Do umělecké sféry vyhrocené věci patří, míní ministr Baxa

Začneme zostra, pane ministře. Proč má být zrovna umělec ten, který bude mít speciální podporu od státu?

Chci podotknout to, že status umělce je opatření, které v programovém prohlášení vlády není. Nechci říct, že bych se k němu nehlásil, ale prostě to nebyla věc, se kterou bychom aktivně přicházeli. Je to opatření, které jsme zdědili. Předchozí vedení ministerstva kultury vložilo status umělce, podle mě svým způsobem nefér, do Národního plánu obnovy, který jinak velmi kultuře pomáhá. A jedná se vlastně o aplikaci opatření, které v západní Evropě leckde existuje a leckde také ne.

Rozdělit se má zhruba sto dvacet šest milionů korun tisíci čtyř stem lidem. Peníze půjde přes speciální registr. Kdy bude spuštěn?

Vámi zmíněná čísla jsou obecně daná. Mohou se rozdělovat pouze ty peníze, které jsou ve státním rozpočtu, v rozpočtu ministerstva kultury. Ale samozřejmě, aby se ten status naplnil, tak my předpokládáme, že v nějaké výši budou vypsána stipendia. Účinnost toho zákona, který vše upravuje, by měla být od prvního ledna 2025. Registr by se měl zaplňovat postupně. To znamená, měli by se tam hlásit ti, kteří se potom mohou hlásit o stipendia, až je vypíšeme.

Podobně emotivní reakce vyvolalo zvýšení koncesionářských poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas. Vím, že vám občané píší. Co vám od nich přistálo v e-mailu?

U koncesionářských poplatků jsou ty názory hodně pestré. Od těch, které jsou úplně proti se vším všudy a jejichž slovník opravdu patří do kategorie „naprosto nepublikovatelné“, až po ty, v nichž zaznívá, že to navýšení není velké a že média veřejné služby v současné době potřebujeme…

S velkým zájmem jsem k tomu četl také, řekl bych dost podrobně, debatu na Novinkách poté, co bylo zveřejněno rozhodnutí vlády. A musím říct, že jsem byl docela mile překvapen.

Proč?

Obecně těch kritických reakcí lidí, kteří píšou do diskusí, tam bylo mnoho, ale mezi nimi byla i řada těch věcných. Lidé kritizovali jiné části mediální novely, anebo je přímo vítali.

Poprosím o lidské vysvětlení. Budu v jedné domácnosti, mám dvě dospělé děti. Všichni žijeme jednom bytě, máme tam trvalou adresu. Kolik budeme platit koncesionářských poplatků, když máme všichni čtyři mobilní telefony, počítač, tablet a máme jednu televizi, jeden rozhlas?

Pro 3,3 milionu plátců, domácností se naší novelou nic nemění. Vyjma toho, že měsíčně se zvýší účet o 25 korun, o 15 korun za televizi, o 10 korun za rozhlas. Myslím, že je to částka, řekl bych, velmi únosná. A pak je tu nová skupina, která je odhadována asi na 600 tisíc domácností, které nemají ani televizor, ani rádio, nebo to tak deklarovaly, že je nemají.

A nově tedy ti, kteří mají zařízení schopné přijímat vysílání, tablety, mobily a tak podobně, by se ke koncesionářským poplatkům měli přidat. Nicméně pořád zůstává evidence podle připojení k elektřině.

Jak je podchytíte?

Těmhle domácnostem přijde výzva. Pokud máte mobil, tablet…, zaplaťte poplatek za televizi a za rozhlas. Je-li to domácnost, která používá tlačítkové telefony, řekněme zjednodušeně, tak ta následně napíše čestné prohlášení.

Takže když udělám čestné prohlášení, že mám tlačítkový telefon, a budu vám lhát, tak stát tohle neověří?

Stát nic podobného nemůže ověřovat. Koncesionářské poplatky nejsou postaveny na tom, že nějaká komanda České televize a Českého rozhlasu prohlížejí domácnosti. Jsme svobodná země. Z druhé strany já vlastně nejsem příznivcem toho, aby se ty zákony automaticky vykládaly z pohledu těch, kteří je nechtějí respektovat.

Možná je to naivní, možná jsem v tomto ohledu příliš optimistický, ale věřím tomu, že i ty domácnosti, které třeba toto nepřijmou s nějakou vlídnou radostí, tak těch v součtu 205 korun měsíčně zaplatí.

Dokážete odhadnout, kdy bude další zdražení?

My do toho návrhu dáváme valorizace mechanismus. Pokud kumulovaná inflace dosáhne šesti procent v součtu, tak se poplatky automaticky zvýší o šest procent. Tak teď už jsme na hraně nízké inflace. Tak já myslím, že se bavíme v řádu let, kdy by ten mechanismus mohl být spuštěn a šestiprocentní změna poplatků opravdu není mnoho. U ČT, při výši poplatku sto padesát korun, těch šest procent činí devět korun.

Oba návrhy, status umělce, zvýšení koncesionářských poplatků, musejí projít Sněmovnou. Opozice už avizovala, že bude dělat obstrukce. Počítáte, že vám to projde?

Status umělce si myslím, že asi nebude předmětem obstrukcí. Půjde spíš o krčení ramen; u koncesionářských poplatků bitvu čekám. Bude to tvrdé. Nemyslím si ale, že je zodpovědné vést zrovna válku v tom duchu, jak to prezentuje Andrej Babiš, který obviňuje veřejnoprávní média nevybíravě…

Jsem odhodlaný ale vše prosadit. Protože si myslím, že je to správné a že financování veřejnoprávních médií má stát na pevných základech. Veřejnoprávní média naplňují to, co říkají zákony i kodexy. Poskytují služby pro všechny, od těch, kteří chtějí menšinovou produkci, po ty, kteří hledají mainstream, zároveň také kvalitní zábavu, protože od toho veřejnoprávní média jsou.

A odhadnete, že to vše projde v září, říjnu, v listopadu.

Září to určitě nebude. Pořád však předpokládám, že účinnost bude prvního ledna 2025, a uděláme vše pro to, aby to prošlo.

Ještě vás po posunu do občanské sféry. Na vaše ministerstvo směřovala petice namířená proti Národní galerii, AVU a Ceně Jindřicha Chalupeckého. Kritizuje je. Už jste na ni odpověděl?

Nejsem si jistý, jestli byla směrována na naše ministerstvo, ale samozřejmě jsem ji četl, dokonce s velkým zájmem. Myslím si jinak obecně, že do umělecké a kulturní sféry takovéto, často ostré, vyhrocené věci patří. Je to nedílná součást našeho oboru. Situaci na AVU hodnotit ale nemohu. Co se týká Národní galerie, tak tam, myslím si, jsem zaznamenal řadu velmi pozitivních kroků, počínaje dobrými výstavami typu Petr Brandl až po naše vystoupení na bienále.