Ministr Baxa: Se zvýšením koncesionářských poplatků jsme kousli do kyselého jablka

Pane ministře, vláda, ve které sedíte, má rekordně nízkou důvěru lidí. Podle průzkumů jen zhruba čtvrtinovou, což je nejhorší číslo vůbec – až na dobu pádu Nečasovy vlády. Jaká je to podle Vás vizitka?

Já si nemyslím, že to je vizitka, je to spíš obraz obtížné situace, ve které se nacházíme, a toho, že vláda teď koná kroky, které jsou podle mě ve prospěch země a jejích občanů, ale které jsou prostě navenek nepopulární. Doufám, že se časem ukáže, že ty neoblíbené kroky budou pomáhat a že to tak lidé začnou vnímat.

A to, když premiér Petr Fiala říká, že se vládě vlastně daří, tak Vy máte taky takový pocit?

Ano, mám ten pocit. Ale hlavně chci zdůraznit, že naše vláda čelila krizím, které od vzniku samostatného Česka tady v takové míře nebyly. Covidová pandemie, zdědili jsme po vládě Andreje Babiše velké dluhy. Nikdo netušil, že bude válka na Ukrajině, energetická krize. Před rokem bylo silné téma, jestli budou mít lidé před zimou dost tepla – tomu naše vláda dokázala čelit a takových problémů jsme vyřešili celou řadu. Proto si myslím, že se nám daří, protože nejvážnější věci, které přicházejí, zvládáme. Třeba i příchod stovek tisíc ukrajinských migrantů.

Jsme v půlce mandátu vlády a v předvolebních průzkumech ODS velmi ztrácí na hnutí ANO, které by získalo kolem 30-33 %, ODS jen kolem 12-15%. Z průzkumů taky vyplývá třeba podle sociologa Jana Herzmanna, že ODS neumí přilákat nové voliče. To je přece problém, že je neumíte svou prací přesvědčit, jste nejsilnější vládní stranou, máte i svého premiéra.

S lehkou nadsázkou – máme v čele vlády profesora politologie a experta na výzkumy veřejného mínění a pan premiér vždy říká, že výzkumy tohoto druhu se berou s rezervou.

Takže to neberete vážně?

To ne, ale že ta konkrétní čísla nemusí odpovídat realitě. Ale to, že se i v těch číslech ukazují nějaké trendy, to ano. Jsme v období, kdy se kumulují nějaké zprávy, a lidé to nevnímají dobře. My to určitě nebereme na lehkou váhu a děláme konkrétní kroky, které věřím, že budou lidé vnímat pozitivně.

Máte před sebou tedy ještě dva roky vládnutí. Zkuste říct, s čím vláda během té doby ještě přijde, jeden konkrétní slib, který bude znamenat, že se lidem povede líp.

Klíčovým krokem, i když to tak nemusí na první pohled vypadat, je konsolidační balíček a úsporný návrh rozpočtu.

Ale víte, že ODS slibovala, že nebude zvyšovat daně, a balíček je zvyšuje. To si myslíte, že je pro lidi pozitivní?

To opatření se v prvních okamžicích ukáže třeba tak, že se zvýší nějaké odvody nebo ceny. Ale budeme moci lidem říct, že tu v relativně blízké budoucnosti nebude hrozit to, že se dostaneme do opravdu vážných ekonomických problémů. Připomenu, že z roku na rok – kvůli rostoucímu státnímu dluhu – se o desítky miliard zvyšují úroky za státní dluh. A to jsou peníze, které se nemohou využít. A bez konsolidace financí bychom to nezvládli. Navíc to celé není postavené na zvyšování daní, to je falešný argument opozice. Je to mix opatření – šetříme na straně výdajů státu, částečně to jsou i nové příjmy, ale i omezení státních výdajů a vlastně poprvé po pěti letech klesá číslo výdajů státního rozpočtu.

Zavařila si ODS tím, že spolu s ANO v minulém období prohlasovala zrušení superhrubé mzdy? Teď vám ty peníze citelně chybí…

Jednoznačně ne. Protože to bylo opatření, které nechalo lidem víc peněz v peněženkách.

Pane ministře, vy jste nejen ministr kultury, ale i poslanec a zároveň i zastupitel Plzeňského kraje i města Plzně. Jak tohle všechno vlastně zvládáte?

Jsem řadový zastupitel – v kraji je pět zasedání za rok, v případě města Plzně je zasedání jednou za dva měsíce, takže to časově stíhám. Nechci se nějak bránit, ale jen k tomu řeknu, že pro mě to je mimořádně užitečné v tom, že vnímám některé věci z jiné perspektivy. Typickým příkladem je třeba projekt gigafactory. Člověk dostane mnohé informace z terénu, které v té Praze prostě nemá.

To určitě. Ale mě zajímá ta kumulace funkcí. Jak se zodpovědně dokážete připravit na zasedání v kraji, když musíte pracovat v Poslanecké sněmovně nebo na ministerstvu?

Připomenu, že jsem dlouho byl poslancem a zároveň primátorem města Plzně, a nemyslím si, že by to bylo ke škodě ve věcech, na které jsem se soustředil. Jsem schopen se na to připravit, máme funkční spolupráci s kolegy, máme dobré podklady, mám zažitá ta témata, která se tam řeší. Nepotřebuji nic složitě studovat a načítat, protože to mám, řekl bych, v krvi.

Máte i plnohodnotný plat?

To rozhodně ne. Ta odměna za práci v zastupitelstvu je něco kolem dvou tisíc. Já jsem ministr kultury a jen řadový zastupitel ve dvou samosprávách.

Vy už jste zmínil projekt gigafactory, který by mohl vzniknout na letišti Plzeň – Líně. Jde tedy o továrnu na výrobu baterií do elektroautomobilů, kterou by možná v ČR mohla vybudovat německá společnost Volkswagen. Jaký je váš postoj?

