Článek
Podpora Ukrajiny je jednou z věcí, na kterých se Piráti dokážou shodnout. V posledních týdnech a měsících ale vaší stranou otřáslo hned několik událostí, které ji rozdělily. Vystoupili jste z vlády, rezignoval ministr zahraničí Jan Lipavský, místo Ivana Bartoše vás vede Zdeněk Hřib. Jak hodnotíte tyto změny z pozice europoslankyně tady v Bruselu?
Ony se mě samozřejmě úzce týkají. Nejenom kvůli tomu, že jsem členka strany a byla jsem v předsednictvu strany, ale i kvůli tomu, že se úzce vážou na naše výsledky ve volbách. Ano, můžeme si říci, že se vážou už na výsledek ve volbách v roce 2021 do Poslanecké sněmovny, kdy nás značná část STANu přeskákala, ale potom i právě na výsledky do eurovoleb, po kterých jsem se zde v Bruselu ocitla sama. A následně krajské volby, které pro nás také nedopadly slavně.
Všechny tyhle změny, které jste teď zmínil, úzce souvisí s tím, že my jako Piráti jsme nedokázali přesvědčit voliče o tom, že mají přijít k volbám a mají hodit hlas nám. A tímto jsme to reflektovali.
Nejsme strana, ale sekta. Bartoš by měl najít odvahu vyházet komanče, říká řadový člen Pirátů
Čím to je?
To je ta spásná otázka. My už máme samozřejmě nějaké průzkumy, snažíme se na ně reagovat. Velká část toho byla, teď si to musíme přiznat na rovinu, digitalizace stavebního řízení, a to, protože Piráti byli vnímáni jako strana, která zefektivní stát. Já si stále stojím za tím, že odborníky máme a že máme program, který tohle bere jako prioritu. Bohužel jsme ale dostali možnost to ukázat na projektu, který od začátku byl posetý pastmi, byl problematický, a Ivan Bartoš ho neutáhl tím způsobem, který by dokázal, že jsme schopni tato očekávání voličů naplnit.
Není důvod lakovat to narůžovo. Nepovedlo se to. Nicméně já si stále myslím, že hrálo roli mnoho vnějších okolností. My jsme nebyli ve vládě úplně chtění. Byli jsme v ní v minoritní pozici, měli jsme problémy a od začátku víme, nebudeme si už teď ukazovat prsty, že tato zakázka byla chtěná mnoha firmami, které velmi pravděpodobně lobbovaly u mnoha stran. A Ivan Bartoš nebyl úplně persona grata, kterou by tam lidé chtěli vidět, aby na tomto projektu pracoval, protože to vysoutěžil bez korupce.
Máte nějaké důkazy o tom, že někdo lobboval?
Já jsem řekla pravděpodobně.
Poté, co stranu převzal Zdeněk Hřib, ze strany odešla Jana Michailidu nebo Marcel Kolaja. Zvažovala jste, že byste ze strany také vystoupila?
Odešlo myslím kolem třiceti lidí. To mi přijde důležité, protože to signalizuje, co se stalo uvnitř strany. A já bych byla ráda, aby se o tom mluvilo tak, jak to skutečně je. Strana se obecně kvůli efektivitě a kvůli tomu, že lidé vnímají, že volby nedopadly úplně nejlépe, mnohem více centralizovala. A možná řekněme ztradičněla. To nemusí být špatně, takových stran máme na politickém nebi drtivou většinu. Nicméně mnoho lidí nevstupovalo do Pirátů kvůli tomu, že chtěli být v tradiční straně, ale protože byli Piráti něčím unikátní.
Mě to osobně také velmi mrzelo, že byla schválena tato reforma, která toto všechno způsobí. Já ale cítím velkou zodpovědnost se svým mandátem naplňovat to, co ode mě chtějí voliči do evropských voleb, kteří přišli, a dokonce nejenom volili Piráty, ale dali mně preferenční hlas, a proto tady sedím. Takže já nemám důvod vystupovat ze strany.
Ještě než ministr Lipavský vystoupil ze strany, řekl, že je Piráty potřeba zbavit „komoušů a ultralevičáků“. Co na tento výrok říkáte a myslíte, že se to již alespoň do jisté míry podařilo, když ze strany se zvolením Zdeňka Hřiba odešlo zmíněných zhruba třicet lidí?
Tenhle výrok je trapný a trošku dětinský. Nevím, co si od toho Honza Lipavský sliboval. Sliboval si od toho titulek. To se mu povedlo. Moc dobře ví, že nic jako komouši v naší straně není. Nejsou tam dokonce ani ultralevičáci. Jsou tam úplně normální středolevé i středopravé i středové názorové proudy. A stejně jako tam nemáme nácky, tak tam nemáme komunisty. Samozřejmě je to hezká nálepka do veřejného prostoru, který je obecně v Česku mnohem pravicovější, než je standardní v západní společnosti.
Lipavský: Musíme se zbavit komoušů a vypnout fórum
Ti lidé, kteří odešli, skutečně odešli kvůli centralizaci moci ve straně a kvůli tomu, že strana už zevnitř není, řekněme, přímá demokracie. Neodešli ale kvůli tomu, kdo je předseda nebo předsedkyně. Měli jsme velmi různorodá předsednictva, některá, která by někdo mohl nazvat levicovější, některá, která by někdo mohl nazvat pravicovější, a nikdo neodcházel. To podle mě dokazuje, že to není o předsednictvu, ale o těch reformách, které se vůbec středového nebo středopravicového směřování strany netýkají.
Celý díl si můžete přehrát v úvodu článku nebo podcastových aplikacích.
Politické rozhovory o tématech, která hýbou společenským děním. Vedou je pro vás naši političtí redaktoři.
Odebírejte podcast také na Spotify, Apple Podcasts či na platformě Podcasty.cz a zapněte si upozornění na nové díly.
Poslechněte si také naše další podcasty: