Provedli to lajdácky. Šéf komory architektů Kasl kritizuje nové stavební řízení

Ve čtvrtek jste o digitalizaci stavebního řízení jednal na ministerstvu pro místní rozvoj. K čemu jste došli?

Byla to první schůzka, na které jsme se spolu s Českou komorou autorizovaných inženýrů a architektů setkali se zpracovateli a autory systému. Považuji za největší chybu, že na tom dělají osm nebo devět měsíců a ti, kteří jsou každodenními uživateli systému, tedy projektanti, architekti, se věci dozvídali, fakticky až když byl systém spuštěný. Systém není z pohledu uživatele komplikovaný, problém je, že nefunguje.

Minimálně podle úředníků je ale ovládání nových systémů složitější. Říkají, že co dříve zvládli za minuty, to dnes trvá několik hodin.

Musíme rozlišit dvě části. Mluvil jsem o Portálu stavebníka, což je to, co vidí občan. Pak je druhá část, pracovně ji můžeme označit „za zrcadlem“, kde je Informační systém stavebního řízení. V něm fungují úředníci a dotčené orgány, k nimž se mají dostat naše žádosti, které vyřizují.

Myslím si, že tam je problém podstatně větší než u Portálu stavebníka. Jelikož nejsem úředník, tak do toho nevidím, ale stížnosti slyším ještě daleko větší než od projektantů.

Kdo by se měl nyní na opravách podílet, abychom si za půl roku neřekli, že to nepomohlo a musíme systém opravit znovu?

Jednoznačně uživatelé. Na straně informačního systému tedy stavební úřady, tajemníci, kteří znají procesy. Nejen IT firma.

Cesta je ale správná. Bude to jednotný systém, který umožní, aby se skutečně dalo digitálně a elektronicky vyřizovat nejen povolení stavby, ale i všechna další rozhodnutí.

Myslím si, že v případě Portálu stavebníka nechybí mnoho. Řekl bych ale, že tam jsou programátorské neobratnosti, které se podle mě dají těžko obhájit. Na začátku nefungovalo propojení s registry, nešel připojit katastr nemovitostí. To už ale dnes funguje. Další věci budou vyřešené možná během září října. Například zastupování toho, kdo o povolení žádá. To bude možné někdy od 1. října, až bude hotový registr. Nevím, proč jej Digitální informační agentura již nespustila.

Až toto bude fungovat, mohli bychom být spokojení. Na straně úředníků ale nemám časový odhad, kdy se to podaří vyřešit.

Máte už naplánovanou další schůzku?

Aktuálně by se 6. srpna měla uskutečnit schůzka k informačnímu systému pro stavební úřady. My jsme si říkali, že bychom se mohli potkat po čtrnácti dnech, až provedou další úpravu. Nejpozději bychom se měli sejít na konci srpna. Říci si, jestli věci fungují, kde vidíme problémy. A už bychom měli začít chystat další rozšíření.

Vy jste na začátku byl vcelku optimista. Zůstal byste tedy u tohoto konceptu i přes současné peripetie, kterými prochází?

Cesta je správná. Je ale nedobře, lajdácky provedená, ukvapeně spuštěná. Nikdo včas neřekl, neupozornil, že některé systémy nefungují. Tomu nerozumím. Kdyby se takhle zaváděly jiné elektronické systémy, tak by zkolaboval stát.

Ministerstvo přišlo před několika dny s aktualizací programů. Jak se vám osvědčila?

Je to druhá aktualizace. Mají probíhat ve čtrnáctidenních cyklech. Chceme, aby ministerstvo informovalo o tom, co chystají. Aby to bylo k dispozici na Portálu stavebníka a aby to obě komory dostaly na vědomí a mohly informovat své členy. Zmíněná aktualizace skutečně opravila problém s katastrem. To byla zásadní věc, kdy jsme nemohli umístit stavbu na konkrétní pozemek.

Na jednání na ministerstvu jsme se dohodli, že jsou priority, které se mají řešit rychleji než jiné. V té IT firmě jsou milí lidé, popovídali jsme si vcelku věcně, ale přijde mi, že na tak složitý systém nemají kapacity. Dělají to stylem, že když přijde problém, řeší ho. Pak přijde druhý, třetí, pátý, dvacátý. A těch problémů je tam skutečně hodně. Buď měli systém dělat o rok déle, nebo to má dělat více lidí, případně schopnější lidé.

Od developerů i projektantů slyšíme, jak jsou rádi, že podali, co se dalo, do konce června, protože jinak by teď mohlo opravdu dojít ke kolapsu. Vy jste se také snažil podat vše do konce června?

Jednoznačně. Podávali jsme myslím osm projektů. Očekávali jsme, že mohou nastat problémy. Očekával to každý. Trochu mě rozesmálo, když ministr Bartoš říkal, že problém systému je v zavalení stavebních úřadů papírovými žádostmi. Tak to skutečně není.

Ano, lidé podali osmkrát, někde devětkrát více žádostí. Některé ale možná ani nebudou moci být vyřizovány, protože nejsou kompletní. Ale všichni se tím pojistili.

Ministr také mluvil o vyvolávání paniky, která lidi na stavební úřady dohnala. Vyvolal někdo paniku ve vás, když jste se také snažil podat věci postaru?

V nás vyvolal paniku přístup, který mělo ministerstvo k vyhláškám. Ostatně celá tvorba zákona byla velmi komplikovaná. Jeden zákon byl schválen v roce 2021. Pak přišly volby a rozbití systému státní stavební správy. Osobně dnes říkám, že je to možná dobře, protože by to jinak skončilo ještě hůř, kdyby se měli převádět úředníci do čistě státní stavební správy.