Já ten projekt podporuju. Je to perspektivní technologie na desetiletí dopředu, která zajistí pracovní místa v době, kdy jiná mohou zaniknout. Je faktem, že zatím nevíme, jestli se gigafactory postaví, VW zatím to rozhodnutí nepřijal.

Co když si tedy VW Česko nevybere? Zůstane Plzeň – Líně letištěm, nebo i tak tam vznikne průmyslová zóna?

Vládní projekt je připraven pro gigafactory, Plzeňský kraj teď projednává změnu územního plánu, která má pro obce pozitivně přinést zmenšení té plochy – ale zda, kdyby se gigafactory neuskutečnilo, tak myslím, že by to bylo ještě předmětem nějakých jednání. Nechceme se ale zbavit letiště v aglomeraci, protože ho využívá letecká záchranná služba.

Ale to s sebou gigafactory přece přináší?

Ano, přináší to s sebou to, že to je na místě současného letiště, ale jednoznačně chci ujistit, že nezmizí letecká záchranná služba z Plzeňského kraje.

Ale je tam přece armádní letiště, dráha, zázemí, a to se bude muset bourat. Vláda na celou akci vyčlenila 9 miliard, a z toho 7,5 miliardy jen na bourání. To nemáme v ČR jiné místo pro vybudování gigafactory, které není tak investičně nákladné? Nemáte třeba vy jiné místo v Plzeňském kraji?

Pro gigafactory se z mnoha důvodů jeví jako vhodné právě toto letiště. To, co se vztahuje k armádě ČR, je v režimu, který mi o tom neumožňuje mluvit, ale co je důležité, na tom letišti není vojenský letecký provoz. Jsou tam malé letecké školy. A sídlí tam armádní letecká záchranná služba a ta je pro náš kraj zásadní, protože poskytuje služby 24 hodin a 7 dní v týdnu. A tato služba musí zůstat zachována, takže jsou plány, že se vybuduje nové letiště pro leteckou záchranku v blízké obci Chotěšov.

Ale jiné místo jste VW nenavrhovali?

Já u těch vyjednávání nebyl, ale ministerstvo průmyslu při těch vyjednáváních s VW nejenom v rámci Plzeňského kraje, ale dokonce v rámci Česka navrhlo tuto lokalitu. Jako jedinou.

Jiné lepší místo, kde bychom nemuseli investovat tolik, podle vás tedy nemáme?

Tak každá taková lokalita by si ty peníze vyžádala.

Myslíte 7,5 miliardy na bourání dráhy a betonových úlů?

Nechci se přít o to číslo, ale v každém jiném místě by se musely bezpochyby provést velké investice, třeba jiného druhu. Ta továrna se tam má postavit, potřebuje nějaké zásobování vodou, potřebuje dopravní obslužnost, tak určitě by to nějaké investice stálo.

A neodpověděl jste mi přesně, jestli to znamená, že když VW řekne ČR ne, tak jestli projekt průmyslové zóny v Líních padá. Jak to tedy bude?

V současné době je to postavené tak, že gigafactory = VW. Jestli by byla vůle státu přeměňovat tu lokalitu na průmyslovou zónu, pokud by se objevil jiný investor, to nevím. Pokud by padlo negativní stanovisko, tak by se asi sešla vláda a hledala by nějaké řešení. Nezaznamenal jsem, že by byl zájem budovat průmyslovou zónu jen tak.

Pojďme k resortu kultury. Aktuálně chystáte tři velké novely. Co ty změny přinesou?

To, co chystáme, je zbrusu nová veřejná kulturní instituce, nová právnická osoba, která má pomoci zejména živé kultuře, je to velká novela mediálních zákonů, která vzbuzuje mimořádný zájem, a je to velká komplexní novela o audiovizi, tedy na podporu kinematografie.

Koncesionářské poplatky, už je jasné kolik a od kdy budou vlastně lidé platit?

Ne, není to jasné, my jsme představili návrh zákona, který předpokládá nějaká konkrétní čísla – je to zvýšení o 25 a 10 korun u televize a rozhlasu měsíčně, které se 15 a 18 let neměnily. A je tu i rozšíření okruhu poplatníků, které reaguje na to, že dnes už mnoho lidí sleduje veřejnoprávní média prostřednictvím tabletů nebo mobilů. Ale nejedná se o to, že by každý, kdo má mobilní telefon, za něj platil. Zůstává zachovaný princip platby za domácnost, která má možnost připojení k internetu. A mění si i způsob platby pro firmy. Je to prvotní návrh. Reakce jsou nepříznivé, soukromá média se proti tomu bouří, firmy také. Já tomu říkám zjednodušeně, že jsme kousli do kyselého jablka, protože 15 a 18 let se nic v tom nedělo. Já jsem připraven vést jednání, skončilo připomínkové řízení a teď máme před sebou nějakou dobu na to, abychom vydiskutovali, v jaké formě ten návrh pošlu vládě.

Určitě znáte argumenty odpůrců koncesionářských poplatků – že se na to prostě nedívají, neposlouchají rozhlas, že za to platit nechtějí. Co byste jim odpověděl?

Já si dovolím říct, že naprostá většina občanů naší země nějaký obsah veřejnoprávních médií sleduje. I na internetu, třeba pro děti ČTD. Nebo když nastane krizová situace, tak informační role veřejnoprávních médií je nenahraditelná. Ale ten hlavní argument je to, že už na začátku 90. let vznikla celospolečenská shoda na to, že se budou veřejnoprávní média financovat tímto způsobem. A za žádných vlád – pravicových, levicových, úřednických – to nikdo nezpochybnil. A já si myslím, že je to tak správně.