Green Dealu, protože ten je politikou EU. Ale myslím, že zásadní práce na snižování naší závislosti na fosilních palivech je pro nás naprostou prioritou. A vnímáme ji spíše z hlediska příležitostí než jen nákladů. Takže během deseti let se Spojené království dostalo z poměrně velké závislosti na uhlí do stavu, kdy jsme fakticky uzavřeli poslední uhelnou elektrárnu. A podstatně jsme zvýšili množství větrných elektráren na moři, ty vyrábíme. Stali jsme se světovou jedničkou, pokud jde o produkci větrných elektráren na moři.

Výrazně investujeme do jaderné energetiky a dalších obnovitelných zdrojů. To je změna, o které víme, že ji musíme udělat. Nejen proto, že pomůže globálně, ale také je to příležitost, jak vytvořit nová odvětví a nová pracovní místa. Takže místo toho, abychom se snažili pouze chránit pracovní místa a uhelný sektor, tak vytváříme nová pracovní místa v jiných odvětvích, a to je mnohem udržitelnější.

Mluvil jsem o Green Dealu, nebo spíš o zelené politice, někdy zaznívají v Česku takové argumenty, že to zničí nebo ohrozí český průmysl, slyšíte podobné argumenty i v Británii, nebo to vidíte spíše jako příležitost pro business a pro firmy?

Jedna věc, která mi přijde pozoruhodná, je, že nám Brusel neříká, abychom to dělali. Protože už nejsme členy EU, takže tu povinnost nemáme. Není to agenda, kterou by nám určoval někdo jiný.

To je ale něco, na čem se shodly členské státy …

Přesně tak. To, k čemu se blížíme v tuto chvíli, je potřeba globální dohody. Pařížská dohoda je téměř 10 let stará. Co nám říká samotný průmysl ve Spojeném království, je, že chtějí tento přechod uskutečnit, ale chtějí to udělat způsobem, který bude založen na předvídatelných a konzistentních předpisech shora. Pro podniky je podle mého názoru nejtěžší, když se pravidla mění. To jim ztěžuje plánování. Mnoho našich průmyslových odvětví již tento přechod k většímu využívání obnovitelných zdrojů energie a menšímu využívání fosilních paliv uskutečnilo.

Také nás to činí bezpečnějšími. Upřímně řečeno, součástí problému, který jsme měli s Ukrajinou, bylo to, že mnoho z nás bylo závislých na ruských fosilních palivech. Česko v tomto ohledu vedlo, vymanilo se z tohoto energetického systému, včetně dodávek jaderného paliva. Z tohoto můžeme mít prospěch všichni. Všichni budeme ve větším bezpečí, když budeme méně závislí na Rusku a dalších dodavatelích fosilních paliv.

Ve Spojeném království jsme se tvrdě poučili, a to zejména v uhelném průmyslu. Před několika desetiletími jsme neudělali dost. V poslední době se nám daří vytvářet nová pracovní místa v průmyslových odvětvích, v datových centrech, v sektorech, které přetrvají do budoucna. Místo toho, abychom se snažili chránit pracovní místa z minulosti. A myslím, že to je nejlepší přístup pro nás všechny, abychom na tom netratili, ale abychom skutečně vytvářeli nová pracovní místa a nové příležitosti.

Zmínil jste ten reset ve vztazích Spojeného království a EU, jak to ale vypadá a co si pod tím pojmem můžeme představit?

Dobrá otázka, Spojené království a Evropská unie jsou demokratická zřízení, stejně smýšlející. Sdílejí závazky evropské bezpečnosti, mají velký zájem na stabilitě a otevřeném obchodování po celém světě. Přesně to jsou naše společné zájmy. A to nepřichází jen s novou vládou. To je náš společný zájem už velmi dlouho, vezměte si druhou světovou válku…

A jak to bude vypadat v praxi? Byli jsme v poslední době svědky mnohem větší angažovanosti. Premiér se setkává s předsedkyní von der Leyenovou, předsedou Evropské rady Michelem a zbytkem vrcholného vedení institucí EU. Náš ministr zahraničí se každých šest měsíců účastní Rady pro zahraniční věci. Budeme mít mnohem strukturovanější diskuse, nový bezpečnostní pakt nebo bezpečnostní dohodu. Tu budeme vyjednávat bilaterálně mezi EU a Spojeným královstvím a převezmeme větší odpovědnost za tyto výzvy.

Myslím, že přesně na to se soustředíme. Ruská invaze na Ukrajinu změnila dynamiku těchto vztahů. V posledních několika letech jsme viděli větší uznání toho, že musíme spolupracovat v oblasti evropské bezpečnosti. Myslím si, že takto to bude teď mezi Británií a EU vypadat – více spolupráce a pozitivnější tón.

Více spolupráce, více komunikace a pozitivnější tón jste zmínil, ale není to tedy třeba něco jako společný volný trh?

Premiér vyloučil návrat k jednotnému trhu nebo celní unii, ale kromě toho se dá dělat strašně moc věcí, zejména po bezpečnostní stránce. Již nyní obchodujeme v obrovských objemech. Odchod z EU nic nezměnil na tom, že většina našich trhů, ne-li všechny, jsou na kontinentu. Viděli jsme to tady, pokud jde o obchodní bilanci mezi Spojeným královstvím a Českem, která roste docela rychle, ročně o 15 %. Myslím si, že máme ještě více příležitostí, abychom v tomto směru pracovali. Ale není to o jednom nebo druhém. Je to obojí.

Je nějaká šance nebo možnost vypsat nové referendum o znovupřistoupení Británie do EU, nebo žádná šance není?

Během voleb toto nebylo ani téma k diskusi. Myslím si, že to znamená, že občané Spojeného království o novou debatu o členství nestojí. Proces brexitu, veřejné referendum, to je demokratická volba, kterou je třeba respektovat a realizovat. A to, co následuje, je to, co to znamená v praxi a jak můžeme co nejlépe využít příležitosti, které máme před sebou. A proto si myslím, že premiér Starmer řekl větu: „Chceme, aby brexit fungoval pro britský lid.“

Pokud jde o nějaké změny tónu, tak ty nám umožní otevřít další oblasti, kde můžeme zvážit věci, jako je pohyb mladých lidí. Mnoho Čechů se ptalo na přístup ke vzdělávacímu systému Spojeného království nebo jak zvýšíme toky lidí, které jsme měli, když byly obě země uvnitř EU. Pozitivní ukazatele vidíte na takových věcech, jako je účast Spojeného království v programu Horizont, což je velký mnohamiliardový program vědecké spolupráce. Horizont je evropský projekt – a to ukazuje druh spolupráce, který je podle mého názoru možný.

Jste velmi aktivní na sociálních sítích i v komunikaci s lidmi, podle čeho se rozhodujete, co komentovat nebo kdy být aktivní, jaká jsou vaše kritéria?

Vystupování na sociálních sítích je výzva a myslím, že v dnešní době je to plnohodnotné zaměstnání. Od každého britského velvyslance se očekává, že bude přítomen jak na sociálních sítích, tak i v tradičních médiích. My velvyslanci jsme vždycky byli přítomni v mediálním prostoru. Sice se změnily některé kanály, ale to je realita. Není to něco, co by se týkalo jen nás. Odhadnout, kdy se zapojit, je podle mě obtížné.

Sociální média nabízejí příležitost přejít od čistě jednosměrného stylu komunikace, kdy jen posíláte věci ven, k něčemu, co je sociální. Je to konverzace. Dobrou zprávou je, že vám to může poskytnout skutečně pozitivní, užitečnou zpětnou vazbu od lidí, se kterými komunikujete. Špatnou zprávou je, že někdy můžete být velmi rychle zahlceni nepřátelským, negativním a někdy také urážlivým obsahem. V poslední době jsem to viděl zejména na sociálních sítích, které jako by se staly nepřátelským místem.

Jak často jste kritizován za to, že byste něco neměl komentovat nebo neměl zasahovat do vnitřních či domácích témat?

Každý den. Brzy jsem se naučil, že na tuhle práci budu potřebovat hroší kůži. Ale upřímně řečeno, mám to mnohem jednodušší než třeba ženy ve veřejném životě anebo novináři. Když vidím, kolik nadávek je adresováno jiným lidem za jejich práci, vždycky si vážím toho, že to mám mnohem jednodušší než oni.

Jak často slyšíte kritiku, že byste neměl něco komentovat nebo že byste se neměl plést do domácích českých témat?

Je to z jedna věcí, která se neřeší jen tady. Platilo to i v Bosně, kde jsem byl předtím velvyslancem. Tam jsem se setkal s tím, že každá věc, kterou jsem udělal, sklidila kritiku. Buď jsem byl příliš aktivní, nebo málo aktivní. Zvýhodňoval jsem jednu stranu a druhou ne. Takže jsem se naučil od všeho hluku oprostit, protože vždycky někoho naštvete nebo se minimálně bude tvářit, že je naštvaný. Tady se snažím si jasně říct, co je moje práce.

Mou prací je zastupovat zájmy Spojeného království. Takže se vždycky snažíme nějakým způsobem ovlivnit to, co se v zemi děje. Nejsme jen pozorovatelé. Jsme tu proto, abychom aktivně chránili a propagovali Spojené království. To zahrnuje i soukromé rozhovory. Mohu tedy podpořit britskou společnost, politiku nebo podpořit hlasování či pomoc pro Spojené království. Někdy je to veřejné, ale snažím se, abych to vždy dělal ze správných důvodů a s respektem, protože, upřímně řečeno, jsem tu hostem a jsme přátelé.

Britský velvyslanec Matt Field v rozhovoru s moderátorem Michaelem Rozsypalem dále odpovídá na otázky ohledně nelegální migrace, podpoře Ukrajiny nebo budoucím směřování Velké Británie.

Celý díl si přehrajte v úvodu článku nebo podcastových aplikacích.