Změn ale bylo hodně. Ministerstvo si ohledně vyhlášek nedalo často vůbec nic vysvětlit. Snažili jsme se to připomínkovat, ale připomínky byly vypořádány stylem vysvětleno, vypořádáno jinak, neakceptováno. A digitalizace byla zjevně už od konce minulého roku vnímaná jako nejméně připravený článek.

Jak velkou máte rezervu, než zase budete potřebovat něco podat?

Už potřebujeme podávat. Teď jsme zkoušeli podat žádost na dopravní oddělení stavebního úřadu, čili vlastně dopravní stavbu. Nepovedlo se nám to, protože nešlo v systému umístit pozemkovou parcelu místo parcely stavební. Teď už by to mělo jít. Čekáme na výzvu stavebního úřadu. Zatím se nikdo neozval. Ještě mají čas. Měli by nám říci, že tam máme špatně parcely. O povolení stavby pak můžeme žádat někdy na podzim a to už věřím, že systém bude fungovat.

Nový zákon počítá s lhůtami na vyřízení žádostí. Co se bude dít, pokud je úřady nedodrží?

Fikce souhlasu není, takže lhůta nebude fakticky vymahatelná. V případě nečinnosti by to mělo jít na krajský úřad. Ale neumím si představit, že by to krajské úřady byly schopny zvládnout. Tam je totiž základní problém, že zůstalo asi 607 stavebních úřadů. Nedošlo k redukci. Odmítly to obce, odmítli to starostové.

Všechny stavební úřady nemohou tento systém dlouhodobě přežít, budou postupně ubývat. Ale bude to dlouhá evoluce.

Slyšíme různé predikce, občas hodně katastrofické, kolik na současných problémech česká ekonomika může tratit. Myslíte si, že pokud by potíže přetrvávaly i na podzim, může skutečně dojít k úplnému zamrznutí stavebnictví?

Věřím, že ne. Dojde k omezením. Dopady mohou být místní nebo sektorové, to ano. Ale jsem životním založením optimista a stále doufám, že se věci povede postupně vyřešit. Nemyslím si, že bychom se měli zastavit a vrátit se zpět. Ono to prý už ani nejde.

Myslel jsem si, že by se dalo ještě retroaktivně do konce roku umožnit papírové podávání. Někdo mě ale přesvědčoval, že to už není možné. Je možnost podat žádost o kolaudaci papírově přes datovou schránku a stavební úřad si s tím tedy musí poradit.

V jiných rozhovorech zmiňujete, že vy a vaši kolegové běžně míváte navázány části plateb na vyřízení žádosti. Jak dlouho bude trvat, než se projektanti začnou dostávat do finančních problémů?

Může to být velmi rychlé, například tři měsíce. Záleží na tom, jak máte napsané smlouvy, jaký máte finanční polštář. Většinou pracujeme s úplně minimálním polštářem provozních prostředků na účtu. Je to závažné. Už se to na zlomu roku projevilo u urbanistů, protože jim dělalo problémy předělávání územních plánů do jednotného standardu a komplikované provádění změn.

V běžném projektování to má mnoho kolegů skutečně tak, že dostává dílčí nebo zálohové platby. Platí se postupně a poslední část přijde při vydání rozhodnutí. Zažil jsem kolegy, kteří mají nějakou malou vstupní platbu na začátku a pak fakturují při dokončení a vydání rozhodnutí. V takovém případě mohou mít velký problém. Nemůžete si jít jen tak někam půjčit.

Zatím je léto. Uvidíme, co se stane na konci srpna, jestli změny budou fungovat a hlavně jestli úřady budou schopny rozhodovat.

Existuje nějaký standard, jak jsou ty smlouvy nastavené?

Máme komorové smlouvy, kde by měly být dílčí platby. Ale je tu veřejný sektor, který hrozně nerad vyplácí cokoli dopředu. Obecně se k projektantům nechová příliš vstřícně. Vybírá často podle nejnižší ceny, což je to nejhorší kritérium. Chce platit až na konci, ještě má třeba i dlouhé splatnosti faktur. Nikdo z nás nedělá práci úplně jako koníčka. Že by měl nějaký jiný příjem nebo rentu, mohl si projektovat ze zájmu a pak s radostí dostat někdy zaplaceno.

Bojujeme s tím, že když se zadrhne jeden projekt, musíte mít připravený další. Musíte práci dělat, získávat, prodat ji, umět za to dostat zaplaceno. Vůbec to není jednoduché. A na tu tvůrčí činnost, na tu vlastní, na tu nejlepší, nejradostnější část, bývá skoro nejmíň času.

Existuje harmonogram úprav digitálních systémů pro stavební řízení. Je navržený tak, abyste si v září mohli říct, že to funguje dostatečně a největší potíže jsou zažehnány?

Bude to muset stačit. Viděl jsem, že nejsou žádné další lidské kapacity, není možnost ztrojnásobit počet lidí, kteří na tom pracují. Snažili jsme se jim ve čtvrtek říct, že některé věci jsou důležitější než jiné a obecně by měli změny zrychlit.

Samozřejmě celé je to špatně. Mělo to být hotové k 1. červenci. Ale nestalo se, možná padne něčí hlava, někdo by měl být sankcionován. Firma by neměla podle mě dostat zaplaceno. Když my odevzdáme projekty špatně, tak taky nedostaneme zaplaceno.

Harmonogramy jsou ale naplánované až do konce roku. Čas do konce září by měl stačit na zásadní úpravy. Ale zase bavíme se jen o Portálu stavebníka, tedy té části „před zrcadlem“. Co bude s Informačním systémem stavebního řízení, to vůbec netušíme. Důležité je, aby úřady uměly vyřizovat žádosti, odpovídat, vydávat závazná stanoviska.

Celý rozhovor si můžete přehrát v úvodu článku nebo v podcastových aplikacích.