Hřib: Cílíme na dvouciferný výsledek ve volbách

Exodus z Pirátské strany nekončí. V minulém týdnu odešli další dva výrazní členové, bývalý senátor a dřívější místopředseda strany Lukáš Wagenknecht a senátorka Adéla Šípová. Co se děje?

Příchody a odchody jsou součástí normálního provozu každé politické strany…

Tohle ale přece není úplně běžná situace. Za Ivana Bartoše takto výrazní členové stranu neopouštěli…

Podívejte se, co se děje u ODS. Tam v posledních dnech zamával bývalý europoslanec pan Zahradil. Já jsem zaznamenal ještě takové výraznější bouchnutí dveřmi u místostarosty městské části Prahy 8 pana Cibulky (Martin Cibulka oznámil rezignaci na funkci ve vedení městské části, což spojil s vymezením se vůči krokům premiéra a šéfa ODS, zůstat by měl řadovým zastupitelem Prahy 8 a členem ODS – pozn. red.). Takže já jenom říkám, lidé prostě přicházejí a odcházejí.

Vás to nijak neznervózňuje?

Od listopadu máme v systému 48 nových, ještě nevyřízených žádostí o členství, takže tady jsou i významné příchody. Já nikoho nevyhazuji, ale je jasné, že pokud se někdo necítí ztotožněn s novým směřováním naší strany, tak může mít nutkání, lidově řečeno, opustit loď.

Když senátorka Adéla Šípová říká, že jejím důvodem ukončení členství je „aktuální nečitelnost strany, dvojí metr uplatňovaný nerovným způsobem na členstvo a nejistota v tom, kam se pirátská loď ubírá“, tak těmto důvodům rozumíte?

Ona byla členkou poměrně krátce, bude s námi spolupracovat v režimu tzv. registrovaného příznivce, což je nižší statut než členství. Ostatně v tomto režimu kandidovala i do Senátu a já ji v tom podpořil. Budeme spolupracovat dál.

Co se týče toho, že my bychom byli nečitelní, to si nemyslím. Já si myslím, že je to přesně naopak. Jsme teď mnohem čitelnější, protože se nám povedlo přijmout v listopadu reformu. A ta zlepšila čitelnost Pirátské strany. To znamená, že názory se různí.

Jak se odchody významných členů podepisují na sestavování kandidátek? Budete mít dost nosných jmen?

Určitě. Tak například ve středních Čechách bude lídrem Ivan Bartoš, tady v Praze je to Olga Richterová. Tedy v čele kandidátky budu formálně já jako celostátní lídr, ale hned za mnou Olga Richterová, která je vlastně lídrem za Prahu, a potom třeba Moravskoslezský kraj, náš bývalý poslanec Lukáš Černohorský, nebo Mikuláš Ferjenčík v Pardubickém kraji. Zbývá nám navolit, pokud vím, ještě Zlínský a Královéhradecký kraj.

Mluvíte o tom, že Piráty „středujete“ neboli vycentrováváte. Znamená to tedy zbavení se levicového křídla strany?

Vycentrování znamená vyjasnění si komunikace tak, abychom se zaměřovali na témata, která lidi trápí každý den. My se samozřejmě musíme věnovat tématům od Šumavy k Tatrám, protože to řešíme celé komplexně. Máme samozřejmě program, který se věnuje otázkám zdravotnictví, zemědělství, věnujeme se všemu.

Musíme ale komunikaci zkoncentrovat, aby bylo jasné, že se prioritně věnujeme tématům, která lidi trápí dnes nejvíc. To je samozřejmě bezpečnost. V tuto chvíli to je jednoznačně téma číslo jedna. Je to jednoznačně otázka dostupnosti bydlení. To trápí tedy zejména lidi ve větších městech. A potom i modernizace státu. To jsou témata, kde je třeba i investice do školství nebo odstranění zbytečné státní šikany a buzerace typu poplatky za mobily, které musíte platit organizaci Ochranný svaz autorský. A je tam i téma zvyšujících se životních nákladů.

Slibujete „silný tah“ ve volební kampani. Co to bude? Když jste zmínil třeba téma dostupnosti bydlení, tak musíme zmínit, že právě Ivan Bartoš jako váš bývalý ministr pro místní rozvoj pohořel s digitalizací stavebního řízení, což hodně zkomplikovalo další výstavbu bytů a domů. Není tohle spíš rizikové téma pro Piráty?

Já nemám data o tom, že by to nějak prodražilo nebo zbrzdilo výstavbu bytů. Ale vezmeme to popořádku. Tak zaprvé, v Praze se nejvíc bytů stavělo za Zdeňka Hřiba (Hřib byl v letech 2018 až 2023 pražským primátorem –pozn. red.). V roce 2021 bylo nově povoleno 9 500 nových bytů. To je rekord od listopadu 1989.

Ale nemůžete popřít, že „zpackaná“ digitalizace stavebního řízení zbrzdila celý proces nové výstavby?

Ne. Protože stavební úřady byly zasekané těmi papírovými žádostmi, co tam přibyly už před startem toho systému.

Ano, ale nefungovala digitalizace. Tím pádem se to nemohlo vyřizovat.

Digitalizace stavebního řízení jistě měla svoje mouchy, ale funguje. I vládní odborníci vyhodnotili, že je z 80 procent hotová. To najdete ve vyhodnocení plnění vládních slibů. Když si teď kliknete na portál stavebníka, klikáte do toho, co se vytvořilo za Ivana Bartoše. Ten samotný systém, se kterým pracují úředníci, tak v něm se každý týden vyřeší nějakých pět tisíc rozhodnutí.

Takže se nic nestalo? Vy to teď poměrně dost bagatelizujete. Proč tedy Ivan Bartoš skončil, když byl tak úspěšný ministr pro místní rozvoj?

Ivan Bartoš se rozhodl, že ušetří miliardu korun na digitalizaci stavebního řízení. A jaksi mu asi úplně nedošlo, když se na to chystal, že ta miliarda bude někomu chybět…

Ať se ale vrátíme k Pirátům. Ve Zlíně na celostátním fóru jste řekl: „Naše cíle jsou jasné, chceme dvouciferný výsledek podobně jako v roce 2017. Piráti ještě neřekli poslední slovo a jsme zpátky v plné síle!“ Dá se mluvit o plné síle se šesti procenty v preferencích?

Pokud vím, máme někde mezi šesti a sedmi procenty. A důležitý je trend. Tam je vidět, že jsme otočili trend někdy na začátku roku a v době našeho celostátního fóra ve Zlíně už bylo jasné, že to jde nahoru.

Takže to znamená, že méně než 22 mandátů, které jste získali po volbách před osmi lety, budete považovat za neúspěch?

Já opravdu nemám obavu, že by nebyl reálný a realistický dvouciferný výsledek v procentech. Protože jestli jsme třeba někde už měli okolo sedmi, tak to vycházelo dobře. Takže ano, my cílíme na dvouciferný výsledek.

Vadí vám, že prezident Petr Pavel chce vyhlásit termín voleb až v červnu?

Jsme strana, za kterou nestojí žádní oligarchové, tak bychom uvítali, kdyby byl termín voleb vyhlášen co nejdříve. Protože od toho okamžiku se započítávají výdaje do limitu na volební kampaň (limit je 90 milionů korun – pozn. redakce).

Máte pocit, že vás rozhodnutí prezidenta nějak znevýhodňuje?

Ano, znevýhodňuje nás to oproti politickým stranám, které jsou schopny na kampaň vynaložit mnohem více peněz. A díky tomu budou de facto moct ten limit přesáhnout. Myslím si, že to není férová politická soutěž.

Od svého zvolení předsedou Pirátů opakujete, že brzdou pro možnou povolební spolupráci s ODS je, cituji: „Don Pablo Blažek.“ Tedy současný ministr spravedlnosti Pavel Blažek. Vystavil jste mu dokonce za Piráty červenou kartu. Není to politicky dost neprozíravé?

Myslím, že ne. Nám se podařilo třeba v Praze, když jsme skládali koalici, vysvětlit našim partnerům, že my opravdu nebudeme sedět v radě s trestně stíhaným osobami. A nakonec to pochopili.

Pavel Blažek ale přece není trestně stíhaný.

To sice není, ale já to dávám do souvislosti z toho důvodu, že v Praze to taky chvíli trvalo, než jsme si to vysvětlili. A v případě „Dona Pabla“ je problém v tom, že on vstupuje do brněnské bytové kauzy, ve které jsou zapleteni jeho bývalí koncipienti.

A není to mezi vámi už osobní? Vy mluvíte o „Donu Pablovi“, on zase o „jedovaté houbě“. Nezatahujete Piráty do nějakého osobního sporu?

To není osobní animozita, to je náš princip. Pokud ministr spravedlnosti zasahuje úplně bezskrupulózně do živé kauzy, což je brněnská bytová kauza, do které jsou zapleteni jeho bývalí koncipienti a koncipientky, včetně primátorky Brna Markéty Vaňkové za ODS, tak je to věc, která významně narušuje důvěru lidí ve spravedlnost. To si jako ministr spravedlnosti nemůže dovolit.

Celý rozhovor si můžete přehrát v úvodu článku nebo podcastových aplikacích.